ESA BIC Prague, kterou provozuje CzechInvest, představila při příležitosti Czech Space Year Peta Wordena, bývalého ředitele NASA a předsedu a výkonného ředitele nadace Breakthrough Initiatives, která rozdává ceny za vědu dokonce třikrát větší, než Nobelovy ceny. Do nadace Breakthrough Initiatives přispívá řada soukromých subjektů. Jeden ze zakladatelů je Rus a vložil do ní tři miliony dolarů.
Na čem v současné době pracujete?
V současné době působím jako předseda a výkonný ředitel nadace Breakthrough Initiatives. Věnujeme se vědeckým otázkám možnosti života ve vesmíru. Jsme v něm sami? Existují zde snad nějaké jiné inteligentní civilizace? Můžeme cestovat v mezihvězdném prostoru? Dříve jsem působil jako ředitel jednoho z výzkumných středisek NASA v Silicon Valley, takže mám silné zázemí i se startupy, které se zabývají vesmírem. Kromě toho jsem poradcem lucemburské vlády, zejména ohledně vesmírných zdrojů a těžbě asteroidů.
Můžete popsat některé zajímavé současné projekty ve vesmíru?
V současné době se toho děje vskutku hodně. Moje nadace se věnuje vesmírným experimentům, zejména ohledně života ve vesmíru. Nevěnuje se však tomu jen moje nadace, ale i vesmírné agentury na celé Zemi. Hledáme první místo pro život na jiné planetě naší sluneční soustavy. Zajímavé také je, že NASA právě ohlásila, že existují nějaké důkazy o možnosti života na Marsu. Moje nadace spolupracuje s NASA, ESA (European Space Agency) a dalšími vesmírnými agenturami ohledně vyslání sond do naší sluneční soustavy. Jsou zde měsíce okolo Jupitera a Saturnu s oceány, sice ledovými, ale někteří vědci věří, že i v nich by mohl existovat život. Dále spolupracujeme s vědci celého světa na hledání dalších planet jako je naše Země v blízkých slunečních soustavách na důkazech života. Během mého působení v NASA jsem pracoval na několika takových misích a máme důkazy, že v každé sluneční soustavě naší galaxie existují slunce s planetárním systémem.
Jaký je vztah NASA a ESA z vašeho úhlu pohledu?
Mezi NASA a ESA je velmi dobrá spolupráce. Na řadě vědeckých vesmírných programů pracují společně. Nejen pouze tyto dvě spolu, ale i s dalšími. Každý z projektů je vskutku společným dílem vesmírných agentur z různých zemí.
Kolik se dnes vrátí z jednoho investovaného dolaru do kosmického výzkumu? Když jsem byl ve středisku NASA v Huntsvillu v Alabamě v roce 1996, v instruktážním filmu tvrdili, že se jich z jednoho investovaného dolaru do kosmického výzkumu vrací sedm. Kolik je to dnes? Není to už více?
Myslím, že už je to vskutku více. Zajímavé také je, že si zájemci o investice do vesmírného výzkumu všimli jejich velkého finančního potenciálu. Ještě před nějakými dvaceti lety byl poměr mezi vládními a soukromými investicemi v poměru 70:30, dnes je tomu přesně naopak, 30:70 ve prospěch soukromých investic. Existují velmi úspěšné firmy, jako například SpaceX, a kromě toho stovky startupů na celém světě a některé z nich jsou opravdu úspěšné.
Který z kosmických výzkumů hodnotíte jako nejúspěšnější? Apollo? Voyager? Současný průzkum Marsu?
Vyrostl jsem na projektu Apollo, inspiroval celé generace. Myslím však, že současný výzkum je nejzajímavější, najít odpověď na základní otázku, zda ve vesmíru existuje nějaký další život, navíc inteligentní. Současně s tím však také zažíváme zlaté časy pro soukromý výzkum ve vesmíru. Poprvé totiž mohou mladí lidé zakládat firmy, které se jej mají účastnit. Mohou na vesmírném výzkumu vydělat peníze, ale také mohou učinit skvělé věci pro lidstvo. Nastoupila nová éra. Já jsem vyrostl v práci pro vládu. Kdo pro ni nepracoval, nemohl se vesmírného výzkumu zúčastnit. Dnes můžete být kdekoliv na světě, založit firmu, vzít například snímky Země a sdílet data. Vidíme řadu takových snah i v Evropě, například ohledně sledování asteroidů a měsíců planet.
Jaký je vztah USA a Ruska v kosmickém výzkumu? Není žádným tajemstvím, že v tomto ohledu obě země spolupracují, a že ruské rakety vynášejí kosmonauty k mezinárodní stanici ISS?
Po většinu svého života jsem byl armádním důstojníkem US Air Force a pracoval jsem i na programu hvězdných válek, což se tehdy Rusům rozhodně nelíbilo. Myslím, že klíčovým úspěchem je, že v 90. letech minulého století byla navázána spolupráce. Ukázalo se tím, že společně se může ve vesmírném výzkumu dosáhnout mnohem více. Vesmírná stanice ISS je takové spolupráce perfektním důkazem. Spolupráce vesmírných agentur dává jak skvělé vědecké, tak komerční výsledky, bez ohledu na to, co vlády dělají. Samozřejmě je nesporné, že by dnes žádní kosmonauti nikam nelítali, kdyby nebylo ruských vesmírných systémů.
Kdyby se někdo rozhodl, že chce spolupracovat s NASA, co by pro to měl udělat?
Mezinárodní spolupráce s NASA probíhá většinou na vědecké bázi. Pokud by s NASA chtěli spolupracovat mladí lidé, dal bych jim radu, aby se zúčastnili nějakého výzkumného, vědeckého programu. Jinou cestou je, založit startup, který by se vesmírem zabýval, najít nějaký nový kosmický produkt, aplikaci. Například hmotnost dnešní vesmírné lodi je okolo dvou tisíc kilogramů. Jedním z nejzajímavějších úkolů dnes je, udělat sondu nabitou elektronikou o hmotnosti nějakých dvou gramů. Na to nepotřebujete miliardy dolarů, tohle chce dobrý nápad, a ten se dá prodat NASA, ESA, nebo jiné vesmírné agentuře.
