Pro a proti: open source pro firmy

, 01. říjen 2007 00:10 7 komentářů
Rubriky: Linux, Rozhovory

Graf
Analytická společnost IDC v květnu letošního roku zveřejnila studii, ve které tvrdí, že trh s open source roste. Příjmy v této oblasti za rok 2006 dosáhly údajně hodnoty 38 miliard korun. Zeptali jsme se Stanislava Fleissiga ze společnosti IXTENT a Filipa Molčana ze Společnosti pro výzkum a podporu Open Source na jejich názor na možnosti využití open source ve firmách.

Open source je označení pro počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Tato otevřenost znamená, že je možné zdrojový kód aplikací za určitých podmínek upravovat a volně využívat. Na využití těchto řešení ve firmách existuje mnoho různých názorů. Někteří tvrdí, že jim vyhovují především komerční produkty, a jiní by si naopak firemní IT bez nezávislosti na jednom dodavateli nedokázali představit.

Oslovili jsme dvě osobnosti, které mají různé zkušenosti se svobodným softwarem. Stanislav Fleissig, obchodní ředitel společnosti IXTENT, s.r.o., se přiklání spíše na stranu komerčních produktů. Ve firmě odpovídá za tvorbu a řízení obchodní strategie firmy, prodej produktů, řešení a budování i rozvoj obchodních vztahů se zákazníky nebo partnery společnosti.

Druhou osobností je Filip Molčan, který je zakladatelem již zmíněné Společnosti pro výzkum a podporu Open Source, známé spíše jako OSS Alliance. Ten má naopak k open source velmi blízko, protože je členem českého vývojového týmu OpenOffice.org. Věnuje se především problematice Open Source řešení ve veřejné správě a školství.

Je možné pomocí open source spolehlivě vyřešit obchodní požadavky firmy anebo se společnost bez použití komerčních produktů neobejde?

Stanislav Fleissig:



Proti


Osobně se k myšlence opensource moc nepřikláním. Vývoj aplikací stojí společnosti nemalé finance a je to know-how, které si musejí producenti SW chránit.

Každá firma má z pohledu nutnosti zajištění kvalitního provozu aplikace, které jsou méně klíčové (například webové prohlížeče), a ty, které jsou pro ně naprosto zásadní (například ERP). Dovedu si představit, že ty méně důležité oblasti lze vyřešit pomocí open source. Nemyslím si, že lze tímto typem produktů řešit hlavní provozní aplikace, kam spadají i řešení pro správu a oběh dokumentů.

Jestliže u zákazníka přestane fungovat například řešení pro schvalování faktur nebo správu zákaznických smluv, tak to může mít pro firmu obrovské dopady. Garance poskytování podpory stabilní společností a neustálý vývoj je to, co by měl zákazník u těchto řešení postavit na první místo. Je jasné, že taková jistota je vyrovnána cenou komerčních produktů. Investice jsou však garancí dalšího vývoje dostatečně ochráněny.

Navíc otázka bezpečnosti u opensource podle mne také nemá pouze jednu stranu mince. Je fakt, že u open source lze případné díry vyřešit rychleji, ale na druhou stranu open source může dát větší prostor případným útočníkům.

Filip Molčan:



Pro


Velká řada firem funguje výhradně na open-source aplikacích, kterých jsou na světě tisíce a tisíce.

Samozřejmě, že je možné prostřednictvím open-source aplikací vyřešit obchodní požadavky firmy. Záleží na tom, co to jsou "obchodní požadavky".

Často používané jsou dnes open-source eCommerce systémy, CRM, projektové řízení či celé informační systémy. Základem je pak kancelářský balík OpenOffice.org, internetový prohlížeč Mozilla Firefox či e-mailový klient Thunderbird. I u nás naleznete spoustu firem, jejichž nejdůležitější IT prvky běží právě na open-source. Česká Pošta, Baťa, řada městských úřadů a velkých či menších firem. Ve světě je pak situace ještě "otevřenější".

