Členské státy EU se připravují na prováděcí nařízení k datovým souborům s vysokou hodnotou.
Společnost Capgemini zveřejnila studii Open Data Maturity Report 2022, která srovnává vývoj evropských zemí v oblasti otevřených dat. Studie vytvořená na pokyn Evropské komise a Úřadu pro publikace Evropské unie zaznamenává meziroční pokrok dosažený evropskými zeměmi a označuje oblasti pro zlepšení. Poskytuje přehled o současných osvědčených postupech implementace a dává doporučení pro urychlení vývoje v oblasti otevřených dat.
Této již 8. po sobě jdoucí výroční studie se zúčastnilo 35 zemí, včetně 27 členských států EU, 3 zemí ESVO (Norsko, Švýcarsko, Island), 4 kandidátských zemí (Albánie, Černá Hora, Srbsko, Ukrajina) a Bosny a Hercegoviny. Studie zjistila že průměrné skóre vyspělosti otevřených dat zemí EU je 79 %, přičemž Česká republika se v pořadí zemí dle vyspělosti otevřených dat umístila na 10. příčce, s dosaženým skóre 88 %, a tedy meziročním nárůstem o 14 procentních bodů.
Z hlediska dopadu otevřených dat dosáhla Česká republika 100% skóre, což představuje obrovský meziroční skok z předchozích 30 %. Stejně vysokého skóre dosáhlo jen 5 zemí (s ČR také Francie, Irsko, Kypr a Estonsko) a průměr EU je 71 %. Velké rezervy má podle studie Portál otevřených dat České republiky. S dosaženým skóre 70 % zaostává ČR za evropským průměrem (83 %) i většinou států EU. Pokud jde o kvalitu otevřených dat, vrací se Česká republika se skóre 88 % na špičku žebříčku, hned za Francii, Slovinsko a Polsko. Průměr zemí EU v ukazateli kvality otevřených dat je 77 %.
Studie Open Data Maturity Report 2022 také zjistila tři hlavní trendy ve využívání otevřených dat:
• Díky využití otevřených dat a výměně zkušeností by evropské země mohly lépe reagovat na společné socioekonomické výzvy. Využití otevřených dat ve statistikách, přehledech a aplikacích přispělo ke zotavení členských států EU z pandemie. Vedle nových socioekonomických důsledků ruské invaze na Ukrajinu, souvisely v roce 2022 společné problém Evropy s nedostatkem lidských zdrojů alokovaných na otevřená data a jejich dovedností; nedostatkem finančních nástrojů; nevyjasněnými otázkami koordinace napříč úrovněmi vlády; stejně jako s motivováním širší komunity k využívání otevřených dat. Přínosem by mohla být přeshraniční výměna zkušeností a znalostí mezi evropskými zeměmi, například použití otevřených dat ke sledování úrovně využívání energií nebo usnadnění integrace ukrajinských uprchlíků na trhu práce.
• Měření dopadu otevřených dat je pro členské státy EU nejen prioritou, ale také velkou výzvou. Země stále dosahují vysokého skóre ve strategickém ukazateli informovanosti, který ukazuje, že státy EU vnímají důležitost zachycení a opětovného použití otevřených dat a vytváření hodnot. Průměr EU je 75 %, podobně jako v loňském roce, ale shromažďování údajů, zejména z ekonomického hlediska, je pro členské státy stále obtížné.
• Členské státy EU se připravují na prováděcí nařízení k datovým souborům s vysokou hodnotou. Přestože toto nařízení dosud nebylo zveřejněno, 96 % členských států EU již pracuje na identifikaci oblastí dat s vysokou hodnotou (takových, která mají vysoký potenciální ekonomický a společenský dopad), která mají být publikována prioritně. Jde zejména o kategorie statistických údajů, geoprostorových údajů, údajů z pozorování Země a životního prostředí a meteorologických údajů. Hned 85 % z 27 členských států EU se již připravuje na sledování a měření úrovně opakovaného použití datových oblastí s vysokou hodnotou a všechny se je snaží propagovat nebo je již propagují na svých portálech. A konečně, 63 % zemí EU se připravuje na zajištění jejich interoperability spolu s dostupnými datovými sadami z jiných zemí.
