Monitorování zaměstnanců, kde leží hranice etiky i zákona?

Vojtěch Pišl, 07. březen 2011 09:16 1 komentářů

Notebook
Podle výzkumu společnosti truconneXion užívá Internet 70 % zaměstnanců. Online zábavě se v pracovní době věnuje 20 % zaměstnanců a 8 % přiznává dokonce vyřizování soukromých záležitostí. Neofocální čísla budou pravděpodobně mnohem vyšší. Téměř 36 % firem považuje současný stav za urgentní problém.

zamestnanci
„Valná většina zaměstnanců - až 85 % - nedisponuje přirozenou pracovní disciplinou a zcela dokonalý time management je vlastní skutečně jen hrstce pracovníků. Většina lidí tudíž má tendenci podléhat svodům k přerušování práce,“ komentuje problematiku personální konzultantka Martina Švandová.

On-line zaměstnanci jako hrozba


Neomezený přístup zaměstnanců na internet navíc přináší bezpečnostní rizika. „Poskytne-li firma svým zaměstnancům neomezený přístup na internet, vystavuje se zvýšenému riziku toho, že její technické zařízení bude využito některým z jejích zaměstnanců ke spáchání trestného činu,“ upozorňuje advokát Mgr. Jiří Brož z kanceláře Profous Legal.

Další hrozbou je únik informací, i třeba „pouhé“ zveřejnění záznamu neadekvátního jednání zákazníka nebo kolegy – což lze ale udělat stejně dobře z domova. Souvislost úniku citlivých údajů s pracovním připojením nezmiňuje ani Jim Negus, zabývající se riziky v KMPG, v článku Ten Common ERM Challenges.

Sociální sítě jako služba zákazníkům, ale i silné lákadlo pro zaměstnance



Společně se zmíněnými údaji je nutné uvést i pozitiva: podle průzkumu společnosti Regus užívá 58 % celosvětových společností sociální sítě k udržování obchodních kontaktů, 54 % na nich seskupuje zákazníky a 51 % získává obchodní informace. Právě tímto faktem argumentují Josh Bernoff a Ted Schadler v knize Empowered: zákazníci žádají elektronickou podporu napříč všemi firemními strukturami, ne jen od specializovaných oddělení. A k takové podpoře je nutné řadit i Skype nebo ICQ.
Oblíbenou ilustrací jsou případy, kdy klient firmu kritizuje prostřednictvím Twitteru nebo na diskusních fórech: jen zaměstnanec, jehož se případ týká, má dostatečné povědomí o situaci, aby ji mohl napravit nebo uvést na pravou míru. Zároveň se k takovým informacím dostane v řadě případů spíš než marketingový pracovník.

Zákon monitorování povoluje, ehm., částečně


Zaměstnanec nesmí používat bez souhlasu zaměstnavatele pracovní prostředky, k nimž se řadí i komunikační technologie. Zaměstnavatel může dodržování této zásady „oprávněným způsobem kontrolovat“ - aniž by ovšem narušil soukromní zaměstnance. Proto může například kontrolovat emailové a internetové adresy, ale nikoli zprávy samotné.

Výjimku tvoří případy, kdy je monitoring nutný vzhledem k zvláštní povaze zaměstnavatele. Onu zvláštnost zákon nijak nespecifikuje, odborníci ale radí nevykládat ji svévolně. JUDr. Andrea Hrdličková ve své disertační práci zvláštní povahu vztahuje k činnostem, „při kterých je potřeba dbát zvýšených nároků na chování zaměstnanců (např. vzhledem k ochraně utajovaných skutečností, povinností mlčenlivosti ochraně obchodního tajemství, know – how).“ O konkrétních hranicích mezi právem na kontrolu zaměstnanců a jejich právem na ochranu soukromí ale může rozhodnout jedině soud.

Ve všech případech ukládá zákon zaměstnavateli povinnost zaměstnance o takové kontrole informovat a získaná data zabezpečit.

Bezpečnost

Dát přednost sledování, nebo raději omezení připojení?


Podle výzkumu společnosti truconneXion omezuje přístup k internetu 56,8 % firem. Přestože při znepřístupnění části sítě nehrozí spor se zákonem, není takové řešení bez problémů. V případě striktního výběru několika povolených stránek bude zaměstnanci prakticky znemožněno využívat internet k urychlení práce.

A práci usnadňují i třeba P2P komunikační prostředky: americký výzkum zaměřený na rozdíly mezi nejvýkonnějšími a průměrnými pracovníky ukázal zásadní odlišnost v komunikaci. Zatímco většina zaměstnanců se spoléhá na oficiální cesty řešení problémů, ti nejlepší využijí osobní vazby vědomi si faktu, že kamarád v jiné pobočce bude ochotnější než neoblíbený kolega odvedle.

