Dvě třetiny (66 %) evropských spotřebitelů nevědí, kdo má přístup k jejich osobním údajům a jak jsou používány. Většina respondentů přesto stojí o digitální pokrok, přičemž 58 % věří, že technologie mohou přispět k digitálnímu pokroku jejich země. Například vytvářením nových pracovních míst a živností. 68 % respondentů chce, aby investice do technologických inovací přispívaly k tomu, aby se svět stal lepším místem k životu. Oproti tomu například pouhých 6 % dotázaných si přeje obchodní využití oblastí, jako je vesmírná turistika.
Značná nerovnost mezi touhou po digitálním pokroku mezi spotřebiteli a jejich důvěrou v to, jak jsou jejich data využívána k vytváření takových služeb a zkušeností, by mohla podkopat potenciál technologií zlepšovat naši ekonomiku, společnost a planetu, odhaluje nová studie společnosti VMware založená na průzkumu mezi více než 6 000 spotřebitelů z celé Evropy.
Téměř polovina (47 %) respondentů uznává, že zavádění nových technologií, které posouvají hranice možného, může být nepříjemné či děsivé, avšak přesto věří, že jsou nezbytné pro zvyšování blahobytu občanů a společnosti jako celku. Naopak 16 % respondentů s tím nesouhlasí.
Výsledky výzkumu také odhalují, jaké zásadní kroky musí stát a průmysl podniknout, aby zajistily spotřebitelům plnohodnotnou roli v otázkách sdílení dat, které je předpokladem využití možností digitálního světa. Většina (58 %) lidí se stále více obává o bezpečnost své online digitální stopy, téměř tři čtvrtiny (72 %) mají obavy z role, kterou technologie hrají při šíření dezinformací, a 48 % je znepokojených, že je podniky a organizace sledují a zaznamenávají, co dělají na svých zařízeních. Mimoto má pouze 10 % spotřebitelů pocit, že podniky a státy dostatečně transparentně informují o tom, jaké technologie používají a jak je používají.
„Dosáhli jsme rozhodujícího okamžiku v tom, jak technické inovace a digitální zkušenosti mohou pozitivně utvářet naše životy, ekonomiky, společnost a planetu. Existuje však nedostatečné povědomí o typu dat potřebných k realizaci tohoto pokroku a spotřebitelé oprávněně cítí nedůvěru. Většina lidí chápe význam dat pouze v kontextu zpráv o případech narušení bezpečnosti – a ne všech těch úžasných věcí, které lze díky nim provádět v medicíně, autonomní silniční dopravě, mobilní zábavě, nakupování a sociální oblasti,“ říká Joe Baguley, viceprezident a technický ředitel společnosti VMware v regionu EMEA. „V současné době je vnímaná cena za pokrok příliš vysoká – spotřebitelé ještě nejsou plně srozuměni se sdílením dat potřebných k uskutečnění změn. Mají-li to spotřebitelé přijmout, musí vědět, co se děje s jejich údaji – většina z nich pro ně není osobně identifikovatelná – a cítit jistotu, že se s nimi zachází bezpečně a citlivě.“
Nedůvěra k datům dosáhla bodu, kdy brání plnému využití potenciálu technologií pro dobrou věc. Šedesát procent spotřebitelů se bojí nebo se jim nelíbí sdílení běžných osobních dat s cílem pomoci státu a firmám navrhovat chytřejší a ekologičtější infrastrukturu. A 17 % respondentů je nadšených z vyhlídky na digitální stín* města, ve kterém žijí, který by mohl zvýšit efektivitu fungování jejich okolí.
„Podle Evropské komise by přínos plného využití dat mohl v EU do roku 2025 dosáhnout 550 miliard eur. Je na nás, kteří působíme v oboru, a na státu, abychom aktivně pomáhali spotřebitelům lépe si uvědomovat data a získat větší jistotu, a tím společně přispět k posílení digitálních ekonomik. Můžeme toho dosáhnout vytvářením řešení založených na individuální volbě a kontrole nad daty; inspirováním a vzděláváním, abychom pomohli zvyšovat technickou gramotnost populace, a budováním důvěry, že ti, kdo nakládají s citlivými údaji, jsou k tomu způsobilí. V posledních dvou letech došlo k zásadnímu pokroku směrem ke světu, který je skutečně primárně digitální. Nyní se musíme zastavit a zamyslet, abychom digitálním inovacím otevřeli nový horizont,“ uzavírá Joe Baguley.
* Digitální stín je definován jako virtuální replika založená na nepřetržitě dodávaných datech ze senzorů v určitém místě, které sledují veličiny, jako je kvalita ovzduší, hustota dopravy, spotřeba energie v budovách, objem produkovaného odpadu apod.
