Jak se dělá cloud computing

Co je to vlastně "Cloud"

Abychom si pod spojením cloud computing mohli představit něco alespoň trochu hmatatelného, musíme si jej nějak, byť nedostatečně, definovat. Pro zjednodušení, tak budeme, alespoň v rámci tohoto článku, jako cloud computing brát takové technologie a postupy, které se používají pro zajištění dodávek aplikací a dat přes internet. Na mysli tak máme především komunikaci mezi terminálem, respektive zákazníkem-odběratelem dat a datovým centrem, které stojí za všemi výpočty. Principem technologie tak je v podstatě přenos veškerých aplikací, operací a výpočtů někam na internet, kamsi pryč, do oblak. Odsud ostatně vzešel i název služby jako takový.

Některým tak princip cloud computingu může připomínat neúspěšný pokus ASP (Application Service Provider), v rámci kterého mělo dojít na poskytování aplikací přes internet, ale který ovšem v minulosti moc nezaujal. Pokusy o degradaci klasických PC na síťové terminály, které by se připojovaly k lokálnímu serveru, se už také objevily, ovšem bez valného výsledku.

Proč by tedy cloud computing měl uspět, když něco velmi podobného zmizelo v propadlišti dějin? Hlavním důvodem je značný technologický skok, kterým si IT odvětví v minulých letech prošlo. Rapidně se zvýšil výkon pracovních stanic a serverů, nové technologie byly na trhu stále dostupnější a cena zařízení dlouhodobě klesala. O skoku v rozšíření, rychlosti a stabilitě internetového připojení ani nemluvě. To co bylo před 10 lety bráno jako vysokorychlostní internet je dnes na úrovni, nebo dokonce i pod ní, běžného domácího připojení. A je to především právě dramatický vývoj v oblasti internetu a internetového připojení, který dává cloud computingu šanci uspět tam, kde předchozí snahy ztroskotaly.

Hlavní výhody cloud computingu

Na otázku proč mají zákazníci o cloud computing vůbec zájem, existuje velmi jednoduchá odpověď. Jako vždy, i tento krok je o penězích, respektive o úsporách nákladů. Využití cloud computingu je v případě některých služeb jednoduše daleko levnější variantou, než in-house řešení těchto problémů vlastními silami. Firmy jednak nemusí samy investovat do nákladného hardwaru a softwaru plus se obvykle také zbaví nutnosti zabývat se udržováním a funkčností dané služby. Tento závazek na sebe ve většině případů přebírá dodavatel. Převod některých procesů na cloud computing tak neznamená pouze materiálovou, ale i lidskou úsporu.

Vcelku neočekávaným, ale o to pravděpodobně důležitějším faktorem snížení nákladů může do budoucna být i úspora elektrické energie. Klasická kancelářská PC sice moc velkou spotřebu nemají, několik serverů dedikovaných pro zajištění firemních potřeb už ale ano. Právě možnost snížit spotřebu elektřiny „vytěsněním“ energeticky náročných procesů do cloud computingu je další výhodou těchto služeb.

Samozřejmě ne všechny služby je takto možné vyřešit. Tedy, slušelo by se říct, že alespoň v této chvíli. Zatímco v současnosti je poměrně jednoduché na cloud computing převést například vnitrofiremní komunikaci (viz dále), u některých jiných činností může nastat problém. Nutno ovšem podotknout, že spolu s tím, jak přibývají noví poskytovatelé služby, roste i nabídka dostupných řešení.

CaaS, SaaS a to ostatní

Cloud computing lze zjednodušeně rozdělit na dvě hlavní součásti, CaaS (Communication as a Service) a SaaS (Software as a Service). Tyto dvě nelogicky znějící zkratky v podstatě představují základní dělení cloud computingu a ke svému provozu využívají další služby, konkrétně IaaS (Infrastructure as a Service), MaaS (Monitoring as a Service) a PaaS (Platform as a Service). Spousta zvláštně znějících názvů, ve skutečnosti ale skrývá poměrně jednoduché a snadno pochopitelné principy.

Jak už bylo zmíněno, na vrcholku pomyslné pyramidy stojí služby CaaS a SaaS. V případě prvního jmenovaného se jedná o využití technologie cloud computingu pro zajištění komunikačních potřeb zákazníka. Pod tím se může skrývat cokoliv od zajištění mailserverů, přes VoIP komunikaci, až po provoz firemních kolaboračních nástrojů. Služba je přitom stejně jako hardware a jeho provoz zajištěna poskytovatelem služby a zákazník ji tak pouze využívá a nestará se o ni.

