VMware zveřejnil studii, ze které vyplývá, že téměř 80 % podniků zaznamenalo počítačové útoky v souvislosti se zvýšeným počtem zaměstnanců pracujících z domova, což odhaluje zranitelnosti v tradičních bezpečnostních technologiích a postupech. Urychlená digitální transformace způsobila, že bezpečnostní týmy čelí nárůstu množství hrozeb ze strany počítačových zločinců, kteří se snaží provádět cílené útoky proti překotně zaváděným inovacím i proti zaměstnancům pracujícím na dálku.
„Naprostá většina aspektů, které jsou ve studii uváděny, jsou platné i v našem regionu střední Evropy, potažmo i přímo v České republice. Potvrzujeme nárůst celkového množství útoků a také počet jednotlivých útočných variant. Obrana proti těmto útokům je stále složitější. V ČR jsou velmi populární útoky kombinující phishingové e-maily, zašifrování dat pomocí ransomware s následným požadavkem na výkupné,“ říká Ivan Svoboda ze společnosti Anect, která je technologickým partnerem VMware. „Hlavní koronavirové faktory – jako práce z domova, zrychlený přesun do cloudu a rychlé zavádění digitalizace – jsou významnými aspekty, které napomáhají především útočníkům. V podstatě se dá říct, že my sami otevíráme útočníkům dveře, a to buď zanecháváním technických zranitelností v IT systémech a aplikacích, nedostatečnou či nesprávnou konfigurací nebo nedostatečným tréninkem zaměstnanců k obezřetnosti.“
Hlavní zjištění studie Global Security Insights
- Nedostatečná pozornost věnovaná bezpečnosti navzdory nárůstu množství útoků se závažnými důsledky. 81 % respondentů za posledních dvanáct měsíců zaznamenalo narušení bezpečnosti, přičemž 4 z 5 případů (82 %) byly považovány za vážné. Přesto bezpečnostní pracovníci pravděpodobnost vážného narušení bezpečnosti podceňují. Pouhých 56 % tvrdí, že se obává vážného narušení bezpečnosti v příštím roce a jenom dvě pětiny respondentů (41 %) aktualizovaly bezpečnostní politiku a přístupy, aby rizika snížily.
- Opětovný vzestup ransomware a práce na dálku vytváří nepředvídatelný prostor pro útoky. 76 % respondentů uvedlo, že množství útoků vzrostlo, přičemž většina považuje za příčinu zaměstnance pracující z domova – a 79 % udává, že útoky jsou důmyslnější. Nejčastěji zaznamenaným typem útoku v loňském roce byly útoky vedené prostřednictvím cloudu, zatímco nejčastější příčinou narušení bezpečnosti byly aplikace třetích stran (14 %) a ransomware (14 %).
- Strategie zabezpečení zaměřené na cloud jsou nyní univerzální. 98 % respondentů využívá nebo plánuje zavést cloudově orientovanou bezpečnostní strategii. Přechod do cloudu však rozšířil prostor pro útoky. Téměř dvě třetiny (61 %) respondentů se shodly, že na bezpečnost je v této souvislosti nutné pohlížet odlišným způsobem. 43 % dotázaných plánuje integrovat zabezpečení do infrastruktury a aplikací a omezit tak množství samostatných řešení.
- Aplikace a pracovní zátěže jsou největší obavou manažerů informační bezpečnosti. Aplikace a pracovní zátěže jsou považovány za nejzranitelnější body na cestě dat. 63 % respondentů se shoduje, že je nutné zajistit lepší přehled o datech a aplikacích jako prevenci útoků. 60 % respondentů rovněž uvedlo, že ve vyšším vedení narůstají obavy z uvádění nových aplikací na trh kvůli stoupajícím hrozbám a škodám způsobovaným počítačovými útoky.
- Bezpečnostní otázky brzdí zavádění umělé inteligence. Další metou technologických inovací může být umělá inteligence, avšak více než polovina respondentů (56 %) uvádí, že obavy o bezpečnost jim brání umělou inteligenci a strojové učení zavádět.
Pandemie a přechod na práci na dálku bezpochyby změnily povahu hrozeb. Bezpečnostní týmy proto musí transformovat své kyberbezpečnostní strategie, aby si udržely náskok před útočníky. Pozornost se v nadcházejícím roce musí zaměřit na zlepšení přehledu o všech koncových zařízeních a pracovních zátěžích, reakci na opětovný vzestup ransomware, poskytování bezpečnosti jako distribuované služby a zavedení přístupu inherentní, primárně cloudově zaměřené bezpečnosti.
„Regionální rozdíly vidíme zejména v přístupu k zajištění bezpečnosti. Jedním z nich je například výraznější podceňování celkového rizika kybernetických útoků. CEO v našem regionu řadí kybernetické hrozby až na 4. až 5. místo v žebříčku nejdůležitějších rizik, zatímco v západní Evropě jsou kybernetické hrozby vnímány jako riziko číslo 1,“ doplňuje výsledky globálního průzkumu o lokální pohled Ivan Svoboda. „Tento přístup pravděpodobně vyplývá ze stále rozšířeného přesvědčení, že firmy a organizace v České republice nejsou zajímavým cílem pro útočníky. Statistiky nicméně ukazují, že tyto předpoklady jsou mylné, přičemž většina útoků v ČR je vedena na menší a střední firmy. Ukázkovými příklady jsou incidenty z období pandemie, které na několik dnů či týdnů vyřadily z provozu nejen velké firmy, ale také řadu těch menších.“
