Členské státy Evropské unie včera učinily další krok na cestě ke schválení přelomových pravidel pro používání umělé inteligence. Po řadě úprav podpořily loňský návrh Evropské komise a jsou nyní připraveny jednat o konečné verzi s Evropským parlamentem. Podle českého předsednictví v Radě EU stanovisko vyvažuje ochranu soukromí občanů a podporu využívání nových technologií.
Návrh označovaný jako akt o umělé inteligenci je podle unijních představitelů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy i mimo EU. Spočívá v klasifikaci technologií podle způsobu využití a zavedení různých úrovní omezení podle toho, jaké s sebou nesou riziko. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů by zase podléhaly silné regulaci.
Nalezení společného přístupu členských zemí bylo jedním z cílů končícího českého předsednictví, které navrhlo mnohé změny textu v reakci na požadavky unijních partnerů. Rada například zúžila definici systémů umělé inteligence, aby nezasáhla i „tradičnější“ software, uvedl při dnešním setkání ministrů zodpovědných za telekomunikace český vicepremiér Ivan Bartoš, který jednání předsedal.
Také upozornil na úpravu požadavků pro vysoce rizikové systémy, které by podle něj takto byly lépe technicky proveditelné, nebo na poskytnutí „náležité míry flexibility“ při využívání těchto systémů ze strany policejních orgánů. Server Euractiv minulý měsíc napsal, že české předsednictví do návrhu zapracovalo jisté výjimky, které například umožní policii požádat o využití neprověřené technologie, která bude spadat do kategorie s vysokým rizikem.
Podle Bartoše vyjednávací pozice unijních států představuje vyvážený kompromis, který podporuje výzkum a inovace a zároveň zajišťuje ochranu základních práv občanů. Evropský parlament zatím vlastní verzi návrhu nepřijal, nicméně lze očekávat, že europoslanci budou prosazovat přísnější omezení. Loni na podzim v usnesení vyzvali k řadě omezení pro nasazování umělé inteligence ve službách policejních a justičních orgánů.
Složité systémy algoritmů označované výrazem umělá inteligence v současnosti pronikají do mnohých oblastí lidské činnosti a stávají se běžnou součástí internetových či finančních služeb. Cílem unijního aktu je skrze regulaci posílit důvěru v tyto technologie a zajistit jejich vyšší využití v EU. Blok si stanovil cíl, aby si do roku 2030 umělou inteligenci osvojilo 75 procent firem v unii. Loni ovšem podle zprávy Evropské komise míra využití dosahovala jen osmi procent.
