Rozdělení HP? Nápad už tu jednou byl, komu ale může skutečně prospět?

Jak získat jedním tahem dvě největší americké společnosti? Jednoduše, stačí rozpůlit HP! Ale dost žertů. Je rozdělení jen dalším projevem ekvilibristiky Meg Whitmanové, která za svoji tříletou kariéru v HP nedokázala zvednout zisky ani přes masivní personální škrty, velkohubá prohlášení a nejrůznější strategické experimenty, nebo nutným krokem pro přežití? Kdo na něm může tratit a kdo vydělat?
Shrňme si nejprve fakta. Hewlett-Packard Co. se do konce roku 2015 o oznámení rozdělí na dvě části. První se má zaměřit na osobní počítače a tiskárny, druhá na služby, jako je ukládání dat nebo software a spolkne také dobře nastartovanou serverovou divizi. První firma si ponechá název HP Inc., druhá se vrátí k původnímu dlouhému názvu a její celý název bude znít Hewlett-Packard Enterprise. Dvě firmy si vyžádají dva ředitele, Meg Whitmanová tak zůstane na pozici CEO nově vzniklé společnosti Hewlett-Packard Enterprise a druhou firmu převezme pod svá ochranná křídla Dion Weisler, současný ředitel počítačové divize.

Rozdělení se zároveň ukázalo jako docela dobrá příležitost pro další personální škrty, o práci má přijít 5 000 lidí, kteří se připojí k personálním škrtům z první poloviny roku (asi 45 000). Investoři zprávu o rozdělení uvítali, akcie HP v pondělí povyskočily o 6 % směrem nahoru, skeptičtější reakce přišly od analytiků trhu, ale to již trochu, předbíháme.

Opravdu tak nečekané dělení?

Mělo by nás rozdělení překvapit? Spíše ne, když nic jiného, tak úplně stejný nápad měl před třemi roky ten, jehož jméno je v HP zakázáno vyslovovat, tedy tehdejší CEO společnosti, Léo Apotheker. Také další kroky, které podnikal, nebo chtěl podniknout pro transformaci a ozdravení společnosti se od aktivit současné ředitelky Meg Whitman ve finále až zase tak moc nelišily: odříznutí nezdravých částí firmy, plány na nová propouštění, orientace na nové produkty. Výjimku pochopitelně tvoří poněkud nešťastně provedená akvizice společnosti Autonomy. Co se ovšem lišit mohlo, byl samozřejmě manévrovací prostor, který dali akcionáři a vedení společnosti oběma ředitelům k dispozici. Meg se k těm bolestivějším rozhodnutím dopracovávala postupně skrze nejrůznější experimenty a krkolomnosti, jako velkolepá prohlášení o plánech konkurovat Apple v segmentu notebooků a tabletů a jiné navenek efektní kroky.

Ve finále ale šlo stále o jediné, pokud možno co nejvíce bezbolestně restrukturalizovat společnost, která narostla natolik, že není schopna dostatečně rychle udržovat krok s novými žraloky na trhu. Jako jeden příklad za všechny může sloužit nevyhraněné a zmatené pozicování vůči Lenovu, které loni (alespoň dle dat IDC) přebralo a letos potvrdilo pozici největšího výrobce osobních počítačů na trhu.

Který z ředitelů zdědí lepší práci

Poměr divizí v HP Inc. z hlediska současných příjmů (41 % tvoří segment tiskáren, zbytek zatím generuje PC divize).

Možná vás překvapí, že by to ve finále vůbec nemusela být Whitmanová s korporátním portfoliem, ale Weisler. A to navzdory tomu, že zdědí firmu, kterou nikdo (tedy určitě alespoň ne oslovené Lenovo s Dellem) nechtěl odkoupit ani za diskontní nabídku.

