Spory se nyní vedou o to, zda zohlednit pouze příjmy z reklamy na internetu, nebo i prodej uživatelských údajů.
Zavedení evropské digitální daně se zatím odkládá. Společný francouzsko-německý návrh nenalezl na dnešním jednání ministrů financí členských zemí Evropské unie (EU) mezi ostatními členskými státy podporu.
„Mám vážné pochybnosti,“ řekl finský ministr Petteri Orpo. Otázky vznáší Dánsko a Estonsko. Podle španělské ministryně Nadii Calviñové je kompromisní návrh, na němž se v noci dohodlo Německo a Francie, rovnou nedostatečný.
Návrh Evropské komise, která s ním přišla v březnu, má umožnit lepší zdanění velkých internetových firem. Počítá s nepřímou daní na příjmy z některých digitálních aktivit firem s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem 750 milionů eur (19,4 miliardy Kč) a příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč). Podle diplomatů by se věc mohla týkat asi 180 společností, včetně gigantů jako je Google či Facebook.
Spory se nyní vedou o to, zda zohlednit pouze příjmy z reklamy na internetu, nebo i prodej uživatelských údajů, napsala agentura DPA. Vzdor přichází například i z Irska, kde má Facebook své evropské sídlo. To spolu s Maďarskem, Litvou, Lucemburskem a také Českou republikou prosazuje spíše globální řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), připomněla agentura APA.
Tradiční podniky platí podstatně vyšší daně než internetové firmy. Posledně jmenované totiž často nemají v Evropě žádné sídlo a nemohou být tedy na kontinentu daněny, nebo podnikají v evropských zemích s výhodnými daňovými režimy.
