Vyjednavači budou muset najít kompromis i u otázky, jak dlouho má být na internetu autorské dílo chráněno.
Vyjednavači zemí EU, europarlamentu a zástupci Evropské komise se ve čtvrtek pokusí najít kompromisní podobu budoucí směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Ostře sledované vyjednávání, okolo kterého se podle několika zdrojů lobbuje v míře nevídané i na bruselské poměry, ale nemusí tento týden skončit, pohledy stran se na některé články směrnice výrazně liší.
„Doufáme, že se podaří vyjednávání ukončit a uděláme pro to, co budeme moci. Ale zároveň víme, že je to složité,“ řekl ČTK dobře informovaný zdroj z rakouského předsednictví. V pondělí dostali diplomaté novou podobu možného textu, velvyslance zemí čeká o věci diskuse ve středu před čtvrtečním jednáním ve Štrasburku. Tam by se mělo začít v 9:30 ráno, rakouští diplomaté čekají, že rozhovory se protáhnou do oběda.
Členské země svůj postoj k návrhu odsouhlasily v květnu, europarlament se – až na druhý pokus – shodl v září. Od té doby se vyjednává o podobě směrnice přijatelné pro všechny unijní instituce tak, aby ji bylo možné definitivně schválit. Podle diplomatů ale nemají nyní rakouští vyjednavači od států zmocnění vyjednávat o všech aspektech textu, definitivní dohoda už ve čtvrtek tak není v tuto chvíli úplně pravděpodobná.
Pozorovatelé přitom upozorňují, že pokud se kompromis nenajde přibližně do konce ledna, nestihne už text odhlasovat europarlament ve stávajícím složení ještě před květnovými eurovolbami. Po Rakousku se navíc od ledna role předsednické země EU ujímá nepříliš zkušené Rumunsko. Vydavatelé a majitelé autorských práv se obávají, že snaha o rychlý kompromis by spolu s intenzivním lobbováním ze strany internetových společností mohla nová pravidla „vyprázdnit“.
Proti novince se totiž od počátku ostře vymezují velké internetové firmy jako Google či Facebook. Ve shodě s některými aktivisty i europoslanci uvádějí, že nová pravidla znamenají pro uživatele konec svobodného internetu.
Boj se dlouhodobě vede především o přesnou podobu dvou článků nových pravidel, s nimiž Evropská komise přišla v září 2016 ve snaze zlepšit postavení nositelů autorských práv v digitální době. Článek 11 má majitelům práv zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 dává internetovým platformám – třeba YouTube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Otázkou je ovšem už samotný rozsah směrnice, tedy to, čeho všeho na internetu se má týkat. Podle některých návrhů by měla být zaměřena na „obecné zpravodajství“. Platformy by v takovém případě k nelibosti vydavatelů nemusely platit za práva u odborně zaměřených textů, ať už by šlo o vědecké publikace, finanční zpravodajství či třeba informace o trhu s nemovitostmi.
Internetoví giganti se staví například proti povinnosti platit za používání krátkých úryvků ze zpráv, které se objevují ve výsledcích vyhledávání nebo v aplikacích nabízejících přehledy zpravodajství. To je další z dosud definitivně neuzavřených otázek, kde proti sobě velmi viditelně stojí zájmy internetových firem a vydavatelů.
“My podporujeme text europarlamentu, dává nám větší právní jistotu,” řekla ČTK Joy de Looz-Corswaremová z Evropské asociace vydavatelů denního tisku. Europarlament navrhuje tyto úryvky definovat počtem slov, tedy jejich délkou, členské státy přišly i s možností definovat je jejich původností či „originalitou“.
Jak včera v nové výzvě zástupů evropských médií připomněl její autor Sammy Ketz z agentury AFP, znamená vynětí krátkých úryvků trvající „rabování obsahu“, protože právě ty na webu vytváří miliony interakcí a tedy reklamní zisk pro internetové obry.
Vyjednavači budou muset najít kompromis i u otázky, jak dlouho má být na internetu autorské dílo chráněno. V nedigitálním světě je to až 70 let od úmrtí autora. Komise v roce 2016 navrhovala let 20 od publikace, europarlament odsouhlasil pět let a členské země předpokládají ochranu jen po dobu jednoho roku.
Česká europoslankyně Dita Charanzová navíc upozorňuje též na trvající diskusi kolem třináctého článku směrnice, který se týká povinnosti platforem filtrovat obsah před jeho zveřejněním. „Osobně doufám, že bude přeformulován. V navržené podobě by znamenal zmrazení tohoto trhu a nově vznikající firmy by neměly technicky ani finančně šanci podmínky splnit,“ upozornila. I u tohoto článku se navíc dál řeší, jak přesně definovat oblasti, kterých se bude týkat.
Europoslanci jako Charanzová i diplomaté z členských zemí se ale už nyní shodují na jednom. „Po celou dobu projednávání je cítit velký tlak ze strany zájmových skupin, ať už platforem či vydavatelů. Ale také občanů. Ještě dnes mi chodí desítky mailů denně,“ řekla europoslankyně. Podobně se vyjádřili zástupci několika členských zemí EU, mluvili o 20 až 30 mailech každý den, z nejrůznějších stran. „Lobbing jsme zaznamenali. Vlastně nás zájem velkých (internetových) firem překvapuje a nemáme z toho radost. Vždyť po nich jen chceme, aby dělaly svou práci,“ poznamenal diplomat dalšího členského státu, blízký jednáním.
De Looz-Corswaremová z asociace vydavatelů míní, že europoslanci nejspíš tolik mailů jako nyní ohledně nějaké legislativy ještě nikdy nedostali. „Mluví se o šesti milionech emailů. Část z toho jsou roboti. Některé přišly skutečně od občanů, kteří ale měli zavádějící informace o tom, co změny znamenají,“ poznamenala. Zjevné podle ní je, že platformy za obsah chráněný autorskými právy platit nechtějí, ačkoliv jej využívají ke svému vlastnímu obchodnímu zisku, a lobbování je tak velmi silné.
„Ze začátku to nebylo tak otevřené, ale v posledních týdnech to bylo velmi napřímo. Google kontaktuje členské země, lidé z jeho vedení se setkávají s europoslanci. Ale přinejmenším už je vidět, kde stojí,“ dodala.
