Vývoj úrokových sazeb a jejich vliv na start-upy. Co by měl dělat Twitter? Neslibujeme si od současné umělé inteligence příliš mnoho?
Gavin Clarke se na webu The Register ještě vrací k tomu, co považuje za nejvýznamnější události světa IT v loňském roce.
Nákup Nokie skončil miliardovými odpisy
Některá z hlavních témat roku 2015 jsou celkem jasná:
-
Windows 10, Microsoft uživatelům nabízí nový operační systém zdarma a ještě je k upgradu musí přemlouvat. Firma ovšem nezvládá komunikaci, když celá událost je téměř zastíněna debatami o tom, co Windows 10 provádějí se soukromím uživatelů. Čímž se zase skoro zastínila jiná skutečnost, že Microsoft odepsal peníze, které v roce 2013 vynaložil na nákup Nokie. Přitom zaplacených 7,2 miliardy byla druhá největší akvizice v dějinách Microsoftu vůbec (po Skypu).
-
Dell se spojuje s EMC, zatímco HP se dělí, změnami prochází podnikání dalších největších firem, jako je IBM a Oracle. Finanční výsledky i akcie kolísají.
-
Pokračují kauzy a obviňování, kdo koho sleduje, ať už jde o tajné služby nebo firmy dodávající hardware i software.
-
Nástup chytrých hodinek. I když není příliš jasné, jak by se Apple mohl rozvíjet dál, aby si firma udržela svou stávající tržní kapitalizaci, s Apple Watch to ještě jednou vyšlo. Od dubna do listopadu Apple prodal 7 milionů svých hodinek (i když pozor, jak v této souvislosti dodává analýza firmy Canalys, fitness náramky jdou na odbyt stále lépe než chytré hodinky). Stejně jako když na trh vstoupil iPhone nebo iPad, v první chvíli získal Apple na trhu dominantní pozici (de facto příslušný trh i vytvořil) a konkurence musela dohánět. Přičemž i když Apple ztrácel podíl, oproti soupeřům si stále na svých dražších produktech dál udržoval vysokou ziskovost.
-
Po 8 letech se v USA zvyšují úrokové sazby. Končí období, kdy se peníze málem shazovaly z vrtulníků; ve světě IT z rekordně nízkých sazeb profitovaly zejména start-upy. Firmy jako Uber, Box a Slack fungovaly v bublině, kdy na ně investoři téměř netlačili, aby vytvářely zisk. Banky i hedge fondy se peněz zbavovaly, takže dokonce i velké a prosperující firmy jely na dluh; k čemu mít za těchto okolností na účtech hotovost. To se však nyní mění, firmy budou muset začít vydělávat, omezí se cenové války, zpomalí vznikání stur-upů a uvádění nových služeb, mnohá datová centra se možná ukáží naddimenzována. (Poznámka PH: ve skutečnosti ale zatím změní asi jen velmi málo, sazby zůstávají rekordně nízké i nadále. A státy je nebudou chtít moc zvedat, protože by si tím zkomplikovaly své vlastní dluhové financování.)
Seznamka jako pokusné pole pro Turingův test
Až potud asi nic překvapivého, dále to ale začne být zajímavější, protože Clarke známé události už po svém interpretuje; jeho vidění problematiky není vždy úplně nasnadě.
-
Pokračují souboje umělé inteligence v podobě asistentů. Facebook dohání zpoždění, Microsoft se rozhodl nabídnout Cortanu i pro iOS a Android – jakoby firma už nevěřila, že její další byznys bude spojen s operačními systémy. Zůstává ovšem otázka, jak se tyto projekty budou dál rozvíjet. Uplatní se i v podnikové sféře, kam prozatím proniká hlavně IBM Watson? Nejsme po letech skepse nyní v oblasti AI naopak příliš optimističtí?
-
Googlu se ve skutečnosti příliš nedaří. Trochu připomíná Apple, kdy hlavní byznys samozřejmě funguje, ale není moc jasné, kam expandovat. Pokusy Googlu uchytit se v oblasti sociálních sítí opakovaně selhaly. Podivným tanečkům kolem vzniku mateřské firmy Alphabet rozumí opravdu málokdo. A Google samozřejmě čeká další kolo boje s regulátory, to ale není prohra, s tím firmy dominující na trhu musí počítat.
-
Když dva dělají totéž, není to totéž. Twitter není Facebook, vůbec se mu nedaří přeměnit provoz (množství tweetů) a zástupy uživatelů na příjmy. Firma na rozdíl od Facebooku nemá problémy s ochranou soukromí svých uživatelů, jenže to současně znamená, že inzerentům nedokáže nabídnout pořádné cílení. A jak vydělávat jinak? Gavin Clarke soudí, že Twitter naráží na podobnou překážku jako open source: jak lidi přimět platit za něco, co mohou mít i zdarma?
-
Clarke mezi nejvýznamnějšími událostmi roku zmiňuje i hacknutí seznamky pro zadané Ashley Madison. Zveřejnění e-mailových adres 33 milionů uživatelů působí skoro dojmem, jakoby se jednalo o čin nějakého strážce morálky. Pár lidí kvůli celému incidentu údajně spáchalo sebevraždu. Následně byla tato forma podnikání ovšem poměrně diskreditována obviněním, že s muži zde namísto vdaných žen chatovali roboti (provozovatelé přirozeně popřeli) – z uniklých dat se o tom daly odvodit mnohé podrobnosti. (Poznámka: Co dodat? Pokud to fungovalo, pak možná záletnická seznamka splnila Turingův test – i když je fakt, že lidští uživatelé neměli v tomto případě na sofistikovanost konverzace asi zvláštní nároky.)
