Víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku ovlivní do deseti let generativní umělá inteligence. Dotkne se to zhruba 2,3 milionu lidí, většinou kvalifikovanějších. Na asi 600.000 z nich bude dopad výrazný, potřeba bude významné zvýšení vzdělání. Díky inovacím a ekonomickému růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout 955.000 nových pozic, naopak 355.000 jich zanikne. Dál budou chybět pracovní síly s odpovídající kvalifikací. Ukázala to aktualizovaná studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Výsledky dnes novinářům představil jeden z autorů a partner BCG Tomáš Wiedermann.
Generativní AI (genAI) představuje modely, které generují texty, kódy, hlasy, obrázky, zvuky, videa či provádějí syntézu dat. Nahradí rutinní činnosti, přispěje ke zvýšení produktivity. Autoři původní studii z roku 2022, která popisovala možný vývoj na pracovním trhu do roku 2030, rozšířili. Vedle rozvoje AI zohlednili příliv a integraci válečných uprchlíků i ekonomické zpomalení a obnovu po covidové epidemii. Období prodloužili o pět let do roku 2035. Počítají s ekonomickým růstem zhruba dvě až 2,2 procenta HDP ročně.
Generativní AI podle studie výrazně a převratně do roku 2035 promění 11 procent dosavadních pozic. Dotkne se to 600.000 lidí ve 12 profesích. Mezi ně patří analytici a vývojáři softwaru, specialisté na právo, databáze a počítačové sítě či obchod a marketing, spisovatelé a novináři i jazykovědci, pracovníci informačních služeb či úředníci, kteří se věnují zpracování dat a logistice. Zásadní nebude jen osvojení digitálních a technických dovedností, ale také posílení schopnosti přizpůsobovat se rychlým změnám, uvedli autoři. Mírnější vliv pak bude AI mít na dalších 33 procent míst, tedy asi na 1,7 milionu pracovníků v 56 profesích. Studie zmiňuje zákonodárce, pracovníky v prodeji, část technických sil. Podle autorů by jim genAI měla pomoci s doprovodnými činnostmi, náplň práce zásadně nezmění.
Díky inovacím a růstu by mohlo do roku 2035 vzniknout podle studie 955.000 nových míst. Naopak 355.000 pozic má zaniknout, pracovníky bude potřeba přeškolit. Z nich 288.000 by si mohlo přirozeně po rekvalifikaci najít práci. Po zohlednění generační obměny a příchodu přistěhovalců by mohlo zůstat podle modelů kvůli nedostatku lidí a chybějícím dovednostem neobsazených 127.000 postů.
Pokud se pracovní trh změnám přizpůsobí, mohlo by to přinést navíc 0,3 procenta růstu. To je teď asi 25 miliard korun. Průměrně by se tak HDP mohlo do roku 2035 zvedat o 2,5 procenta ročně. Za deset let by pak bylo potřeba šest milionů pracovních sil, předloni jich podle studie bylo 5,43 milionu.
Autoři studie radí posílit rekvalifikace a průběžné vzdělávání, podpořit zaměstnávání lidí vyššího věku či rodičů malých dětí, integrovat ukrajinské uprchlíky, přizpůsobit vzdělávací systém potřebám trhu práce a monitorovat potřeby zaměstnavatelů. Ministerstvo práce podle ředitele svého odboru politiky zaměstnanosti Jiřího Šatavy podniká kroky ke zpružnění pracovního trhu. Zmínil takzvanou flexinovelu zákoníku práce s úpravou podpor v nezaměstnanosti. Úřad se zaměřuje i na monitoring situace firem, migraci a rekvalifikace. Šéfka ministerské sekce zaměstnanosti Kateřina Štěpánková řekla, že po první studii se posílilo digitální vzdělávání. Resort využil peníze z Národního plánu obnovy. Vznikl e-shop Jsem v kurzu, nabízí na 1600 digitálních a tisícovku rekvalifikačních kurzů. Ministerstvo řeší další financování po skončení dotací, dodala Štěpánková.
