Moorův zákon a umění odkladu

Pavel Houser , 20. září 2016 11:30 3 komentářů

Jak souvisí prokrastinace a Moorův zákon? I když by člověka možná taková spojitost na první pohled nenapadla, když už oba pojmy vidíme vedle sebe, odpověď je celkem zřejmá. Pokud se výpočetní výkon (rychlost, s níž se plní určitý úkol) neustále zvyšuje, pak se může vyplatit řešení odkládat – zítra to půjde snadněji.

Samozřejmě, provedeme-li nějakou úlohu dnes, zítra už můžeme dělat něco jiného. Důležité je přijít s produktem určitého typu na trh dříve než konkurence, ne ho vyrábět co nejefektivněji. (Extrémní, do důsledku dovedená aplikace celého principu by ostatně znamenala, že dělat nebudeme nikdy nic.) Pěstní klíny by asi dnes šlo produkovat velmi rychle a levně, ale bylo by to trochu s křížkem po funuse.

Existuje celkem velká skupina úloh, které je sice třeba dokončit do nějakého pevně daného termínu, ale jejich urychlení ničemu nepomůže. V řadě případů tohoto typu můžeme očekávat zlepšení podmínek – například že nová aplikace učiní vyplnění a podávání daňového přiznání jednodušší. (Pomiňme psychologii – někdo se bude trápit tím, že ho ještě čeká nepříjemná povinnost, a výhodu neocení; někdo zase bude schválně nepříjemné věci nechávat na poslední chvíli, z principu – co kdyby ho třeba přejelo auto, pak by si tímto onu nepříjemnost ušetřil zcela.) Ale dokonce i když o rychlost jde, může být ve světě Moorova zákona výhodnější začít později.

Známý autor populárně-vědeckých knih John. D. Barrow ve své sbírce 100 Essential Things You Didn't Know You Didn't Know About Maths and the Arts (W. W. Norton 2016, české vydání se připravuje) uvádí v této souvislosti několik úvah a výpočtů. Uvažujme platnost Moorova zákona ve formě, jak se uvádí nejčastěji, tedy „zdvojnásobení rychlosti každých 18 měsíců“. Dále Barrow pro zjednodušení předpokládá, že jakmile jednou začneme počítat, už prostě počítáme a systémy během práce neupgradujeme.

První rovina Barrowových úvah směřuje k řešení otázky „kdy bude nejzazší termín začít“, druhý typ problémů pak zní „kdy začít, abychom to měli nejrychleji hotové“ (proto ten „zákaz upgradu“, při průběžném nasazování technologií není co řešit a samozřejmě by bylo vždy nejvýhodnější začít hned). Ukazuje se, že díky Moorovu zákonu se vyplatí odkládat především delší projekty. Z rovnic vypadne, že trvá-li zdvojnásobení výpočetního výkonu 18 měsíců, pak kritickou hranici je výpočet trvající (na současných systémech) 26 měsíců. U kratších projektů se žádné odložení nevyplatí, u delších ano – díky pozdějšímu startu můžeme skončit dříve, a to nejen co se času na projekt týče (tato „výhoda odkladu“ by platila vždycky), ale i na absolutní časové ose. Drobná úloha: a kdy tedy máme onen projekt na 26,1 měsíců vůbec spustit? Spustíme-li ho za 18 měsíců, poběží polovinu času, 18 + 13 je ovšem více než 26, to by se nevyplatilo. Když odložíme o měsíc, pak rychlost vzroste v poměru 2 na (1/18)… Dále pak pomocí vzorečků lze dojít i k logickému závěru, že čím náročnější projekty, tím víc se je vyplatí odkládat (opět triviální srovnání: projekt na 100 měsíců dnes bude při spuštění za 18 měsíců trvat 68 měsíců, při puštění za 36 měsíců jen 36 + 1/4 x 100 = 51 měsíců atd.).

