Vývoj aplikací a systémů je dnes řemeslo se zlatým dnem. Uspět v něm ale není jen tak, mimo jiné totiž obnáší neustálé učení a sebezdokonalování. Přetrvávajícím současným trendem na pracovním trhu v oblasti IT/IS je silný zájem firem o úzce profilované Java programátory, kterých je stále bytostný nedostatek. Firmy ale čím dál tím častěji hledají (a nenalézají) specialisty i na úplně obyčejný JavaScript.
Trh IT kontinuálně roste
Každým dnem roste počet uživatelů chytrých telefonů, což adekvátně reflektuje stoupající poptávka po vývojářích mobilních aplikací. Na ústupu jsou naopak pozice jako databázový specialista, případně expert na ERP či SAP.
Vývojáři aplikací a systémů představují dlouhodobě jednu z nejžádanějších skupin na pracovním trhu. Zájem o pracovníky v oborech IT a IS ostatně odrážel příznivý vývoj v celém minulém roce.
Zatímco počet vystavených nabídek zaměstnání ve všech oborech na Jobs.cz meziročně stoupl o 19 %, v případě IT a IS došlo meziročně až ke 40% růstu počtu pracovních inzerátů firem.
Jen během roku 2011 tak pro vývojáře aplikací a systémů bylo na pracovním portálu Jobs.cz vystaveno bezmála 12 tisíc pracovních nabídek. Silný zájem firem a velký počet nově otevíraných míst přitom provází rostoucí nedostatek kvalifikovaných uchazečů.
Propastný rozdíl mezi obory, v nichž je dostatek uchazečů o práci, a IT/IS, dokládá přiložená tabulka s přehledem průměrného počtu reakcí na jeden inzerát dle oborů na Jobs.cz. Vývojářů je dle tohoto srovnání takřka kritický nedostatek.
Přestože se „programování“ zdá být řemeslem se zlatým dnem dneška, stále platí, že není vývojář, jako vývojář. Ti šikovní dokáží nalézt mnohem lepší uplatnění za výhodnějších finančních podmínek. Výraznou roli hraje především zvolené zaměření – a také jeho další rozvoj. O schopné Java programátory je dlouhodobě velká přetahovaná firem. Tento programovací jazyk ovládá jen úzká skupina lidí, které firmy výrazně přeplácejí, aby je získaly do svých řad.
Rozebraní jsou už i „Javisté“ v posledních ročnících vysokých škol, které si fimy zaháčkují už během studia. Není výjimkou, že se firmy, které nemají takové finanční možnosti jako velké korporace, snaží do svých řad získat začínající Java programátory i v prvních ročnících vysokých škol.
„Není se čemu divit, naučit se Javu je poměrně náročné. Tento jazyk nejde nijak „okecat“. Řeší se jím zajištění fungování celého backendu aplikací, tedy samotného jádra, bez kterého žádný komplexní systém nemůže dobře fungovat. Naučit se programovat v Javě je dobrou vstupní investicí pro velmi úspěšné kariérní uplatnění,“ říká k tomu Marek Raida, Senior Architect společnosti LMC, která provozuje mj. pracovní portály Jobs.cz, Prace.cz a komplexní systém pro správu náborového procesu firem LMC G2.
JavaScript, mobilní aplikace a HTML 5
Při výhledu, kam se bude vývoj IT posouvat v následujích měsících a letech, trh napovídá, že poroste zájem firem o specialisty na programování Java Scriptu. A postupně se také bude zvyšovat poptávka po odbornících na práci s dynamickými programovacími jazyky. Na vzestupu jsou stále vyšší a vyšší úrovně programování, ať už v jazycích jako Python, Ruby, Groove nebo Scala. Výrazně nyní roste také oblast automatického testování, kdy firmy hledají specialisty, kteří jsou schopni naprogramovat automaty, které poté samostatně testují připravované aplikace.
„Zvláště v segmentu informačních technologií platí, že dnes už nestačí jen to, co vás naučí ve škole. Je důležité se neustále sebevzdělávat, sledovat aktuální trendy a vývoj trhu. A pokud možno některé aktuální novinky zařazovat do své práce. Jen tak můžete mít vysokou přidanou hodnotu pro svého zaměstnavatele – a tím i svou konkurenční výhodu. Pokud programátor rezignuje na svůj další rozvoj, může být po 10 letech od absolvování školy takříkajíc mimo hru,“ vysvětluje Marek Raida.
