Členské státy EU dnes schválily plán Evropské unie pro řešení kybernetických krizí, informovala Rada EU. Cílem plánu je posílit odolnost nynější sedmadvacítky vůči rostoucím kybernetickým hrozbám.
Důležitost plánu vyzdvihovalo zejména Polsko, které nyní EU předsedá a kde počet kybernetických útoků poslední dobou mnohonásobně narostl. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu i fakt, že Polsko funguje jako hlavní logistický uzel pro dodávky západní pomoci Kyjevu.
„Dnes jsme učinili rozhodující krok vpřed v posílení odolnosti Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Plán EU objasňuje, jak mohou členské státy odhalovat rozsáhlé kybernetické incidenty a kybernetické krize, které by mohly ovlivnit celou EU, jak na ně reagovat a jak se z nich mohou zotavovat,“ uvedl místopředseda polské vlády a ministr pro digitální záležitosti Krzysztof Gawkowski.
Ačkoli základní odpovědnost při zvládání kybernetických incidentů a krizí mají jednotlivé země unie, rozsáhlé incidenty mohou způsobit takovou míru narušení, že přesáhne schopnost členského státu reagovat, nebo mohou mít dopad na několik z nich. „Vzhledem k tomu, že takový incident by mohl přerůst v plnohodnotnou krizi, která by ovlivnila fungování vnitřního trhu EU nebo představovala vážné riziko pro veřejnou bezpečnost a ochranu, je pro účinné krizové řízení nezbytná spolupráce na technické, operativní a politické úrovni,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy.
Plán EU pro řešení kybernetických krizí definuje jednotlivé role a odpovědnosti a podrobně popisuje klíčové aktéry a mechanismy zapojené do všech fází reakce. Vylepšuje rovněž sdílení informací a koordinaci na politické a technické úrovni, uvedla již dříve Evropská komise, která s návrhem plánu přišla.
Přijetí plánu uvítala i místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. „V krizových situacích není prostor pro improvizaci, zejména v dnešním rychle se vyvíjejícím a nejistém geopolitickém prostředí,“ uvedla.
Plán byl schválený na dnešním zasedání unijních ministrů odpovědných za telekomunikace v Lucemburku. Česko zastupoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.
Ministři rovněž debatovali o zjednodušení Aktu o umělé inteligenci, Česko vyzvalo k odložení jeho účinnosti. „Vyzýváme Evropskou komisi, aby zvážila zahrnutí AI aktu do úsilí o zjednodušování formou simplifikačního omnibusu (opatření zaměřené na zjednodušení a snížení administrativní zátěž – pozn. ČTK),“ uvedl náměstek Kavalírek.
„Jsme toho názoru, že regulační a administrativní zátěž by se mohla snížit, abychom podpořili inovace v EU. K dosažení tohoto cíle jsem vyzval k diskuzi o možnosti odložit účinnost některých částí AI aktu o dva roky,“ dodal. Po české výzvě místopředsedkyně komise Virkkunenová připustila, že pokud EK nestihne připravit doprovodné předpisy včas, je připravena jednat o odložení účinnosti některých částí aktu, informovalo české ministerstvo průmyslu a obchodu.
Nová pravidla pro fungování umělé inteligence vstoupila v EU v platnost loni 1. srpna. Akt o umělé inteligenci, který je prvním svého druhu na světě, zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy se EU rozhodla zcela zakázat, další nástroje, jako algoritmy na rozpoznávání obličejů, podléhají silné regulaci.
