IBM: Internet of Things je problém byznysu

Richard Jan Voigts , 29. leden 2016 16:00 0 komentářů
IBM: Internet of Things je problém byznysu

Pod pojmem Internet of Things (IoT) si dnes většina představí statisíce až miliony připojených zařízení. Dozvíte se ve stručnosti, co znamená IBM Bluemix a Softlayer a jak lze s jejich pomocí řešit byznysový problém IoT, kterým je, jak vysvětluje Miroslav Iwachow, IT architekt pro infrastrukturní integrované služby v IBM. V čem spočívá onen byznysový problém IoT?

Můžete nastínit, jak takový byznysový problém IoT a jeho řešení v obecné rovině vypadá?

Problémem IoT není ani počet, ani různorodost připojených zařízení. Problém IoT totiž spočívá ve sběru dat z těchto zařízení, jejich uložení, zpracování, a také aby jim bylo možno dát smysl ve formě byznysově vysvětlitelné analýzy. IBM se této problematice postavila tak, že představila řešení pro vývoj (Bluemix), ve kterém se dá postavit celá aplikace pomocí služeb jednotlivých komponent, které je potřeba pro řesení a připojení zařizení IoT. Komponenty se skládají z celé škaly služeb, od připojení mezi zařizení IoT, back-end serveru, bezpečnost (firewally apod.), integraci, uložení dat (databáze), analytiky (Watson) a dalších služeb, a provoz aplikací se dá pak jednoduše přesunout do cloudu (Softlayer), kde jsou škálovatelnost a provoz řešeny „as a service“.

Typickým příkladem byznysového problému řešitelného pomocí IoT může být velký sklad logistické firmy, kde se vedle sebe pohybují lidé a stroje – vysokozdvižné vozíky. V případě kolize a úrazu zaměstnavateli vznikají ztráty na nemocenské, pojištení a kompenzace za případné trvalé následky, které jdou do miliónů. V IBM jsme řešili i takový případ, kdy zaměstnanci logistické firmy dostali senzorové vesty a dopravní „ještěrky“ a vysokozdvižné vozíky také byly opatřeny senzory. Prováděli jsme sběr dat a jejich analýzu tzv. horkých map, kde sice (ještě) nedochází ke kolizím, avšak kde přiblížení člověka a vysokozdvižného vozíku je velmi těsné. Výsledkem analýzy a zobrazení takzvaných „horkých míst“ ze systému IBM byly upravené cesty a problematická místa tak, aby ke kolizím člověka a „ještěrek“ nemohlo dojít.

Organizace, která chce vyřešit sběr a analýzu dat, řekněme ze senzorů, může buď nakoupit infrastrukturu – hardware, software, vytvořit back-endové aplikace pro sběr, uložení, analýzu a prezentaci (zobrazení) dat, nebo tento problém vyřešit s využitím cloudových služeb, například v podání IBM Bluemix a Softlayer.

Jak takové řešení s využitím cloudových služeb v podání IBM Bluemix a Softlayer vypadá? Co vlastně váš Bluemix a Softlayer zajišťují?

Otázku bych především rád trochu rozšířil o formulaci platformy Intenet of Things Foundation, na které je platforma IBM Bluemix založena.

Bluemix je vývojové prostředí, ve kterém mohou vývojáři využít už hotových nástrojů až aplikací a analytických nástrojů pro vytváření cloudových služeb, včetně bezpečnostních, pro podnikové byznysové aplikace. Umožňují jim to už připravené komponenty pro komunikaci se zařízeními připojenými do IoT. Škála produktů a služeb Bluemixu je velice široká. Nejdůležitější však je, že zákazník si může pořídit určitý nástroj jako službu, která mu ve výsledku pomůže vyvinout aplikaci, specifickou pro jeho byznysovou potřebu – díky připraveným konektorům se lze spojit s daným zařízením (senzorem), jeho data sbírat, úsporně ukládat do databází ktere zpracovávají „time series“ (poznámka redaktora – data závislá na čase, kdy nastalá data nebo schopnost je zpracovávat jako stream v reálném čase). Prostředí Bluemixu a Softlayeru zajišťuje jejich prakticky neomezenou škálovatelnost, což on-site řešení většinou neumožňuje – lze začít s malým počtem zařízení (senzorů) a postupně jejich počet navyšovat bez obav ze zahlcení systému, a placení jen za právě využívaný objem. Jde to samozřejmě i zpětně, například při snížení nároků na systém po sezóně či kampani.

Důležitá je zejména analytika, kde je IBM schopna poskytnout už hotové řešení, které vychází z naší platformy Watson, který je umí zpracovat a dát uživatelům pro ně vhodných formách výstupy – manažerské dashboardy, uživatelské portály apod.

Softlayer je zase cloudové prostředí, do kterého je řešení postavené na IBM Bluemixu nasazeno a zákazník ji zde provozuje.

