V Česku není nikdo, kdo by se vážně zabýval přenesením evropského Aktu o umělé inteligenci (AI) do podmínek české ekonomiky. Na pracovní snídani na téma AI – nová éra pro průmysl a podnikání to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Akt o umělé inteligenci, tedy evropský balík legislativy, má zmírnit rizika problematiky AI a podpořit její rozvoj na evropském trhu.
„Je to obrovská ostuda, celá koordinace digitální agendy se úplně zhroutila. Jsme se vlastně dostali před vládu premiéra Sobotky, kdy jsme bojovali o nějakou ucelenou koordinaci digitální agendy. Jsme ve velmi smutné situaci,“ uvedla Jabůrková. Bohuslav Sobotka byl v čele vlády v letech 2014 až 2017. Pro vytvoření vhodného prostředí musí podle ní ČR u evropského stolu jasně vyjednávat a stanovovat, co je pro tuzemské firmy vhodné. „Jinak to za nás rozhodnou jiní,“ podotkla.
„Stát má nezastupitelnou úlohu pro vytváření prostředí pro výzkum, vývoj a inovace. Vlak se začíná přibržďovat ve smyslu toho, kde jsme byli ještě před pár lety v oblasti umělé inteligence,“ řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). V současné vládě podle něj není nikdo, kdo by řídil či dával parametry pro nastavení digitální agendy. „Musí to řídit jeden člověk,“ poznamenal. Vicepremiérem pro digitalizaci byl do svého odvolání z čela ministerstva pro místní rozvoj letos v září Ivan Bartoš (Piráti).
Malé firmy se nyní naprosto neorientují v nabídkách umělé inteligence, které se na ně valí za všech stran, upozornila ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. Nemají totiž podle ní odborníka, který by jim nezávisle poradil, co je pro ně nejlepší. Na českém trhu chybí malé technologicky nezávislé poradenské firmy, které by jim poradily, co je pro ně nejlepší, dodala.
Malé firmy se podle ní také potýkají s nedostatkem IT odborníků. Při financování je velká nedůvěra směrem ke státu, tři čtvrtiny říkají, že si digitalizaci a zavádění nových poznatků v umělé inteligenci musí financovat z vlastních zdrojů. Nemají zájem to řešit dotacemi nebo státní podporou, kterou hodnotí pozitivně pouze čtvrtina firem, uvedla. Upozornila na to, že spodní hranice státní podpory digitalizace je stanovena tak vysoko, že na ni menší firmy nedosáhnou.
Europoslanci schválili na jaře nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Některé systémy chce EU zcela zakázat, další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů budou podléhat silné regulaci. Nová pravidla by měla zajistit, aby umělá inteligence byla důvěryhodná, bezpečná, respektovala základní práva EU a podporovala inovace.
