Spotřebitelé by měli být víc chráněni při sjednávání finančních služeb na dálku, typicky po internetu, po telefonu nebo prostřednictvím aplikací. Ochranu jim má přinést předloha, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Mění několik zákonů a do českého zákona převádí pravidla evropské směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku (DMFS). Návrh rozšiřuje informační povinnosti poskytovatelů, posiluje právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy a stanovuje požadavky na srozumitelnou prezentaci podmínek finanční služby. Účinnost vláda navrhla na letošní 19. červen.
Jednou z novinek bude například takzvané tlačítko pro odstoupení od smlouvy, které má tento krok spotřebitelům výrazně usnadnit u smluv sjednaných on-line. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde zřejmě o nejviditelnější prvek přebírané směrnice. Týkat se bude i e-shopů. Ujistila, že návrh je čistou transpozicí evropské směrnice a neobsahuje žádnou národní právní úpravu navíc.
„Toto tlačítko se uplatní, jak vyplývá z evropské předlohy, na všechny spotřebitelské smlouvy sjednané v on-line prostředí, tedy nejen na smlouvy o finančních službách,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí. Tlačítko pro odstoupení bude muset být jasně a čitelně označeno slovy „zde odstoupit od smlouvy“ nebo jinou obdobnou formulací. Další povinností bude, aby ho spotřebitel snadno našel. „Cílem této úpravy je umožnit spotřebiteli odstoupit od smlouvy stejně snadno, jako ji uzavřel,“ popisuje důvodová zpráva. Podnikatel bude muset bez zbytečného odkladu potvrdit, že odstoupení od smlouvy přijal.
Poskytovatelé finančních služeb dostanou povinnost zajistit, aby jejich webové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Směrnice s tím počítá kvůli klamavým nebo manipulativním praktikám v on-line rozhraních, takzvaným dark patterns.
Směrnice DMFS má podle ministerstva financí fungovat jako takzvaná záchranná síť u těch finančních služeb sjednávaných na dálku, kde neexistuje vlastní regulace, nebo jsou z předpisů přímo vyloučené. Jde například o některé spořicí a vkladové produkty, krátkodobá neživotní pojištění, doplňkové penzijní spoření, některá kryptoaktiva nebo nově vznikající služby v oblasti finančních inovací.
