Polsko se v loňském roce stalo terčem 4220 kybernetických útoků. Jde o pětinásobný nárůst oproti předchozím letům, řekl novinářům polský generál Karol Molenda, který se specializuje na boj s kybernetickými hrozbami. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu i fakt, že Polsko funguje jako hlavní logistický uzel pro dodávky západní pomoci Kyjevu. Ze stejného důvodu je Varšava stále častěji terčem útoků i nejrůznějších dezinformačních kampaní, ve kterých se ruská média či s nimi spřátelené kanály často snaží Polsko prezentovat jako agresora, válečného štváče a provokatéra, který má neustálé spory se svými partnery v Evropské unii.
Jeden z hackerských útoků se odehrál i loni v květnu. V polské státní tiskové agentuře PAP tehdy vyšla falešná zpráva, že se polský premiér Donald Tusk chystá vyhlásit částečnou mobilizaci a odeslat vojáky na Ukrajinu, která již třetím rokem čelí ruské agresi. Agentura vzápětí zprávu stornovala a ujistila, že není jejím autorem. Vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski tehdy oznámil, že šlo o kybernetický útok, podle všeho z Ruska, a plánovanou dezinformaci. Moskva podobná obvinění odmítla.
Zkušenosti s podobnými útoky má i ČTK. Terčem hackerského útoku se loni v v dubnu stal i zpravodajský web České noviny (ČN), na němž Česká tisková kancelář publikuje výběr ze svého zpravodajského servisu. Neznámý pachatel prolomil zabezpečení publikačního systému webu, kam umístil smyšlenou zprávu o tom, že Bezpečnostní informační službě se podařilo zabránit atentátu na nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince a smyšlené mimořádné prohlášení českého ministra zahraničí Jana Lipavského k témuž. ČTK tyto informace okamžitě dementovala. Pachatel odhalen nebyl, stopy útoku ale rovněž vedly do Ruska.
„Snažíme se odhalovat hrozby, provádět analýzy, chceme být vždycky o krok napřed před útočníky,“ uvedl polský generál Karol Molenda. Jednotka pro boj s kybernetickými hrozbami je součástí polské armády a pracuje v ní přes 6.500 vojáků i civilních pracovníků, většinou jde o programátory. „Konstantně monitorujeme kybernetický prostor a v případě potřeby reagujeme na incidenty,“ dodal velitel. Při odhalování útoků spolupracují i s dalšími zeměmi, s NATO a rovněž se společnostmi jako Microsoft.
Často jde přitom o útoky skupin napojených na ruské tajné služby. „Rusko vede proti Polsku kybernetickou válku. Jsme zemí, která je nejčastějším terčem útoků v Evropské unii a volby budou testem toho, zda polská demokracie přežije,“ uvedl na začátku ledna ministr Gawkowski v souvislosti s prezidentskými volbami, které se v zemi uskuteční 18. května.
Jak by se měli před útoky chránit běžní uživatelé internetu? Podle generála Molendy je základní zásadou bezpečnosti mít několik silných hesel, nikoli jediné třeba jen v obměněné podobně. Je rovněž důležité používat na svých elektronických přístrojích vícefaktorové ověřování. Zda vaše hesla nějakým způsobem unikla do internetového prostoru, se dá zjistit na internetové stránce Haveibeenpwned, poradil polský velitel.
Polské úřady velmi detailně monitorují i nejrůznější dezinformační kampaně, které se objevují v ruských médiích a na sociálních sítích. Podle analytika Kornela Kowieského existuje pět různých narativů, jak je Polsko nejčastěji prezentováno. „Prvním je označení Polska a polské společnosti za agresora a rovněž poukazování na to, že jsou polské vojenské kapacity omezené, že je země závislá na NATO a na dalších západních spojencích a že jedná jen na příkazy NATO,“ uvedl Kowieski, který se specializuje právě na monitorování vnějších hrozeb a šíření dezinformací a pracuje pro polský institut NASK.
