Co má společného modelování ekosystémů a záchrana eura?

Pavel Houser , 23. listopad 2011 08:31 0 komentářů
Co má společného modelování ekosystémů a záchrana eura?

Co má eurozóna nebo obecně ekonomika společného s ekosystémy, komplexními strukturami, počítačovým modelováním a chaosem? V všech případech jde o složité systémy propojené sítí zpětných vazeb.

Různé názory na toto témě rozebírá v článku na webu New Scientist Debora MacKenzie. Základní otázku, tj. jaký je vztah mezi modely a realitou, však pochopitelně článek vyřešit nedokáže. Stejně jako to, nakolik se dá určitý model mezi různými systémy efektivně přenášet. Máme tedy před sebou zpětnovazebné systémy. V přírodě i v ekonomice je častější negativní zpětná vazba ve smyslu "úhyn zajíců-lišky zemřou hlady-zajíců může zase přibývat" (naopak systémy "pár zajíců zemře-zemřou všichni zajíci", moc kolem sebe nepozorujeme; "zajíci/systémy", co takto fungovali, už vesměs zanikli). V ekonomii mají mít funkci tohoto regulátoru třeba úrokové sazby.

Jenže ekonomika i ekosystémy v sobě obsahují i kladné zpětné vazby, které mohou jinak robustní strukturu snadno zničit i z malých příčin. Občas opravdu dochází ke kaskádovitým vymíráním. V ekonomice do této kategorie, tvrdí modely i experti, spadá třeba eroze důvěry, bankovní run, inflace, která se vymkne kontrole... Následkem toho se pak komplexní systém může přepnout do jiného relativně stabilního stavu, velmi odlišného od toho původního.

Křišťálová koule, nebo vizionářství?

Stavové změny se z principu dají obtížně předpovědět; proto se také v této souvislosti mluví o teorii chaosu ("zmatek" se vztahuje spíše k předvídatelnosti, v rámci chaosu existují často pravidelná uspořádání typu fraktálů apod. ostatně i tornádo je uspořádaný útvar). Proto, dá se tvrdit, i ekonomické krize lze těžko předvídat - katastrofy jsou z podstaty nečekané. Ale je to opravdu tak? Neargumentuje se třeba riziky zadlužení už dost dlouho?

Kaskádové efekty se někdy zesilují; třeba Řecko dnes samo o sobě nemá ekonomickou váhu, která by mohla s Evropou nějak podstatně zahýbat, ale může dobře fungovat jako spouštěč v jinak nestabilní situaci. Komplexní systémy mohou být tak slabé, jako je jejich nejslabší část. Mnohobuněčné komplexní organismy/systémy mohou fungovat buď tak, že přijmou společné riziko/odpovědnost za celý systém (to by byly eurobondy/společné dluhopisy/různé záchranné valy), nebo zařídí, aby jeden kolaps nic moc neudělal se zbytkem - třeba smrt mravence s celým mraveništěm.

Není potřeba a rozhodně se nevyplatí roztahovat nějaký ochranný deštník beroucí pod ochranu všechny mravence.

Řešení

Strategie jsou různé, podle některých modelů má ale ekonomika i živý organismus společné to, že je třeba vyřešit kompromis mezi efektivitou a odolností systému. Nelze mít oboje (princip trade-off). Vztah mezi těmito "veličinami" pak odpovídá míře propojení, která můžeme také "prořezávat". To by obecně mělo snižovat efektivitu, ale zvyšovat stabilitu.

Známým příkladem je v této souvislosti třeba model "malých požárů". Budeme-li je hasit, stromy postupně vytvoří zcela propojenou síť. Až požár stejně přijde, shoří všechny. Tento model byl původně vytvořen pro popis situace v národních parcích USA, ale používá se i k popisu ekonomik. Boj s recesí, záchrana bank apod. pak z tohoto pohledu připravuje půdu pro o to větší kolaps. Malé požáry jsou obdobou "prořezávání" - viz výše.

Článek na New Scientistu z toho třeba vyvozuje jako možný návrh: Čím více je banka "propojená", čím je větší, tím více jí hrozí pád kaskádovitým efektem a je zranitelnější. Po velkých bankách by tedy mohla být požadována mnohem větší kapitálová přiměřenost (rezervy vzhledem k půjčkám), dejme tomu jako cena za "too big to fail". Mohl by se tak snížil počet bank, jejichž krach by mohl způsobit systémový kolaps, i náklady na jeho řešení.

Skeptický komentář

Jenže tyhle modely jsou dost ošidné, dají se ohýbat skoro všemi směry. Názor a vidění světa se pak skryje za jakoby objektivní popis. Velké systémy jsou naopak stabilní kvůli množství zdrojů. Na lokální úrovni v případě neexistence propojení může být likvidační rozvodnění potoka. Každopádně fungování mravenců nebo lesních požárů dává sotva jednoznačnou odpověď na to, zda třeba euro lze zachránit, zda má smysl se o to pokoušet, eventuálně za jakou cenu či jakým způsobem.


Komentáře


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář

RSS 

Zprávičky

Tchajwanský Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit v USA

ČTK , 07. prosinec 2016 15:00

Tchajwanská společnost Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit ve Spojených státech. Oznámila to dne...

Více 0 komentářů

Nejvyšší soud USA se postavil na stranu Samsungu proti Applu

ČTK , 07. prosinec 2016 12:30

Americký nejvyšší soud se v mnohaletém patentovém sporu mezi výrobci chytrých telefonů Apple a Samsu...

Více 0 komentářů

Evropská komise Microsoftu schválila převzetí sítě LinkedIn

ČTK , 07. prosinec 2016 10:30

Evropská komise schválila americké softwarové společnosti Microsoft záměr koupit za 26 miliard dolar...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Porozumění větám, konkurence pro Turingův test

Pavel Houser , 06. prosinec 2016 18:00

Konverzační roboti mají stále problémy pochopit věty, kde smysl nelze vyvodit ze samotné gramatické ...

Více 0 komentářů

Americká GoDaddy koupí evropský webhosting Host Europe

ČTK , 06. prosinec 2016 16:00

Americký registrátor internetových domén GoDaddy, který je ve svém oboru největší na světě, se dohod...

Více 0 komentářů

Ruská Centrální banka oznámila masivní útok hackerů

ČTK , 06. prosinec 2016 11:00

Do systému ruské Centrální banky se letos dostali hackeři a s pomocí zfalšovaných hesel se pokusili ...

Více 0 komentářů

CETIN vydal dluhopisy za 25 miliard Kč

ČTK , 05. prosinec 2016 18:00

Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) upsala dluhopisy v eurech a korunách v celkovém objemu ...

Více 1 komentářů