50 let Intelu

ČTK , 16. July 2018 09:06 0 komentářů
Rubriky: Hardware, Byznys

Intel nejprve produkoval paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio.

Když v roce 1971 vyrobila americká společnost Intel svůj první mikroprocesor, sotva kdo mohl tušit, že se tím otevírá jedna z významných kapitol dějin výpočetní techniky. Během následujících desetiletí se firmě podařilo získat na trhu s procesory výsadní postavení, o které přišla až před několika lety, kdy jí prvenství sebrala společnost Samsung. U zrodu Intelu stáli pracovníci společnosti Fairchild Semiconductor Robert Noyce a Gordon Moore. Oba vědci disponovali znalostmi z oboru polovodičů a chutí pustit se do vlastního podnikání. S pomocí finančníka Arthura Rocka se jim podařilo získat potřebný kapitál, a tak se před 50 lety, 18. července 1968, v kalifornském Mountain View zrodila nová firma.

Třetím zaměstnancem Intelu se po Noyceovi a Mooreovi stal Andrew Grove, který ve firmě zastával funkce prezidenta a výkonného ředitele a za jehož vládnutí se Intel rozrostl v klíčového hráče na poli mikroprocesorů. Zajímavou peripetii představovala volba názvu společnosti. Zakladatelé uvažovali o pojmenování Moore Noyce, což ale při ledabylejším vyslovení znělo jako "more noise" (více hluku). Proto prý raději zvolili jméno Integrated Electronics Corporation, z jehož počátečních písmen se záhy zrodil název Intel.

Aby si zajistili právo používat tuto značku, museli ale pánové Moore a Noyce nejprve vyplatit 15.000 dolarů společnosti Intelco. Vložená investice se vyplatila. Podle žebříčku BrandZTop 100, který sestavuje reklamní agentura WPP a poradenská firma MilwardBrown, je hodnota firmy 28,3 miliardy dolarů.

V roce 1969 společnost získala své desítky let charakteristické logo s písmenem "e" posunutým o půl řádku dolů. Od roku 1991 začal Intel používat slogan "Intel Inside" a v roce 2005 společnost změnila logo i slogan, tentokrát na "Leap ahead" (Skok kupředu).

Intel nejprve produkoval počítačové paměti typu RAM, ale na počátku sedmdesátých let se firma rozhodla rozšířit své výrobní portfolio. Zatímco akvizice společnosti vyrábějící digitální hodinky se ukázala být slepou cestou, rozhodnutí produkovat mikroprocesory bylo pro budoucnost firmy osudové.

Svůj první mikroprocesor, pojmenovaný lakonicky Intel 4004, představila společnost v roce 1971. Pionýrské čtyř a osmibitové procesory našly uplatnění zejména v kalkulačkách, zanedlouho ale už svým výkonem stačily i na jednoduchý počítač.

Cestu k pozici procesorové jedničky nastoupil Intel v roce 1981. Mikroprocesor s označením Intel 8088 si totiž pro svůj nově vyvíjený počítač vybrala společnost IBM. Takzvané IBM PC kompatibilní počítače se postupně staly nejrozšířenějším standardem a na vlně popularity "písíček" se přirozeně vezl i Intel se svými výrobky. V průběhu 80. let uvedl Intel na trh dnes již legendární procesory s označením 286, 386 a 486.

Jejich logickým nástupcem měl být Intel 586, ale nestalo se tak. Příčinou byl spor s konkurenční společností Advanced Micro Devices (AMD). Ta své produkty označovala stejným číselným kódem, což Intel považoval za nekalou praktiku a obrátil se na soud. Spor však prohrál, a vlastně jako východisko z nouze označil nový procesor nikoliv číslem, ale jménem. Tak se zrodil název Pentium. První Pentia se na trhu objevila v roce 1993 a díky masivní reklamní kampani se jejich název stal prakticky synonymem pro slovo procesor. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že první série Pentií obsahovala konstrukční vadu, což se Intel zákazníkům pokusil zatajit a k výměně přistoupil až poté, co se aféra dostala na veřejnost.

Nepříjemností je pro Intel stále nevyřešený spor s Evropskou komisí, která Intelu v roce 2009 udělila tehdy rekordní pokutu ve výši 1,06 miliardy eur za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices.

I přes úspěšných pět desítek let, kterými prošel, nemá Intel v konkurenčním počítačovém byznysu nic jistého. Loni ho po pětadvacetileté nadvládě předstihl v tržbách jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics. Tržby Intelu, který nyní sídlí v kalifornském městě Santa Clara, činily 62,8 miliardy dolarů při čistém zisku 9,6 miliardy. K loňskému roku Intel zaměstnával 106.000 lidí.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

E-banking namísto datové schránky

Pavel Houser , 12. March 2019 11:30

Projekty zaměřené na elektronický kontakt občana se státní správou u nás zatím příliš neuspěly. Dr...

Více

Kalendář

14. 03.

24. 03.
IT mezi paragrafy 2019
26. 03. IT Security Workshop 2019
26. 03.

24. 03.
IT Security Workshop 2019







RSS 

Zprávičky

Seznam.cz chce od Googlu detaily o podpoře jiných vyhledávačů

ČTK , 23. March 2019 09:41

Seznam ztrácí podíl na trhu, protože na mobilních telefonech je jako výchozí nastaven vyhledávač od ...

Více 0 komentářů

Burzovní debut Uberu nebude na trhu Nasdaq, ale na NYSE

ČTK , 22. March 2019 13:07

Vstup Uberu na burzu patří mezi nejvíce očekávané události na Wall Street i v Silicon Valley....

Více 0 komentářů

Kryptominery zasáhly 10krát víc organizací než ransomware

Pavel Houser , 22. March 2019 10:00

Malware jako služba na vzestupu: affiliate programy ransomwaru....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Firmy v Česku přišly kvůli podvodným e-mailům o miliony

ČTK , 22. March 2019 09:00

Pachatel k zasílání peněz využil účty asi 50 důvěřivých lidí, peníze obratem převáděl do virtuálních...

Více 0 komentářů

T-Mobile chce v ČR připojit až 1,5 mil. bytů k internetu optikou

ČTK , 22. March 2019 08:00

Obce nevidí kvalitní internet jako prioritu, vyřízení všech povolení trvá 14 až 16 měsíců....

Více 0 komentářů

Evropský parlament bude hlasovat o změně směrnice o copyrightu

ČTK , 21. March 2019 10:00

Plénum nyní bude hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu, nikoli o směrnici jako celku, jak bylo půvo...

Více 0 komentářů

Vodafone a Liberty Global dostanou varování regulátorů

ČTK , 21. March 2019 09:00

EK se obává, že převzetí aktivit Liberty Global by v ČR mohlo vést k vytlačení některých telekomunik...

Více 0 komentářů