Stále je také poptávka po aplikačních administrátorech. IT systémy jsou neustále rozšiřovány a roste jejich robustnost, firmám se proto hodí lidé s komplexním vhledem do problematiky. Ideálně, pokud umí alespoň základy programování, rozumí problematice, dokáží přesně číst v kódu a vyhodnocovat problematická místa. Jen tak mohou řešit konfigurace systémů na vysoké úrovni. V současné době tuto oblast pokrývají stále častěji bývalí programátoři, kteří si již „do syta užili“ aktivního vývoje.
Vývoj mobilních aplikací je další kapitolou s rostoucí tendencí. Aplikace pro tzv. chytré telefony už neslouží pouze jako produkt zábavního průmyslu. Čím dál tím více se do mobilních aplikací implementují složitější prvky, jako jsou finanční transakce, např. u bankovních aplikací. Ovšem i samotné programování zábavních aplikací patří mezi trendy poslední doby. S rozšířením produktů s 3D rozlišením je oceňováno i propojení programátorsky – grafických schopností.
Návrat k tlustému klientovi
Zajímavý je přitom současný postupný přechod na HTML 5 (a návazně CSS 3 a spol.), který by se dal s nadsázkou označit za návrat k „tlustému klientovi“. Možnosti webu se posouvají kupředu tak rapidně, že brzy do velké míry vytlačí desktopový software. To může platit i pro mobilní apliakace, v sočasné době programované ve speciálních verzích C++ apod. jazyků. I ony mohou být časem připravovány ve větší míře v HTML 5.
S globalizací se pojí další trend: distribuovaný computing. Při zavádění jakýchkoli aplikací je třeba myslet na jejich rozšíření v globálním měřítku, přičemž dochází ke zpracování stále širšího objemu dat. Schopnost orientovat se v této oblasti přináší vývojářům slušnou výhodu.
Nezbytná je rovněž aktivita ze strany programátorů – ti by neměli pracovat bezmyšlenkovitě podle zadání, ale realizovat ho co nejlépe (mj. i z uživatelského a obchodního hlediska) za co nejméně prostředků. Základem kvalitní práce je pokora před uživatelem a jeho připomínkami. Pro ty, kdo pouze chrlí kód, není programování v novéím tisíciletí vhodnou volbou.
Opadá zájem o databázové, ERP a SAP specialisty
Na ústupu je nyní obsazování dříve hojně vyhledávaných databázových specialistů. Pozornost a klíčové hodnoty se totiž nyní čím dál tím častěji přenášejí do cloudů. Zde se tolik nevyužívají tzv. relační databáze. Alespoň základní znalost databází a orientace v práci s nimi je přitom dnes již v podstatě běžnou součástí výbavy každého vývojáře. Totožné je to také v případě základů objektového programování a HTML.
Zájem o dříve klíčové ERP a SAP specialisty ve firemní sféře postupně obadá. „ERP a SAP obsluha nebyla často natolik zdatná v programátorské práci, jednalo se více o konfigurátory. Nyní s přechodem na hostovaná řešení a cloudy už nejsou ve firmách tolik zapotřebí,“ doplňuje Marek Raida z LMC.
Při vhodné volbě zaměření v oblasti softwarového vývoje je dobré uplatnění na tuzemském pracovním trhu v podstatě jistotou. Průměrný měsíční plat nabízený firmami na pozici programátora v Praze letos dosáhl 46 tisíc korun. V regionech se pohyboval od 30 tisíc (Pardubický kraj) po 35 tisíc (Jihomoravský kraj).
Údaje jsou průměrem za firmy všech velikostí, ve větších firmách a korporacích bývají platy i zhruba dvoj- až trojnásobné. V případě zkušených Java architektů nebývá výjimkou ani měsíční plat ve výši 150 tisíc Kč.
Jak však Marek Raida opakovaně zdůrazňuje, stále je třeba věnovat se dalšímu rozvoji schopností: „Vývojář, který rezignuje na neustálé posouvání svých dovedností, se pravděpodobně již kolem pětatřicátého roku života vyčerpá a skončí. Pokud však zvládá držet krok s aktuálními trendy, má zajištěny nadstandardní příjmy. A ve chvíli, když již tempu aktivního vývoje nestačí, přestože je velmi schopný, je pro něj dobrou volbou přechod do role pokročilého aplikačního administrátora. Lze to přirovnat ke sportovní kariéře – po patnácti dvaceti letech aktivního sportu mohou lidé začít předávat své nastřádané know-how v roli trenérů či manažerů.“
