Sněmovna by o odkladu dokončení digitalizace služeb státu mohla rozhodnout do Vánoc. Rozhodla o tom včera na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy. Koaliční zástupci navrhli odložení o dva roky, tedy až na rok 2027, aby se úřady mohly dostatečně připravit. Piráti, jejichž bývalý předseda Ivan Bartoš měl digitalizaci jako vicepremiér na starosti, by chtěli odklad pouze o rok, k delší prodlevě podle nich není důvod. Opoziční poslanci především z hnutí ANO odklad označovali za projev neschopnosti vlády dokončit včas jeden z projektů, které označovala za klíčové.
Poslanci ANO vytýkali koalici rovněž to, že chce odklad ve formě doplnění zákona o právu na digitální služby připojit k novele o elektronických komunikacích. Podle Marka Nováka (ANO) to představuje nepřípustný přílepek, postup koalice označil za „čuňárnu“. „Tam jste vlastně takové hezké slečně dali na ucho kravskou náušnici,“ prohlásil Novák. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek namítal, že doplnění novely splňuje ústavní požadavky na souvislost obou úprav.
Michálek v obsáhlém projevu obhajoval kroky směrem k digitalizaci, které podle něj podnikli Piráti ještě jako vládní strana. Popudil bývalé koaliční kolegy tvrzením, že vláda chce odkladem digitalizaci zaříznout. Karel Haas (ODS) uvedl, že „takovou míru opravdu hnusného pokrytectví“ hodně dlouho neslyšel. Připomenul, že Bartoš byl z vlády odvolán kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení.
Robert Králíček (ANO) poznamenal, že Michálek svou obhajobou dokázal sjednotit proti Pirátům koalici i opozici. Odklad je Králíčka v přímém rozporu s veřejným ujišťováním vlády i Digitální a informační agentury, že nebude nutný. „Tento návrh není jen o odkladu, je to o rezignaci vlády na základní principy digitalizace a transformace veřejné správy,“ uvedl poslanec. Připomenul, že státní úřady měly na přípravu digitalizace pět let.
Odklad je podle Jurečky nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob. „To není rezignace na digitalizaci, naprostá většina agend bude v interaktivním prostředí,“ uvedl. Jako příklad zmínil projekty ministerstva vnitra, dopravy nebo České správy sociálního zabezpečení.
Nejhorší v plnění digitalizace je podle datového ředitele Creative Docku Adama Hanky ministerstvo spravedlnosti, druhá nejhorší je podle vlastních dat sama Digitální a informační agentura. Z ministerstev má momentálně splněno jen ministerstvo obrany a do cílové rovinky se blíží ministerstvo dopravy, nad 90 procenty je podle katalogu služeb ještě ministerstvo zemědělství a školství. „Všechna ministerstva a další ústřední správní úřady zaostávají i ve zveřejňování elektronických formulářů umožňujících předvyplnění údajů, a to dle svých vlastních katalogů,“ uvedl Hanka.
Nedostatečně připravená digitalizace by podle technického ředitele softwarové společnosti OR-CZ Jana Kelči mohla vést k technickým problémům, bezpečnostním rizikům nebo snížení důvěry veřejnosti v digitální služby. Opakované odklady ale mohou vést k nedůvěře veřejnosti v závazky vlády a její schopnost realizovat slíbené reformy, řekl ČTK Kelča.
