P2P a VPN proti Velké čínské zdi

Pavel Houser , 17. červen 2015 08:20 1 komentářů
Rubriky: Technologie, Security
P2P a VPN proti Velké čínské zdi

Čína se zřejmě rozhodla omezit používání virtuálních privátních sítí, s jejichž pomocí uživatelé obcházejí firewall oddělující čínský internet od zbytku světa. Co zmůže technologický vývoj a kdo má v rukou trumfy?

Podle organizací specializujících se na čínskou cenzuru se rostoucí zájem o VPN loni odvíjel asi hlavně od toho, že Čína začala blokovat více služeb, mj. i Twitter. Přesto ale i zde narůstá aktivita čínských uživatelů, což jasně indikuje obcházení Velkého firewallu. Čínské úřady se proto rozhodly používání VPN znepříjemnit. Například místní nákupní průvodce Taobao již na dotaz VPN nevrací výsledky, podobné restrikce zavádí i nejpoužívanější čínský vyhledávač Baidu. Uvádí to alespoň Charlie Smith z organizace GreatFire.org, která se zabývá právě monitorováním čínské cenzury.

Aktuální vývoj

Samozřejmě pokračuje mazání příspěvků na diskusních fórech čínských webů či na sociálních sítích, zejména v Číně oblíbené WeChat.

„Velká čínská zeď“ se nyní používá i jako útočná zbraň, když firewall vsouvá klientům požadavky, jimiž poté zaplavují server, který byl vyhodnocen jako nepřátelský. Podobný DDoS útok zasáhl nedávno např. GitHub (viz článek Od čínského firewallu k dělu).

Objevují se i snahy nahrazovat blokovatelné VPN pomocí různých P2P spojení. Tak např. software Lantern kombinuje P2P a tunelování provozu přes služby, které čínští cenzoři blokovat nechtějí. Adam Fisk z Lanternu tvrdí, že nelze cenzurovat chování stamilionů uživatelů a čínské snahy jsou vzhledem k technologickému pokroku odsouzeny k neúspěchu. Touha po svobodném přístupu k informacím se prosadí.

Polemika: účinnost cenzury neklesá

Rovnítko mezi vývoj internetu a nemožnost cenzury dal už americký prezident Clinton při své návštěvě Číny ještě v minulém tisíciletí. Čínská cenzura Internetu je ale naopak velmi účinná. I v češtině vyšla kniha Kdo řídí internet (autoři Jack Goldsmith a Tim Wu, české vydání Argo a Dokořán 2008), kde autoři vysvětlují, proč snahy vlád o kontrolu internetu mohou být úspěšné.

Za prvé, čínská ekonomika samozřejmě internet životně potřebuje a vláda klidně může podporovat zavádění širokopásmového přístupu i další technologický pokrok. Na rozdíl od menších zemí je ovšem čínský internet dost velký, aby mohl ekonomice efektivně pomáhat i po oddělení od zbytku světa. Drtivou většinu potřeb uživatelů obslouží místní služby, vyhledávače, e-shopy, sociální sítě, herní platformy, seznamky... Navíc i příslušné zisky pak zůstanou doma. Goldsmith a Wu vysvětlují, že i na internetu nás stejně většinou zajímají informace ne z druhého konce světa, ale místní předpověď počasí, místní jízdní řád apod.; podtitul knihy přímo zní Iluze o světě bez hranic.

Za druhé je třeba si uvědomit, že aby cenzura nebo firewall byly účinné, vůbec nemusí fungovat na 100 %. Jistěže lze někam umístit kritický příspěvek, o němž se nikdo nedozví – ani cenzoři, autor unikne trestu atd. Pointa je ovšem v onom ani cenzoři. Stačí odstraňovat závadné informace až v okamžiku, kdy se stanou populární. Že software nenajde příslušné slovo ve 100 % případů, že se místo zakázaných slov používají opisy? Nevadí, jakmile se o synonymu všeobecně ví, prostě se doplní do databáze. Totéž platí pro šifrovací technologie – malá skupinka spiklenců takto komunikovat může, ale masovější akce skrýt nelze, skupina je ihned infiltrována. Cenzura pomocí automatizovaných softwarových nástrojů nehrozí ani paralyzovat vládce tím, že by v závislosti na růstu uživatelů internetu a jejich aktivit museli zaměstnávat stále více dohlížitelů.

