50 let Intelu

ČTK , 16. červenec 2018 09:06 0 komentářů
Rubriky: Hardware, Byznys

Intel nejprve produkoval paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio.

Když v roce 1971 vyrobila americká společnost Intel svůj první mikroprocesor, sotva kdo mohl tušit, že se tím otevírá jedna z významných kapitol dějin výpočetní techniky. Během následujících desetiletí se firmě podařilo získat na trhu s procesory výsadní postavení, o které přišla až před několika lety, kdy jí prvenství sebrala společnost Samsung. U zrodu Intelu stáli pracovníci společnosti Fairchild Semiconductor Robert Noyce a Gordon Moore. Oba vědci disponovali znalostmi z oboru polovodičů a chutí pustit se do vlastního podnikání. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál, a tak se před 50 lety, 18. července 1968, v kalifornském Mountain View zrodila nová firma.

Třetím zaměstnancem Intelu se po Noyceovi a Mooreovi stal Andrew Grove, který ve firmě zastával funkce prezidenta a výkonného ředitele a za jehož vládnutí se Intel rozrostl v klíčového hráče na poli mikroprocesorů. Zajímavou peripetii představovala volba názvu společnosti. Zakladatelé uvažovali o pojmenování Moore Noyce, což ale při ledabylejším vyslovení znělo jako "more noise" (více hluku). Proto prý raději zvolili jméno Integrated Electronics Corporation, z jehož počátečních písmen se záhy zrodil název Intel.

Aby si zajistili právo používat tuto značku, museli ale pánové Moore a Noyce nejprve vyplatit 15.000 dolarů společnosti Intelco. Vložená investice se vyplatila. Podle žebříčku BrandZTop 100, který sestavuje reklamní agentura WPP a poradenská firma MilwardBrown, je hodnota firmy 28,3 miliardy dolarů.

V roce 1969 společnost získala své desítky let charakteristické logo s písmenem "e" posunutým o půl řádku dolů. Od roku 1991 začal Intel používat slogan "Intel Inside" a v roce 2005 společnost změnila logo i slogan, tentokrát na "Leap ahead" (Skok kupředu).

Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio. Zatímco akvizice společnosti vyrábějící digitální hodinky se ukázala být slepou cestou, rozhodnutí produkovat mikroprocesory bylo pro budoucnost firmy osudové.

Svůj první mikroprocesor, pojmenovaný lakonicky Intel 4004, představila společnost v roce 1971. Pionýrské čtyř a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač.

Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981. Mikroprocesor s označením Intel 8088 si totiž pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Takzvané IBM PC kompatibilní počítače se postupně staly nejrozšířenějším standardem a na vlně popularity "písíček" se přirozeně vezl i Intel se svými výrobky. V průběhu 80. let uvedl Intel na trh dnes již legendární procesory s označením 286, 386 a 486.

Jejich logickým nástupcem měl být Intel 586, ale nestalo se tak. Příčinou byl spor s konkurenční společností Advanced Micro Devices (AMD). Ta své produkty označovala stejným číselným kódem, což Intel považoval za nekalou praktiku a obrátil se na soud. Spor však prohrál, a vlastně jako východisko z nouze označil nový procesor nikoliv číslem, ale jménem. Tak se zrodil název Pentium. První Pentia se na trhu objevila v roce 1993 a díky masivní reklamní kampani se jejich název stal prakticky synonymem pro slovo procesor. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že první série Pentií obsahovala konstrukční vadu, což se Intel zákazníkům pokusil zatajit a k výměně přistoupil až poté, co se aféra dostala na veřejnost.

Nepříjemností je pro Intel stále nevyřešený spor s Evropskou komisí, která Intelu v roce 2009 udělila tehdy rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy eur za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices.

I přes úspěšných pět desítek let, kterými prošel, nemá Intel v konkurenčním počítačovém byznysu nic jistého. Loni ho po pětadvacetileté nadvládě předstihl v tržbách jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics. Tržby Intelu, který nyní sídlí v kalifornském městě Santa Clara, činily 62,8 miliardy dolarů při čistém zisku 9,6 miliardy. K loňskému roku Intel zaměstnával 106.000 lidí.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Co s genetickými databázemi?

Pavel Houser , 07. říjen 2018 15:00

Jak bylo oznámeno již v letos dubnu, tzv. zabijáka z Golden State odhalily veřejné genetické databáz...

Více

Kalendář

16. 10. Digitální podpora výroby
17. 10.

19. 10.
Future Forces Forum 2018
17. 10. Konfera 2018







RSS 

Zprávičky

Dodavatelé vojenských technologií Harris a L3 Technologies se dohodli na fúzi

ČTK , 16. říjen 2018 08:00

Obě firmy vyrábějí satelity pro sledování a širokopásmové komunikační systémy pro armádu a policii....

Více 0 komentářů

Falešné bankovní aplikace opět pronikly do Google Play

Pavel Houser , 15. říjen 2018 12:27

Objeveno šest aplikací, které vytváří dojem, že pochází od renomovaných bankovních institucí nebo sm...

Více 0 komentářů

Pentagonu unikla data o vojácích a civilních zaměstnancích

ČTK , 15. říjen 2018 08:00

Federální zpráva nedávno varovala před nedostatečnou kybernetickou ochranou vojenských zbraňových pr...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Google se odvolal proti rekordní pokutě od EK za Android

ČTK , 12. říjen 2018 12:35

Případ je poměrně složitý a mohlo by trvat i několik let, než soudci rozhodnou....

Více 0 komentářů

České firmy dominovaly v žebříčku Deloitte CE Technology Fast 50

Pavel Houser , 12. říjen 2018 09:00

Fast 50: Nejrychleji ve střední Evropě rostl český výrobce 3D tiskáren Prusa Research....

Více 0 komentářů

Apple kupuje část evropského dodavatele čipů Dialog

ČTK , 12. říjen 2018 08:00

Apple již dlouhou dobu využívá čipy Dialogu pro správu energie v iPhonu i iPadu....

Více 1 komentářů

Kyocera kupuje svého partnera Janus

Pavel Houser , 11. říjen 2018 10:18

Společnost JANUS bude nově přejmenována na KYOCERA Document Solutions Czech....

Více 0 komentářů