Bluemix je tedy vývojové prostředí, kde je aplikace IBM nebo naším partnerem postavena a Softlayer je cloudové prostředí, kde je zákaznická byznysová aplikace nasazena a běží zde.

Jak IBM Bluemix, tak Softlayer, jsou tedy cloudové služby?

Ano, jde o cloudové služby, které jsou mezi sebou provázány. To, co řešitel, ať už jde o IBM nebo našeho partnera na Bluemixu postaví, existuje jednoduchý způsob, jak toto řešení v cloudu IBM Softlayer provozovat.

Lze takto problém IoT řešit v podání IBM i v rozměrech České republiky? Jakým způsobem si vůbec může zákazník řešení na IBM Bluemix a Softlayer pořídit?

Jednou z možností je pořídit IBM Bluemix a Softlayer u certifikovaného partnera, kterým je zase poskytují cestou tzv. řízené distribuce naši distributoři s přidanou hodnotou. Jsou jimi Avnet, kde je má na starosti Martin Janeček a DNS, kde se zase o ně stará Petr Plodík. Oba mimochodem dříve pracovali přímo v IBM. Kdyby měl naopak některý z potenciálních i začínajících partnerů s vývojovým prostředím Bluemix a cloudem Softlayer začít, může se obrátit na přímo na IBM ČR, kde má startupy na starosti Petr Biskup.

Proč by měl jít zájemce o řešení IoT právě touto cestou?

Naši certifikovaní partneři, kteří jsou na IBM a naše distributory navázáni, totiž mohou poskytovat kompletní služby, které zákazníkům umožní postavit řešení, jež jsou součástí jejich oborových (vertikálních) know-how a umějí je začlenit do stávajících aplikací zákazníka. Může jít o objednávkové systémy, zákaznické databáze, řešení pro vyšší bezpečnost v logistickém prostředí skladů, lepší diagnostiku v lékařství, kde zase šetří díky detailní analytice náklady na jinak vysoký počet nákladných vyšetření a testů apod.

Jsou tyto vaše služby dostupné i pro zdejší podniky SMB? Kolik stojí měsíční služba IBM pro řekněme 10 uživatelů?

Na webu IBM je cenová kalkulačka. Služba je placená podle spotřebovaných aktivních zdrojů. Nejde o typické licence na uživatele, služba je počítána za aktivní službu, jde o čistě spotřební model. Dokonce můžete mít třeba desítky programů, a v okamžiku, kdy jsou aktivní, tak uživatel platí, a ty programy, které se nepoužívají (nejsou nastartovány), tak nic neplatí. Takže pokud chcete něco třeba jen od 9.00 do 17.00 denně, tak můžete mít třeba portál otevřen na tuto dobu a platíte jen za ni. Monitoring a škálování služby je zdarma, ale je vázáno na zdroje. Není tedy vůbec důležité, kolik máte uživatelů, ať jednoho nebo tisíc, aplikace bude škálovat a spotřebovávat zdroje jen podle aktivity, kterou platíte.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Deset minut s Einsteinem

Richard Jan Voigts , 18. listopad 2017 10:45
Richard Jan Voigts

Při návštěvě Švýcarska jsme strávili den na Eidgenoessiche Technische Hochschule Zurich – Swiss Fede...

Více







RSS 

Zprávičky

Čínská Watertek chce prý koupit švédskou Fingerprint Cards

ČTK , 24. listopad 2017 09:00

K zákazníkům švédského výrobce biometrických senzorů patří přední čínští producenti chytrých telefon...

Více 0 komentářů

IBM rozšiřuje Watson Data Platform

Pavel Houser , 24. listopad 2017 08:00

K novým službám patří např. katalogizování a čištění dat, které vývojářům a datovým výzkumníkům mají...

Více 0 komentářů

V zóně u Žatce by mohlo stát datové centrum za 15 miliard

ČTK , 23. listopad 2017 12:26

V průmyslové zóně Triangle u Žatce může vzniknout datové centrum pro společnosti a instituce z celé ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

ÚOHS schválil změnu vlastníka většiny v AutoContu

ČTK , 23. listopad 2017 09:00

Spojení AutoContu a KKCG nemá mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže...

Více 0 komentářů

Česká hra o atentátu na Heydricha se dostala do světové distribuce Steam

ČTK , 23. listopad 2017 08:30

Do distribuce českou hru dostali hlasováním sami hráči....

Více 0 komentářů

Čína vyvíjí vlastní digitální měnu

ČTK , 23. listopad 2017 08:00

Čínské vedení vyvíjí vlastní kryptoměnu. Chce tak oslabit vliv bitcoinu a dalších virtuálních měn, n...

Více 0 komentářů

Hackeři ukradli Uberu data 57 milionů zákazníků a řidičů

ČTK , 22. listopad 2017 09:15

Incident společnost rok tajila a hackerům zaplatila....

Více 0 komentářů