Skončí-li občas nějaký kritik ve vězení, významně to od příslušných aktivit odrazuje, aniž by bylo nutné chytat všechny. Také virtuální privátní sítě se začaly řešit, až když jejich popularita přesáhla určitou mez. A nakonec, sledování kritických ohlasů dává místním orgánům do rukou naopak cenné informace o náladách ve společnosti. Lze třeba neblokovat obvinění z korupce místního představitele, a politicky ho tak sestřelit. Autoři knihy Kdo řídí Internet přímo říkají, že analýza čínských diskusních fór a sociálních sítí má smysl především z hlediska toho, co se neblokuje. Kam například cenzoři nechají zajít nenávistné projevy vůči zahraničí, požadavky na válku či jiné násilné akce?

Tím nemá být řečeno, že čínská cenzura musí být věčná, může být zmírňována nebo naopak zesilována politickými rozhodnutími, třeba i v závislosti na tom, zda nepřináší vedlejší ekonomické škody. To, že existují VPN sítě nebo P2P technologie, ani to, že v Číně (možná) mají stovky milionů lidí zájem o necenzurované informace, ale samo o sobě moc neznamená. Goldsmith a Wu zaujali tento názor před 10 lety a zdá se, že od té doby se nic nezměnilo...

Mohlo by vás zajímat:


Komentáře

Lacias #0
Lacias 17. červen 2015 21:24

Doporucuji pred zverejnenim precist ;-)


RSS 

Komentujeme

Zákaznické karty čekají změny

Pavel Houser , 17. leden 2017 13:00
Pavel Houser

Jedna z technologií, která se už po léta prakticky nezměnila, i když by mohla? Prý karty zákazníků d...

Více





Kalendář

06. 02.

07. 02.
konference G2B TechEd
15. 02. IDC Predictions 2017
22. 02. IT mezi paragrafy
RSS 

Zprávičky

Facebook zřídí v Paříži svůj první inkubátor pro začínající firmy

ČTK , 19. leden 2017 14:00

Americká sociální síť Facebook zřídí v Paříži svůj první inkubátor pro začínající firmy, tzv. startu...

Více 0 komentářů

Toshiba prý zvažuje o osamostatnění své polovodičové divize

ČTK , 19. leden 2017 11:00

Japonská společnost Toshiba Corp. zvažuje oddělení svých aktivit v oblasti výroby polovodičů do samo...

Více 0 komentářů

Sněmovna uzákoní pravidla pro informační systémy veřejné správy

ČTK , 19. leden 2017 07:00

Sněmovna zřejmě uzákoní pravidla pro to, jaké funkční vlastnosti mají mít informační systémy ve veře...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

ÚOOÚ za nevyžádaná obchodní sdělení uložil i půlmilionovou pokutu

ČTK , 18. leden 2017 14:00

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) v souvislosti s nevyžádanými obchodními sděleními udělil loni...

Více 0 komentářů

O2 spustila volání přes rychlé mobilní sítě LTE

ČTK , 18. leden 2017 12:00

Operátor O2 spustil službu volání v rychlé mobilní síti LTE. Největšími výhodami VoLTE jsou velmi kr...

Více 2 komentářů

Průměrná rychlost mobilního internetu loni stoupla na 23,8 Mbit/s

ČTK , 18. leden 2017 07:00

Průměrná rychlost mobilního internetu v Česku se v loňském roce zvýšila o 39 procent na 23,8 Mbit/s....

Více 0 komentářů

Telefónica má zaplatit 1,7 miliardy Kč Tykačovým firmám

ČTK , 17. leden 2017 15:00

Španělská telekomunikační společnost Telefónica má zaplatit firmám podnikatele Pavla Tykače 1,7 mili...

Více 0 komentářů