Je zde samozřejmě mnoho zjednodušujících předpokladů, ale přesto myslím, že tento typ úvah bychom mohli používat častěji, a to nejen při optimalizaci pracovních záležitostí. Žijeme ve světě, kdy exponenciální křivky typu Moorova zákona jsou docela rozšířené. A když nic jiného, tento typ argumentace se může hodit každému, kdo trpí prokrastinací nebo je prostě líný. Uvidíme, zda se na toto téma někdy nevyjádří třeba Wally ze stripu Dilbert.


Komentáře

Petr #0
Petr 21. září 2016 17:13

Ale Moorov zákon dávno neplatí. Alespoň v oblasti standardních pracovních stanic a serverů. Současné nevýkonnější i5 (i5-6600k) je pouze o 9% výkonnější než nejvýkonnější i5 z roku 12 (i5-3570k) o 20% výkonnější než i5 z roku 10 (i5-2500k). http://www.cpubenchmark.net/compare.php?cmp%5B%5D=828&cmp%5B%5D=2570&cmp%5B%5D=804 Serverové procesory sice částečně zachraňují bídný pokrok růstem počtu jader, ale ani ten není nijak rapidní.

Radovan #1
Radovan 24. září 2016 12:11

Platí, protože se týkal zdvojnásobení počtu součástek na čipu, ničeho jiného. S výkonem počítače ho začali spojovat až nedouci, frikulíni a bulvární žumpálisté. To bude zřejmě i případ autora knihy.

Michal Kubeček #2
Michal Kubeček 27. září 2016 11:35

Ano, od jisté doby se prostě místo užitečných součástek zvyšujících výkon přidávají jen kurvítka. A Intel prý už do procesorů přidává dokonce i miniaturní rozprašovače chemtrails.

RSS 

Komentujeme

Skutečně software pohltí svět?

Pavel Houser , 22. duben 2017 14:00
Pavel Houser

Výrok, podle něhož má software pojídat svět, jako první použil (zřejmě) Marc Andreessen v roce 2011 ...

Více





RSS 

Zprávičky

JIC investuje do spin-offu z CEITEC VUT z oblasti elektronové mikroskopie

Pavel Houser , 25. duben 2017 08:00

Jihomoravské inovační centrum věří, že trh s nanotechnologiemi poroste. Proto investuje do firmy Nen...

Více 0 komentářů

EK prý zvažuje legislativní kroky v boji proti projevům nenávisti

ČTK , 24. duben 2017 16:00

Evropská komise zvažuje legislativní kroky k harmonizaci metod, kterými internetové platformy jako F...

Více 4 komentářů

Rusko prý špehovalo e-maily příslušníků dánské armády

ČTK , 24. duben 2017 14:00

Rusko pomocí skupiny hackerů proniklo do systémů dánské armády a v letech 2015 a 2016 mělo přístup k...

Více 1 komentářů

Starší zprávičky

Philipsu vzrostl čtvrtletní zisk o 18 %, překonal očekávání

ČTK , 24. duben 2017 11:43

Nizozemskému výrobci elektroniky Philips se zvýšil čtvrtletní zisk o 18 procent na 442 milionů eur (...

Více 0 komentářů

Baterie se vozí loděmi, jsou kvůli tomu dražší?

Pavel Houser , 24. duben 2017 10:47

Dříve byly akumulátory přepravovány jako běžné zásilky, před 5 lety ale byly přeřazeny do kategorie ...

Více 2 komentářů

FabLab: brněnská dílna pro start-upy i technické nadšence

Pavel Houser , 23. duben 2017 09:00

3D dílna nabízí např. laserovou řezačku, 3D tiskárny a 3D skener. FabLab Brno je součástí celosvětov...

Více 0 komentářů

3 % Čechů již byla okradena při platbách online

Pavel Houser , 22. duben 2017 12:00

Ve většině případů šlo o částku do 5 000 Kč....

Více 0 komentářů