Proč by tomu tak mohlo být? Důvodů je více, začněme třeba tím, že očekávání jsou v případě HP Inc. mimořádně nízká a z nuly se jak známo stoupá velmi snadno. Nízká očekávání však nejsou jedinou devizou nové firmy, tiskový byznys skrývá již léta příležitost obřích zisků. Je veřejným tajemstvím, že na investovaný dolar vede tradiční inkoust co do ziskovosti nad ostatními segmenty podnikání HP na plné čáře. Marže společnosti jen pro základní cartridge (cena okolo 700 Kč) by měla správně uvádět v závist i šéfy tabákových společností.

Pokud k tomu připočteme fakt, že se z těchto příjmů dosud dotovaly zbývající segmenty, zejména pokud jde o akvizice v oblasti firemního IT a podnikového software, máme na raketový růst zaděláno. Samostatnou kapitolu pro tiskovou divizi pak představují příležitosti, které skýtají zatím nenasycené trhy jako východní Evropa, či latinská Amerika.

Obecné povědomí, notně přiživované prognózami Gartneru a IDC je takové, že téměř šedesát procent současného byznysu nově vznikající společnosti leží v nevděčném upadajícím segmentu notebooků a PC, ze kterého skrze mobilní zařízení postupně ukrajují agresivní hráči typu Samsungu a Apple. Na druhé straně stojí za povšimnutí, že za posledních 12 měsíců tento segment byznysu HP rostl. Růst byl sice pouze mírný, celkem o 2 %, ale důležitý je trend a navíc se tak dělo v době, kdy enterprise segment zaznamenal propad o 4 %. Stále se tedy najde poměrně dost lidí, kteří PC a notebooky kupují a dokonce preferují (důvody teď ponechme stranou) právě ty od HP.

Nakonec se v případě HP Inc. také trochu nabízí analogie se společností Agilent Technologies. Od roku 1999, kdy se tento výrobce medicínckých technologií a bio-diagnostických přístrojů od tehdejšího Hewlett-Packardu odštěpil, vystoupala hodnota jeho akcií o 39 procent, zatímco hodnota akcií HP klesla o 3.

Jak se cca na příjmech podílejí jednotlivé divize Hewlett-Packard Enterprise (7 % připadá na software, 6 % na financial services, 39 % enterprise services a 48 % enterprise group)

Oproti tomu budoucí Hewlett-Packard Enterprise bude, pokud se rozhodne pokračovat v nastoleném trendu, nejpomaleji rostoucím technologický prodejcem, pokud jde o rychle rostoucí tržní oblasti, jako je cloud computing, mobilita či softwarové nástroje, které mají pomoci podnikům modernizovat.

Na druhé straně si samozřejmě společnost dlouhodobě drží pozici největšího prodejce nejpopulárnějšího typu podnikových serverů (alespoň podle Gartneru) a to navzdory vzrůstající konkurenci (Lenovo) a dokonce se jí daří přes klesající marže (7,4 % pokles příjmů za tři fiskální kvartály do 31. Června 2014) generovat velmi zajímavý zisk, který potáhne příjmy společnosti ještě nějaký ten pátek. Softwarové aktivity společnosti se mohou sice tabulkově jevit díky svým maržím jako zlatý důl, ale faktem zůstává, že nyní netvoří ani 4 % celkových příjmů HP (u rozdělené společnosti to bude pravda trochu víc) a prodeje meziročně viditelně zbrzdily.

Pod Enterprise spadne pochopitelně ještě jiný segment a to konzultační, outsourcingové a servisní podpory, z větší části tedy aktivity společnosti EDS , kterou HP koupil v roce 2008 za 13 miliard dolarů. Ačkoli jde o stále se rozvíjející trh s vysokým potenciálem, HP je zde v silném sevření konkurence. Jedno rameno kleští tvoří IBM s hi-endovým konzultačním servisem, ze spodu pak tlačí řada integrátorů a exportérů software v čele s globálními hráči, jako je indická Wipro. Tlak konkurence je již cítit i v excelovských tabulkách, zisk z této divize za tři posledně reportované kvartály klesl o 6,9 %.