Nebýt toho, že se Nikulin na ÚS obrátil, záviselo by jeho vydání už jen na úvaze ministra spravedlnosti.
Údajného hackera Jevgenije Nikulina zatím nelze vydat ke stíhání ani do USA, ani do Ruska. Ústavní soud (ÚS) totiž odložil vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání do obou zemí. Odklad potrvá, dokud ÚS nerozhodne o Nikulinově stížnosti. Termín nelze podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové předjímat.
Usnesení o odkladu vykonatelnosti vydal ÚS v únoru, ode dneška je dostupné v jeho databázi. Nebýt toho, že se Nikulin na ÚS obrátil, záviselo by jeho vydání už jen na úvaze ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Městský soud totiž loni konstatoval, že vydání je možné do obou zemí, které o Nikulina požádaly.
Ústavní stížnost sama nemá odkladný účinek. Soud však může rozhodnout o odkladu, není-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a výkon napadeného rozhodnutí by znamenal pro pisatele stížnosti nepoměrně větší újmu, než která při odkladu vznikne jinému. Podmínky jsou podle soudců splněné.
„Ústavní soud (…) přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti,“ stojí v usnesení.
„Ministerstvo spravedlnosti usnesení Ústavního soudu respektuje. Do doby, než Ústavní soud rozhodne o stížnosti pana Nikulina, není možné předjímat vývoj v této věci,“ sdělil Jakub Říman z tiskového oddělení na dotaz ČTK, nakolik může aktuální usnesení reálně oddálit rozhodování o Nikulinově vydání. Podle některých zdrojů z ministerstva to však může v praxi znamenat zablokování vydání na dlouhou dobu, možná až v řádu let.
Rusa zadržela česká policie předloni v říjnu v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Údajně se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou českému ministerstvu zahraničí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti však následně obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. Zatykač vydal moskevský soud 10. listopadu 2016.
Pelikán podle nedávného vyjádření rozhodne, zda vydá Nikulina do USA, nebo do Ruska, hlavně podle závažnosti trestných činů. Přihlédne k tomu, která ze zemí o extradici aktivně žádala a která tak učinila později.
Prezident Miloš Zeman podle médií žádal opakovaně Pelikána, aby Nikulin byl vydán do Ruska. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček dnes nechtěl případ komentovat s odvoláním na diplomatickou zdrženlivost. Podotkl, že prezident má právo zvát členy vlády ke konzultacím. „Jsou to rozhovory mezi čtyřma očima. A právě diplomatická zdrženlivost velí takové rozhovory nechat mezi dvěma lidmi,“ dodal. Nechtěl proto říci, jaké stanovisko Zeman na setkání Pelikánovi sdělil.
Lidové noviny dnes napsaly, že loni v říjnu byl údajně na základě české žádosti propuštěn z vazby na Krymu Čech, o něhož stojí česká justice. „Jsem přesvědčen, že důvodem byl Nikulin. Ruská strana by nevydala někoho z Krymu, kdyby na tom neměla žádný zájem. Podle mě je to něco za něco,“ řekl LN advokát propuštěného Čecha Jan Švarc. Jeho klient odsouzený před 18 lety za podvody s platebními prostředky teď čeká, jak dopadne odvolání státního zástupce.
List napsal s odvoláním na zdroj z diplomacie, že zatčeni byli tři lidé a všichni se vrátili do ČR. Extradice se prý odehrály loni v říjnu a v prosinci. „Podle informací LN totiž právě toto vydání zmínil ruský prezident Vladimir Putin během rozhovorů se Zemanem jako gesto ruské strany, aby získala ‚svého‘ člověka,“ napsaly Lidové noviny s tím, že se Zemanem mluvil Putin loni v květnu v Pekingu a v listopadu v Soči.
Nikulin v Česku také požádal o azyl, avšak neuspěl. V pátek jeho žalobu na vnitro projedná v pankrácké vazební věznici Městský soud v Praze.