Jako příklad uvedl článek v ruských státních médiích, který informoval o tom, že Polsko nemůže poslat více než 100.000 vojáků na Ukrajinu, takže nemůže zvrátit situaci na tamní frontové linii. „Cílem těchto článku je rovněž odvracet pozornost od domácích témat a problémů v Rusku tím, že budou zdůrazňovat údajné polské nepřátelské kroky a destabilizující roli,“ dodal Kowieski. Přitom ještě v roce 2014 z průzkumů v Rusu vycházelo, že 80 procent Rusů mělo Poláky rádo, nyní je to jen kolem 20 procent, doplnil.
NASK je polský státní institut, který spadá pod ministerstvo pro digitalizaci. Zaměřuje se zejména na neustálé monitorování a analýzu ruských narativů používaných v polském informačním prostoru, zabývá se ale rovněž vzděláváním, pokud jde o odhalování dezinformací, pořádáním workshopů a spolupracuje s novináři.
Druhým používaným narativem je, že je Polsko v neustálém konfliktu s partnery z Evropské unie. Příkladem byl článek o tom, že se německý kancléř Olaf Scholz naštval kvůli údajnému polskému návrhu zabavit zmrazená ruská aktiva v Evropě. „Tady je vidět i snaha dát do kontrastu rozumný německý přístup a polská emotivní rozhodnutí,“ popsal novinářům Kowieski.
Třetím narativem jsou zhoršující se vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, kdy se články zaměřují na historické křivdy a finanční spory mezi oběma zeměmi, aby zdůraznily problémy ve vztazích a poukázaly na to, že se jejich spojenectví brzy rozpadne. Čtvrtým narativem je snaha ukázat zapojení Polska do válečného konfliktu. „Tento narativ například tvrdí, že Polsko je připravováno Severoatlantickou aliancí, aby nahradilo Ukrajinu ve válce proti Rusku,“ uvedl polský analytik z institutu NASK.
Pátý narativ se pak podle Kowieského točí ohledně toho, že je polská finanční pomoc, tedy pomoc polských daňových poplatníků Ukrajině zneužívána, tedy že dochází ke korupci; snahou je vytvořit nedůvěru k ukrajinskému vedení. „Když bych to shrnul, tak se ruská propaganda snaží o zveličování hrozeb, o démonizaci, tedy vykreslení Polska jako destabilizující síly uvnitř EU a NATO a využívá k vyvolání napětí i citlivá historická témata. Je tu jasná emociální manipulace, snaha vyvolat strach, naštvání, nedůvěru a v článcích použít rovněž i politické osobnosti, které zprávě dodají na důvěryhodnosti,“ uvedl polský analytik. „Snahou je vykreslit Rusko jako rozumnou stabilní sílu oproti polským chaotickým krokům,“ dodal.
Zprávy se podle analýzy institutu NASK objevují zejména v ruských státních médiích, v agentuře RIA Novosti, či v listu Izvestija a Rossijskaja gazeta. Z nich se informace rychle šíří do dalších ruských médií ve světě, zejména těch psaných anglicky, a objevují se i na sociálních sítích na pravých i falešných účtech. Nejvíce dezinformací podle Kowieského dlouhodobě zaznamenávají na sociální síti X, dále ale i v různých skupinách na facebooku či na telegramu, kde dochází ke koordinaci mezi proruskými influencery.
Jak proti šíření dezinformací bojovat? Podle polského analytika se pracovníci institutu snaží zejména vzdělávat společnost a přednášejí na školách a na univerzitách. „Rusové pracují na vytváření dezinformací už od 2. světové války, neustále se vylepšují, je těžké s nimi držet krok,“ přiznal. Receptem by ale podle něj mělo být zejména „více ověřování informací, více vzdělávání a rychlejší vymazávání dezinformačního obsahu z internetu.“
