Zdravotnickou dokumentaci stát nikde centrálně skladovat nebude.
Zákon o elektronizaci zdravotnictví může podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška do budoucna pomoci v situacích, jako je epidemie covidu-19. Nastaví například jednotná pravidla pro bezpečné sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. Zákon měl být původně už letos v účinnosti. Včera na semináři v Senátu náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel řekl, že úřad zákon dokončil a pošle ho do meziresortního připomínkového řízení.
Zákon podle něj nastavuje hlavní „kostru“, na níž bude elektronické zdravotnictví fungovat. „Pokud bychom byli příliš ambiciózní, pravděpodobně bychom nebyli schopni dát dohromady návrh, který by byl konsensuální pro celou oblast zdravotnictví,“ řekl Vrubel.
Zákon podle autorů nebuduje žádné centrální úložiště dat, zásadní je pro něj ochrana dat, dobrovolnost jeho používání a respekt ke stávajícím procesům, které jsou už ve zdravotnictví nastavené. Už dříve k zákonu Dušek řekl, že elektronizace bude dobrovolná, ale kdo ji bude chtít používat, bude muset dodržovat jednotná pravidla.
Podle Duška právě epidemie covidu-19 ukázala, že české zdravotnictví opravdu není nastaveno na sdílení dat v reálném čase. Pojišťovnám podle něj lékaři, nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče vykazují svou práci do tří až šesti měsíců, do zdravotnických registrů, například konkrétních nemocí, do roka.
„Patnáctého března jsme nebyli přesně schopni říct, kolik máme v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ konstatoval Dušek. V registrech podle něj chybí některé údaje nebo kontakty.
Kompletní přehled například o testování podle něj znesnadňovalo také to, že každá laboratoř pracuje ve svém systému, který nekomunikuje se systémy lékařů nebo hygieniků. Přestože laboratořím nařídilo ministerstvo reportovat o všech testech v polovině dubna mimořádným opatřením, některé to dál nedělaly. Teprve 1. července podle Duška byly do systému doplněny údaje o všech negativních testech. Pozitivní měli hlášeny už od prvního týdne.
„Systém nebyl připraven na komunikaci s pacientem v reálném čase. Tento zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby to už nikdy nenastalo,“ dodal Dušek. „Vznikne integrované datové centrum resortu, abychom byli schopni v reálném čase zajistit provazbu poskytovatelů mezi sebou, abychom je dokázali propojit, pokud by to byla potřeba,“ uvedl. Podle jeho zástupce Milana Blahy získal ÚZIS na projekt 300 milionů korun z evropských fondů. Podle projektu mělo začít fungovat od začátku roku 2022, i kvůli epidemii koronaviru se ale termín nestihne.
Na ministerstvu funguje od loňska samostatný odbor Národního centra elektronického zdravotnictví v sekci náměstka pro zdravotní péči. Prvním konkrétním krokem elektronizace zdravotnictví bylo už v roce 2018 zavedení povinně elektronických receptů na léky. Od letošního roku umí kromě ukládání dat o předepsaných lécích na centrálním úložišti a zobrazení jejich soupisu pacientem záznam také zpřístupnit lékařům a lékárníkům.
Na rozdíl od záznamů o předepsaných lécích zdravotnickou dokumentaci stát nikde centrálně skladovat nebude. Zůstane uložená u lékařů či v nemocnicích jako dosud. Ministerstvo chce jen garantovat její bezpečné sdílení. Záznamy budou jen o hospitalizaci či vyšetření s místem, datem a uvedením poskytovatele zdravotní péče. Podobná data už nyní mají k dispozici zdravotní pojišťovny.
