Americké ministerstvo zahraničí vyvíjí internetový portál, který umožní lidem v Evropě i jinde ve světě zobrazit obsah zakázaný jejich vládami, napsala agentura Reuters s odkazem na tři informované zdroje. Uživatelé by si tak podle agentury mohli prohlížet zablokovaný obsah, který by mimo jiné mohl zahrnovat projevy nenávisti či teroristickou propagandu. Stránka bude mít podle zdrojů doménu freedom.gov.
Činitelé podle jednoho ze zdrojů diskutovali o zahrnutí funkce virtuální privátní sítě (VPN), což by znamenalo, že by aktivita uživatele vypadala tak, že si stránku prohlíží ve Spojených státech. Aktivita uživatelů na této stránce podle zdroje nebude sledována.
Projekt měl být podle zdrojů představen na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden, jeho odhalení ale bylo odloženo. Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, proč ke spuštění nedošlo, nicméně někteří představitelé ministerstva zahraničí, včetně právníků, podle dvou zdrojů vyjádřili ohledně plánu obavy. Povahu těchto výhrad ale zdroje blíže neupřesnily.
Projekt by ovšem mohl zhoršit vztahy mezi administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a tradičními spojenci USA v Evropě, které jsou již napjaté kvůli obchodním sporům, válce na Ukrajině a Trumpově snaze získat kontrolu nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánského království. Washington by se po spuštění stránky obcházející místní zakázaný obsah také mohl ocitnout v poněkud netradiční pozici, jelikož by tak uživatele v zahraničí nabádal k porušování místních zákonů, poznamenala agentura Reuters.
Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení Reuters sdělilo, že nemá plány na obcházení cenzury, které by se týkaly výhradně Evropy. „Pro ministerstvo zahraničí je však digitální svoboda prioritou, a to zahrnuje šíření privátních a cenzuru obcházejících technologií, jako jsou sítě VPN,“ uvedlo. Americká diplomacie zároveň označila tvrzení, že představení portálu bylo odloženo, za nepravdivé a odmítla, že by právníci ministerstva vyjádřili obavy.
Trumpova administrativa označuje svobodu projevu za jednu z priorit své zahraniční politiky, a to i směrem k Evropě či Brazílii. Zaměřuje se přitom zejména na to, co označuje za potlačování konzervativních hlasů.
Evropský přístup ke svobodě projevu se liší od toho amerického, kde ústava chrání prakticky veškeré projevy. Omezení v Evropské unii vycházejí ze snahy zabránit opětovnému šíření extremistické propagandy, která podnítila nacismus, včetně očerňování Židů, cizinců a menšin. Američtí představitelé mezitím kritizují evropské postupy v této věci, o nichž tvrdí, že umlčují pravicové politiky, mimo jiné v Rumunsku, Německu a Francii. V této souvislosti americká vláda například označila akt o digitálních službách Evropské unie či britský zákon o online bezpečnosti za prostředky omezující svobodný projev. Zastoupení EU ve Washingtonu na žádost Reuters o komentář k chystanému portálu dosud nezareagovalo.
V rámci pravidel, která nejvíce dopadají na sociální sítě a velké platformy, jako je Facebook a X, je v EU omezována dostupnost, a v některých případech je vyžadováno rychlé odstranění obsahu klasifikovaného jako nezákonný nenávistný projev, teroristická propaganda nebo škodlivé dezinformace. Tato opatření vycházejí ze souboru pravidel, zákonů a rozhodnutí přijímaných od roku 2008, připomněla agentura Reuters.
