Světové ekonomické fórum vydalo na přelomu dubna a května zprávu, která zkoumá dlouhodobý růst digitální ekonomiky a funkčnost infrastruktury, na které je založena. Digitální ekonomika dnes řídí vše od bank, přes průmysl až po jednotlivé národní vlády,
naráží ale čím dál tím častěji na úzké hrdlo v podobě zastaralé infrastruktury a pomalejšího růstu okolní „nedigitální“ ekonomiky, jaké jsou důsledky a jak z toho ven?
Digitální ekonomika roste podstatně rychleji než ekonomika jako celek a kromě toho má dalekosáhlé sociální a politické dopady, to je na jendé straně důvod skoro k olavě (alespoň pro technokraty), ale má to také háček.
„Potenciál digitální ekonomiky ovšem bude možné využít jen tehdy, když s ní digitální infrastruktura udrží krok. Zda se jí to podaří, to závisí na investicích, inovacích a spolupráci mnoha zainteresovaných subjektů,“ myslí si senior poradce BCG a spoluautor zprávy David Dean.
Zpráva Delivering Digital Infrastructure vidí východisko z tohoto stavu ve zvýšení investic do digitální infrastruktury prakticky ve všech vyspělých regionech.
Evropské „digitální zdraví“ vyžaduje podle ní značnou pozornost. Neexistence jednotného digitálního trhu a nedostatek rozsáhlejších investic do infrastruktury podle zprávy Evropské unii velmi ztíží plné využití výhod a přínosů internetové ekonomiky. Političtí představitelé USA by měli podporovat inovace na místních trzích, aby se zvýšila konkurence a vzrostly investice, což USA pomůže udržet si vedoucí pozici na digitálním trhu.
Dochází nám Internet (nebo alespoň frekvence)
Zpráva podrobně zkoumá dva velmi důležité technické aspekty: dostupnost kmitočtového spektra pro mobilní komunikace a spory o smlouvy o propojení IP sítí, na základě kterých se přenáší provoz mezi sítěmi tvořícími internet. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu datového provozu, zejména videa, se tyto smlouvy dostaly pod rostoucí tlak.
Jedním z možných řešení je, že by vlády daly mobilním technologiím k dispozici větší rozsah kmitočtového spektra a aby se všichni aktéři zaměřili na zvýšení spektrální účinnosti. Zpráva identifikuje také oblasti společného zájmu stran stojících proti sobě v debatách o propojení IP sítí a navrhuje cestu k řešení těchto sporů. Klíčové se také jeví vyřešení politického problému neochoty spolupracovat – politické a regulační prostředí dnes jen stěží a velmi špatně drží krok s rychlým rozvojem digitální sféry v různých hospodářských odvětvích.
„Základní premisou naší práce je, že poskytovatelé komunikačních služeb a poskytovatelé obsahu jsou a dlouhodobě budou na sobě vzájemně závislí,“ uvedl Sunil Bharti Mittal,“ *zakladatel a prezident společnosti Bharti Enterprises. *„Digitální služby jsou závislé na infrastruktuře, prostřednictvím které se dostávají ke spotřebitelům, a infrastruktura závisí na digitálních službách, které živí poptávku po konektivitě.“
Digitální služby jako šance nejen pro země typu Izraele
Zpráva se také věnuje potřebě národních ekonomik rozvíjet efektivní odvětví digitálních služeb a o úloze vlád při budování prostředí, jež by takový rozvoj podporovalo.
„Vlády musejí především pochopit ekonomické a sociální výhody digitální konektivity a služeb,“ myslí si Jon Fredrik Baksaas, prezident a generální ředitel Telenor Group. „Budou-li nahlížet na své politické rozhodování a na formování regulačního prostředí z dlouhodobého horizontu, zaměřovat se na budoucnost a usilovat o prosazení investičních stimulů, mohou přispět k vytváření prostředí, v němž se budou moci dynamické digitální ekonomiky rychle rozvíjet,“ uzavírá.