Druhým zmíněným pojmem je Saas, Software as a Service, neboli software jako služba. V rámci ní si zákazník v podstatě pronajímá vybraný software od poskytovatele, přičemž ten je mu dodán přesně na základě jeho požadavků, nikoliv tedy rozsáhlejší řešení, které by pro jeho nároky bylo příliš velké. V rámci SaaS lze ovšem získat přístup k aplikacím prakticky libovolného rozsahu, od základního textového editoru a emailového klienta až po rozsáhlá CRM řešení. Především v případě rozsáhlejších řešení platí, že jejich získání formou SaaS bývá v dlouhodobém horizontu levnější, než pořízení a nasazení vlastní verze.

Výhodou SaaS oproti klasickému, krabicovému, softwaru jsou také jeho častější aktualizace. Ty probíhají prakticky okamžitě a v jednom sledu je aktualizován software používaný všemi uživateli. Přístup k aplikacím obvykle probíhá prostřednictvím internetového prohlížeče, což eliminuje nutnost jakýchkoliv instalací a přidává tak další výhodu cloud computingu jako takového, a to jednoduchost. Platby za využívání SaaS mohou být v zásadě trojího typu, a to podle počtu uživatelů, podle rozsahu požadavků (např. počet databází, apod.) a podle míry používání.

Jak už bylo zmíněno dříve, jak Caas, tak i Saas využívají ke svému provozu některé další služby. Konkrétně se jedná především o PaaS, mohou sem ale spadat i zmíněné služby IaaS a MaaS. Nemá cenu zabíhat do detailů, pojďme jen shrnout hlavní rozdíly mezi těmito třemi přístupy. V rámci služby IaaS si má zákazník možnost pronajmout virtuální počítač, nebo server. Virtuální proto, že pronajímány nejsou většinou de facto jednotlivé počítače, ale pouze části výkonu nějakého většího celku. Zákazník si poté může zvolit, jak bude s daným výkonem nakládat, je také ovšem na něm, aby si vlastními silami nainstaloval veškerý software. V případě IaaS se výška platby vypočítává buď podle velikosti požadovaného výkonu, případně času, po které byl výkon využíván, často ovšem také pomocí koeficientu, který porovnává obě tyto hodnoty.

Na rozdíl od IaaS je v rámci služeb PaaS alespoň v krátkodobém horizontu nutné počítat s omezením v podobě předvolené platformy. Na tu lze nahrát, zprovoznit a používat libovolné přičemž jejich zajištění a implementace je opět na zákazníkovi samotném. Princip práce se službou je pak velmi podobný klasickému internetovému hostingu. Podobně jako v případě IaaS jsou i u PaaS platby založeny na využitém výkonu platformy. Špatnou zprávou je ovšem poměrně malá dostupnost těchto služeb, poskytuje je například Google v rámci svého Google App Engine.

Posledním zástupcem jsou služby MaaS, neboli Monitoring as a Service. Jak už název napovídá, hlavním smyslem těchto služeb je monitoring a vyhodnocování dat ve všech představitelných podobách. Služby MaaS jsou poměrně důležité pro všechny ostatní a dříve zmíněné typy služeb, protože poskytuje komplexní přehled o fungování jednotlivých aplikací, jejich výpočetních potřebách, stejně jako o využití výkonu, který je k dispozici.

Význam cloud computingu pro firmy

Jak se k fenoménu cloud computingu staví firemní zákazníci, budeme podrobněji rozebírat v návazném článku, který vyjde v průběhu příštího týdne. Pár slov si ale neodpustím už dnes.

Na jednu stranu bezesporu velkým lákadlem jsou možné úspory nákladů spojené s převodem části firemních potřeb do cloudu. Na stranu druhou ale panují obavy ohledně dat, respektive místa jejich uložení. Legislativy zemí v tom sice nejsou jednotné, podle většiny z nich musí ale například finanční instituce mít veškerá svá citlivá data uložena v zemi svého původu. Stejně tak v některých zemích existují zákony, podle kterých musí být některá data striktně oddělena od jiných.

Stejně tak se objevují obavy, že cloud computing oproti podobným iniciativám, které skončily nezdarem, nepřináší v zásadě nic moc nového. Jak bylo ale řečeno dříve, minulé iniciativy ztroskotaly především na nedostatečné technologické úrovni své doby, což je něco, v čem má „dnešní“ cloud computing bezesporu výhodu. Na jeho masivnější rozšíření si ale ještě budeme muset minimálně několik let počkat.

TIP: V pátek 12. března vyjde další článek, věnovaný cloud computingu jako trendu pro firemní IT.

Přečtěte si také

Microsoft míří do oblasti cloud computingu, uvedl Windows Azure
Obchodní trendy podněcují rozvoj cloud computingu
Výpočetní centrum za pár dolarů