I když Japonsko bývá jednou z prvních zemí, kde si lidé oblíbí nejnovější technologie, u hudby je tomu zcela jinak. Zatímco prodeje fyzických médií s muzikou po celém světě klesají, v Japonsku má pouze 15 % prodaných alb digitální podobu.
V Japonsku mimo jiné stále exituje řetězec Tower Records, který v USA zbankrotoval v roce 2006. Společnost zde má 85 poboček, jejichž celkové tržby činí 500 milionů dolarů ročně.
Tržby z digitální hudby v Japonsku každým rokem klesají – zatímco ještě před pěti lety Japonci nakoupili digitální hudbu za miliardu dolarů, v minulém roce to bylo už jen 400 milionů. Jak je to možné? Podle expertů je hlavním důvodem protekcionismus japonského hudebního průmyslu.
V zemi, která je mimochodem druhým největším hudebním trhem na světě, je totiž velmi složité vyjednat licenční smlouvy. Chybí tak zde například Spotify, které je jinak na sedmapadesáti trzích a nejpoužívanější japonská hudební služba Sony Music Unlimited nenabízí celou řadu známých titulů. Globálně tvoří prodeje CD 41 % celkových tržeb s hudbou a tyto nosiče jsou kromě Japonska velmi oblíbené také v Německu.
