Kouzla životopisů

Pavel Houser , 09. listopad 2016 08:00 0 komentářů

Software, který pomáhá oddělením lidských zdrojů (HR/HCM), funguje různě. Mnohdy právě toto fungování rozhoduje o úspěchu jednotlivých uchazečů.

Při obsazování míst ve větších společnostech se k nějakému dalšímu pohovoru dostane často jen zlomek kandidátů. Výběr těch vhodných často připravuje software – ovšem různé aplikace a navíc aplikace, o nichž nikdo (nebo jinak: prakticky nikdo z uchazečů) neví, jak přesně fungují. Totéž pak platí, dostane-li se životopis k nějakému zprostředkovateli.

Thomas Claburn na webu The Register popisuje, že některé balíky např. využívají vyhledávací funkce, aniž ovšem mají k dispozici lematizátor, tj. neodhalí všechny tvary příslušného slova. V češtině s běžným ohýbáním slov má tento problém ještě větší význam; a opravdu lze pochybovat, že by nějaký HR/HCM software v tomto smyslu pořádně podporoval češtinu, bez ohledu na lokalizaci samotného rozhraní.

Lematizace je ale jen jednou z věcí, do samotných algoritmů nikdo nevidí ani jinak. Některé mohou mít problémy při zpracování souborů obsahujících speciální znaky (jaké přesně, třeba i česká diakritika?). Co třeba řazení, kde hraje roli abeceda? Takže vzniká zřejmě další speciální dovednost. Ke schopnosti chovat se při pohovoru a napsat životopis, který zaujme personalistu, se přidává ještě „hackování“ konkrétních systémů (na The Register jim říkají Applicant Tracking Systems, ATS). Nejprve musí životopis zaujmout konkrétní software.

Jako existuje optimalizace pro vyhledávače (což je také trochu alchymie, protože kritéria nikdo nezná přesně a navíc se mění, není zde jen Google atd.), existuje podobná činnost i pro životopisy. Objeví se i zde speciální konzultanti?

Ne že by z toho ovšem vyplývalo, uvádí Claburn, že by transparentnost ATS systémů něčemu nutně prospěla. U známých algoritmů by se uchazeči o zaměstnání věnovali jejich hackování a optimalizaci možná ještě náruživěji. Do toho se objevují tvrzení, že i do ATS systémů bude zabudována umělá inteligence nebo strojové učení, což je však dnes často marketingové oznámení bez konkrétního významu.

Nemá ovšem smysl se nad tím pohoršovat. Nikoliv bezchybné algoritmy stejně tak často spravují naše peníze. Dělají to hůř než lidé? A personalista je nějak dokonale objektivní?


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Biometrie podle mozku

Pavel Houser , 29. březen 2017 10:00
Pavel Houser

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i...

Více






RSS 

Zprávičky

Uber se kvůli zpřísnění zákona o taxislužbě stahuje z Dánska

ČTK , 29. březen 2017 15:00

Americký provozovatel internetové aplikace pro alternativní taxislužbu Uber Technologies přestane od...

Více 0 komentářů

Kvantové hradlo simuluje přenos kvantových peněz mezi bankami

Pavel Houser , 29. březen 2017 13:00

Vědci z Olomouce jako první ověřili, jak mohou fungovat kvantové peníze. ...

Více 0 komentářů

ČR se v únoru posunula mezi méně bezpečné země

Pavel Houser , 29. březen 2017 11:00

Nejrozšířenější malwarovou rodinou byl v únoru ve světe i v ČR botnet Kelihos. ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Musk založil firmu pro propojení lidských mozků s počítači

ČTK , 29. březen 2017 09:30

Neuralink chce vyvíjet mozkové implantáty, které budou přidávat lidem umělou inteligenci.

...

Více 0 komentářů

Váhový software vyžaduje certifikace

Pavel Houser , 29. březen 2017 09:00

Pokladní software myCASH společnosti Kvados uspěl....

Více 0 komentářů

DDoS útoky zločincům v průměru vynášejí

Pavel Houser , 29. březen 2017 08:00

Provedení DDoS útoku stojí pouze 7 dolarů za hodinu (175 Kč), přičemž postižená firma může přijít o ...

Více 0 komentářů

Český prezident měl prý v počítači dětskou pornografii

ČTK , 29. březen 2017 07:00

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstalov...

Více 2 komentářů