Co má společného modelování ekosystémů a záchrana eura?

Pavel Houser , 23. listopad 2011 08:31 0 komentářů
Co má společného modelování ekosystémů a záchrana eura?

Co má eurozóna nebo obecně ekonomika společného s ekosystémy, komplexními strukturami, počítačovým modelováním a chaosem? V všech případech jde o složité systémy propojené sítí zpětných vazeb.

Různé názory na toto témě rozebírá v článku na webu New Scientist Debora MacKenzie. Základní otázku, tj. jaký je vztah mezi modely a realitou, však pochopitelně článek vyřešit nedokáže. Stejně jako to, nakolik se dá určitý model mezi různými systémy efektivně přenášet. Máme tedy před sebou zpětnovazebné systémy. V přírodě i v ekonomice je častější negativní zpětná vazba ve smyslu "úhyn zajíců-lišky zemřou hlady-zajíců může zase přibývat" (naopak systémy "pár zajíců zemře-zemřou všichni zajíci", moc kolem sebe nepozorujeme; "zajíci/systémy", co takto fungovali, už vesměs zanikli). V ekonomii mají mít funkci tohoto regulátoru třeba úrokové sazby.

Jenže ekonomika i ekosystémy v sobě obsahují i kladné zpětné vazby, které mohou jinak robustní strukturu snadno zničit i z malých příčin. Občas opravdu dochází ke kaskádovitým vymíráním. V ekonomice do této kategorie, tvrdí modely i experti, spadá třeba eroze důvěry, bankovní run, inflace, která se vymkne kontrole... Následkem toho se pak komplexní systém může přepnout do jiného relativně stabilního stavu, velmi odlišného od toho původního.

Křišťálová koule, nebo vizionářství?

Stavové změny se z principu dají obtížně předpovědět; proto se také v této souvislosti mluví o teorii chaosu ("zmatek" se vztahuje spíše k předvídatelnosti, v rámci chaosu existují často pravidelná uspořádání typu fraktálů apod. ostatně i tornádo je uspořádaný útvar). Proto, dá se tvrdit, i ekonomické krize lze těžko předvídat - katastrofy jsou z podstaty nečekané. Ale je to opravdu tak? Neargumentuje se třeba riziky zadlužení už dost dlouho?

Kaskádové efekty se někdy zesilují; třeba Řecko dnes samo o sobě nemá ekonomickou váhu, která by mohla s Evropou nějak podstatně zahýbat, ale může dobře fungovat jako spouštěč v jinak nestabilní situaci. Komplexní systémy mohou být tak slabé, jako je jejich nejslabší část. Mnohobuněčné komplexní organismy/systémy mohou fungovat buď tak, že přijmou společné riziko/odpovědnost za celý systém (to by byly eurobondy/společné dluhopisy/různé záchranné valy), nebo zařídí, aby jeden kolaps nic moc neudělal se zbytkem - třeba smrt mravence s celým mraveništěm.

Není potřeba a rozhodně se nevyplatí roztahovat nějaký ochranný deštník beroucí pod ochranu všechny mravence.

Řešení

Strategie jsou různé, podle některých modelů má ale ekonomika i živý organismus společné to, že je třeba vyřešit kompromis mezi efektivitou a odolností systému. Nelze mít oboje (princip trade-off). Vztah mezi těmito "veličinami" pak odpovídá míře propojení, která můžeme také "prořezávat". To by obecně mělo snižovat efektivitu, ale zvyšovat stabilitu.

Známým příkladem je v této souvislosti třeba model "malých požárů". Budeme-li je hasit, stromy postupně vytvoří zcela propojenou síť. Až požár stejně přijde, shoří všechny. Tento model byl původně vytvořen pro popis situace v národních parcích USA, ale používá se i k popisu ekonomik. Boj s recesí, záchrana bank apod. pak z tohoto pohledu připravuje půdu pro o to větší kolaps. Malé požáry jsou obdobou "prořezávání" - viz výše.

Článek na New Scientistu z toho třeba vyvozuje jako možný návrh: Čím více je banka "propojená", čím je větší, tím více jí hrozí pád kaskádovitým efektem a je zranitelnější. Po velkých bankách by tedy mohla být požadována mnohem větší kapitálová přiměřenost (rezervy vzhledem k půjčkám), dejme tomu jako cena za "too big to fail". Mohl by se tak snížil počet bank, jejichž krach by mohl způsobit systémový kolaps, i náklady na jeho řešení.

Skeptický komentář

Jenže tyhle modely jsou dost ošidné, dají se ohýbat skoro všemi směry. Názor a vidění světa se pak skryje za jakoby objektivní popis. Velké systémy jsou naopak stabilní kvůli množství zdrojů. Na lokální úrovni v případě neexistence propojení může být likvidační rozvodnění potoka. Každopádně fungování mravenců nebo lesních požárů dává sotva jednoznačnou odpověď na to, zda třeba euro lze zachránit, zda má smysl se o to pokoušet, eventuálně za jakou cenu či jakým způsobem.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Biometrie podle mozku

Pavel Houser , 29. březen 2017 10:00
Pavel Houser

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i...

Více






RSS 

Zprávičky

Nové tablety a notebooky Lenovo

Pavel Houser , 30. březen 2017 09:00

Lenovo představuje tablet s odnímatelnou klávesnicí Miix 320, dva konvertibilní notebooky YOGA 720 a...

Více 0 komentářů

Konec intervencí se na cenách elektra projeví v řádu měsíců

ČTK , 30. březen 2017 08:00

Nejrychleji se změny kurzu projevují u obrátkovější elektroniky, jako jsou mobilní telefony a notebo...

Více 0 komentářů

Samsung představil smartphone Galaxy S8

Pavel Houser , 30. březen 2017 07:00

Galaxy S8 se začne v ČR prodávat 28. dubna 2017 za doporučenou maloobchodní cenu 21 999 Kč, model Ga...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Uber se kvůli zpřísnění zákona o taxislužbě stahuje z Dánska

ČTK , 29. březen 2017 15:00

Americký provozovatel internetové aplikace pro alternativní taxislužbu Uber Technologies přestane od...

Více 0 komentářů

Kvantové hradlo simuluje přenos kvantových peněz mezi bankami

Pavel Houser , 29. březen 2017 13:00

Vědci z Olomouce jako první ověřili, jak mohou fungovat kvantové peníze. ...

Více 0 komentářů

ČR se v únoru posunula mezi méně bezpečné země

Pavel Houser , 29. březen 2017 11:00

Nejrozšířenější malwarovou rodinou byl v únoru ve světe i v ČR botnet Kelihos. ...

Více 0 komentářů

Musk založil firmu pro propojení lidských mozků s počítači

ČTK , 29. březen 2017 09:30

Neuralink chce vyvíjet mozkové implantáty, které budou přidávat lidem umělou inteligenci.

...

Více 0 komentářů