Švédská platební skupina Klarna v tichosti předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) dokumenty k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Podrobnosti k velikosti nabídky či k jejímu ocenění ale v tiskové zprávě zatím neuvedla. Důvěrné podání dokumentů firmě umožňuje zahájit proces nabídky akcií, aniž by ihned zveřejnila citlivé finanční a obchodní informace.
Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski v srpnu naznačil, že by se primární nabídka mohla uskutečnit v příštím roce, ale upozornil, že zatím nebylo nic rozhodnuto. Dodal, že Klarna by se mohla přiklonit ke vstupu na burzu v USA, ale že vážně posuzuje i možnosti v Evropě.
Za první pololetí letošního roku firma vykázala očištěný zisk 673 milionů švédských korun (SEK; 1,5 miliardy Kč) po ztrátě 456 milionů SEK o rok dříve. Hospodaření podpořilo snížení počtu pracovníků a zavádění umělé inteligence (AI) pro služby zákazníkům. Tržby se zvýšily o 27 procent na 13,3 miliardy SEK, z toho tržby v USA vzrostly o 38 procent.
Firma byla v roce 2021 ohodnocena na 46 miliard USD (1,1 bilionu Kč), což z ní učinilo nejhodnotnější start-up v Evropě. Cena byla tehdy stanovena podle získaných peněz od investorů. V té době byla firma ztrátová, měla nižší tržby a zhruba 7000 zaměstnanců. V roce 2022, při jejím zatím posledním kole získávání financí od investorů, však byla oceněna pouze na 6,7 miliardy USD, protože investoři v reakci na prudké zvyšování úrokových sazeb výrazně přehodnotili cenu finančně technologických společností. Podle listu Financial Times by primární nabídka mohla firmu Klarna ohodnotit na 15 až 20 miliard USD.
Volba Spojených států pro umístnění akcií na burze je pro evropské kapitálové trhy další ranou. Podobně se v roce 2018 rozhodla společnost Spotify, která si pro nabídku akcií vybrala New York.
Firma Klarna mezi prvními začala využívat generativní AI ke snižování nákladů a zvyšování produktivity. V současnosti má asi 3800 zaměstnanců.
Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 85 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 575.000 obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.
Klarna se zaměřuje na nabídky typu „nakup teď, zaplať později“. Zákazníkům nabízí mnohem nižší poplatky, než jaké nabízejí firmy provozující kreditní karty. Spotřebitelské skupiny a charitativní organizace však tento formát kritizují, protože podle nich povzbuzuje lidi, aby se zadlužili, i když si to nemohou dovolit. Britská vláda minulý měsíc představila plány na regulaci tohoto sektoru, podobně jako u poskytování spotřebitelských úvěrů. Americký úřad pro finanční ochranu spotřebitelů začátkem roku uvedl, že tento formát by měl být regulován jako kreditní karty.