Problémem regulace přístupu k internetu je i její obcházení. V administrativních budovách jisté mezinárodní firmy vznikla po omezení přístupu na internet soutěž o maximální zmapování dostupných stránek o sportu a módě. A vzdor je nutným dopadem restrikce, protože zodpovědnost je podmíněná přiměřenou důvěrou.

Odpočinek od náročné práce na Internetu?


"Smyslem regulace internetových aktivit zaměstnanců by nemělo být vytvoření prostředí, které potlačuje kreativitu a přirozené návyky lidí. Zaměstnance je třeba naopak stimulovat k maximálnímu výkonu a počet odpracovaných minut není vždycky tím nejspolehlivějším měřítkem dobře odváděné práce," myslí si Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion.

Za optimální bývá považováno 30 až 60 minut odpočinku denně – zdaleka ne všechen čas je ale žádoucí strávit na internetu. „Přesná hranice, kde se motivující účinek relaxace zlomí v negativní, neexistuje. Kdyby ji někdo znal, tak je nejúspěšnější šéf světa. Vždy totiž záleží na konkrétní profesi a situaci,“ shrnuje David Grubner, odborník na duševní práci..

V každém případě je nutné zvážit:


Obecné řešení, jestli a jak přístup k internetu hlídat, neexistuje, liší se i rady odborníků na konkrétní problémy. V každém případě je při zavádění jakékoli kontroly žádoucí si uvědomit alespoň základní fakta:
{seealso}

  • Od zisků z restrikce neproduktivních činností je zapotřebí odečíst jak přímé náklady, tak ty nepřímé, třeba ve formě zhoršení vztahu k odpovědnému nadřízenému.

  • Omezení není (téměř) nikdy dokonalé a pravděpodobně omezí i aktivity, které jsou pro firmu pozitivní – třeba reklamu na sociálních sítích nebo žádoucí odpočinek.

  • Kontrolovat obsah zpráv nebo chatu zaměstnance je protizákonné, stejně jako jakékoli monitorování bez předchozího upozornění.

  • Kontrola neznamená jen sběr dat o aktivitách zaměstnanců. Záznamy musí někdo (byť s pomocí speciálního software) analyzovat a v neposlední řadě zabezpečit – a to i před ostatními zaměstnanci.



Komentáře

Náhodný kolemjdoucí #1
Náhodný kolemjdoucí 07. březen 2011 18:20

Osobne jsem zastancem nazoru, ze zamestnavatel by mel kontrolovat a posuzovat hlavne efektivitu zamestnance. Pokud je zamestnanec dostatecne efektivni a svou praci bez problemu zvlada, tak si myslim, ze neni duvod mu filtrovat a sledovat chovani na webu. Pokud neni schopen byt dostatecne efektivni, tak se k nemu chovat bez milosti a po varovani propustit. Proste si myslim, ze ponizovat zamestnance sledovanim jeho chovani neni nutne.

RSS 

Komentujeme

Další na řadě je bezpečnost

Richard Jan Voigts , 09. říjen 2017 00:00
Richard Jan Voigts

Co všechno lze automatizovat pomocí strojového učení? Larry Ellison, technologický ředitel společnos...

Více







Kalendář

21. 10. WordCamp Brno 2017
24. 10. VeeamON Forum 2017
25. 10.

26. 10.
Profesia days 2017
RSS 

Zprávičky

Electro World v účetním roce zmírnil ztrátu na 92 milionů Kč

ČTK , 20. říjen 2017 12:00

Firma se soustředila na zlepšení prodejní a distribuční sítě a rozšíření sortimentu....

Více 0 komentářů

Dohoda o ochraně dat mezi EU a USA prošla první kontrolou

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Cílem dohody je chránit osobní údaje osob v EU předávané společnostem v USA. ...

Více 0 komentářů

Operátoři: Metro by mohlo být signálem pokryté do konce roku 2018

ČTK , 20. říjen 2017 08:00

Operátoři mají enormní zájem na pokrytí pražského metra, a to na vlastní náklady....

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Firmu Moravia IT koupil britský konkurent RWS Holding

ČTK , 19. říjen 2017 21:26

Mezi zákazníky firmy specializující se na lokalizaci a testování softwaru patří např. Microsoft, IBM...

Více 0 komentářů

Státní ústav pro kontrolu léčiv hájí elektronické recepty

ČTK , 19. říjen 2017 10:00

V ČR se vydá 60-70 milionů papírových receptů ročně. Podle ministerstva je elektronizace zdravotnict...

Více 0 komentářů

Ransomware Locky v září masivně útočil ve světě i v ČR

Pavel Houser , 19. říjen 2017 09:30

Locky se neobjevil v Top 10 škodlivých kódů od listopadu 2016....

Více 0 komentářů

Podnikové služby tvoří už 5 % českého HDP

Pavel Houser , 19. říjen 2017 09:00

Podnikové služby v ČR rostly o 19 %, největší boom zažívají centra poskytující IT služby....

Více 0 komentářů