Mzdy v IT a telekomunikacích ukazují velké regionální rozdíly

Prohlubuje se poptávka po IT specialistech schopných adaptovat se na nové technologie, zvyšuje se nedostatek vývojářů, a to od vývoje průmyslových aplikací, pokročilých systémů řízení v automobilech, mobilních a webových aplikací až po vývoj v oblasti umělé inteligence a strojového učení. S tím souvisí i zvýšená poptávka po IT analyticích a IT testerech. Aktivity společností specializujících se na dolování informací, zpracování datových analýz a propojování dat zaznamenávají obdobně vysoké požadavky po specialistech na takzvaná Big Data a poptávka roste i po expertech zabývajících se zvyšováním bezpečnosti jak osobních, tak i firemních dat, zabezpečením informačních systémů a podobně. Pro obor jsou typické velké regionální mzdové rozdíly. Například systémový architekt si v Praze může vydělat až 100 000 Kč, v Brně 90 000 Kč, v Plzni či Ústí nad Labem 80 000 Kč a v Olomouci dokonce jen 60 000 Kč. Podobné rozdíly lze nalézt téměř u všech pozic.1

V oboru obchodu a marketingu se projevuje nový trend, stále častěji dávají firmy do pozadí požadavek na vysokoškolské vzdělání, což je ovšem kompenzováno relevantní praxí. Důraz je kladen na prodejní dovednosti, jazykovou vybavenost, příjemné vystupování a zákaznický servis. Dalším trendem v oblasti obchodu je zvyšování fixních platů u vyšších pozic (typu Key Account Manager), přičemž bonusy jsou menší a jsou vypláceny na kvartální, popřípadě roční bázi. V oblasti marketingu se od kandidátů vyžaduje hluboká znalost oboru, často s přesahem do IT, výborné komunikační dovednosti a kreativita. Plynulá angličtina je nezbytná pro většinu marketingových pozic. Mzdové rozdíly regionálně existují, ale nejsou nijak výrazné. Například hojně poptávaný digitální marketingový specialista si dnes vydělá v Praze i v Brně až 50 000 Kč, v Českých Budějovicích, Plzni či Liberci 45 000 Kč, v Ostravě 40 000 a ve Zlíně 37 000 Kč.

Podle zjištění ČSÚ činil v roce 2016 nominální růst mezd 4,3 % (ve srovnání s 3,4 % v roce 2015 a 2,4 % v roce 2014). Rychlost, s jakou vznikají nová pracovní místa, a prohlubující se nerovnováha mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou kapacit ze strany uchazečů, mohou způsobit v roce letošním růst ještě vyšší, a to až kolem 5 %.

Ze strany zaměstnavatelů je patrný stále větší důraz na jazykovou výbavu uchazečů. Stojí za tím skutečnost, že české firmy stále intenzivněji poskytují své služby anebo zaměřují své obchodní aktivity směrem do zahraničí. Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných kandidátů společnosti nabírají i zaměstnance s kratší praxí. Více příležitostí se objevuje i pro čerstvé absolventy, které si firmy samy doškolují na potřebné kompetence.

Roste zájem o nábor zaměstnanců ze zahraničí. Nejde jen o firmy z oblasti sdílených podnikových služeb či IT, ale čím dál častěji i z výroby, a dokonce i ze zdravotnictví. Dochází ke zrychlování náborového procesu. Firmy si uvědomily, že pokud chtějí kandidáta získat, musí být ve svém rozhodování pružné.

Největší nedostatek zaměstnanců v současnosti hlásí průmyslová výroba a IT, počet volných pozic roste i v oblasti personalistiky a v podnikových službách. Největší regionální rozdíly ve mzdách lze nalézt rovněž v IT a dále ve finančním segmentu. Velké rozdíly jsou patrné i v hodnocení pracovníků bez znalosti cizích jazyků a těch, kteří je ovládají, a to napříč všemi sledovanými segmenty trhu.