Open source ale není lékem na všechno, jsou i oblasti, kde open-source alternativy ke komerčnímu softwaru neexistují. Situace je horší například u grafických programů, fotografií, CAD systémů apod.

Proč firmy nejčastěji vyžadují open source řešení? Jaké obavy uvádějí v souvislosti s komerčními produkty?

Stanislav Fleissig:


V oblasti IT řešení, které realizujeme (správa dokumentů, dat a workflow) jsme se zatím nesetkali s produkty typu opensource, takže nemáme konkrétní srovnání. I my však vnímáme posun v opensource například v tom, že kromě standardních podporovaných platforem nám přibyl Linux, kterým jsme se tedy začali zabývat. Nemáme vlastní vyvíjené produkty a jsme implementačním partnerem velkých společností jako je IBM nebo OpenText, a tak v tomto směru v podstatě následujeme obecné trendy.

Filip Molčan:


Firmy nejčastěji oceňují otevřenost a nezávislost. Pořízením komerčního produktu se dostáváte do pout konkrétního dodavatele - co když tento dodavatel nebude schopen plnit vaše požadavky? Dá vám k dispozici zdrojové kódy svých aplikací? Pravděpodobně ne. Máte možnost vybrat si jiného dodavatele služeb? Pravděpodobně ne.

U open-source je to jiné, máte svobodu výběru dodavatelů, máte k dispozici zdrojový kód, nejste na nikom závislí. Dříve byla velkým lákadlem pro zákazníky cena, ta dnes ustupuje do pozadí a zákazníci si uvědomují rizika, která jim uzavřený software přináší.

Mají podle vás firmy kladnou nebo zápornou zkušenost s open source řešením? Jaké jsou jejich zkušenosti? Co jim nejvíce na open source vyhovovalo a co vadilo?

Stanislav Fleissig:


Naše řešení jsou primárně zaměřena pro střední a větší firmy. Při návrhu řešení vyhodnocujeme stávající ICT infrastrukturu zákazníka a hledáme ideální řešení, které by nejlépe zapadlo. A musím říct, že se zatím v tomto sektoru firem příliš často s open source nesetkáváme. Zřejmě převládnou právě faktory bezpečnosti, podpory a garantovaného rozvoje, které zmiňuji v první odpovědi, a zákazníci se tak většinou přikloní v případě klíčových provozních aplikací ke komerčním produktům.

Filip Molčan:


Je to hodně individuální; jsou firmy, které ani nevědí, co je to open-source. Jsou také firmy, které znají pouze "onoho tučňáka" a jsou firmy, které open-source scénu sledují delší dobu. Většinou se společnosti k open-source stavějí velice pozitivně. Nejvíce vyhovuje právě již zmiňovaná otevřenost, nezávislost a cena.

Některým menším firmám vadí "závislost" na komunitě, chybí jim nějaký komerční subjekt, který by projekt zastřešoval, ale to dnes již firmy nabízejí a IT velikáni samotné open-source projekty významně podporují.

Uveďme například IBM, která před několika dny vstoupila do projektu OpenOffice.org. IBM ale není sama, otevřeným technologiím se dnes věnuje většina firem - Novell, Sun Microsystems, Apple, HP, DELL, Lenovo, Google a další.

Související


Vrátí vám peníze za operační systém?
Knoppix: vyzkoušejte si svůj první Linux


Komentáře

RO #1
RO 01. říjen 2007 10:51

stejne argumenty pro obe strany?

vyvoj, podpora, bezpecnost, cena...

vyvoj:
kdyz se na to developerska firma vykasle co bude dal? neni lepsi mit sekundarniho dodavatele? a kdyz se na to vykasle i on, neni lepsi mit alespon souce_code a zadat vyvoj nekomu tretimu?

podpora:
kdo se nikdy nesetkal s podporou komercniho sw, ktera proste "nesla", asi nechape jak dulezite je mit druheho, ci dokonce i tretiho poskytovatele podpory. s otevrenymi katrami to lze myslim snadneji ...

bezpecnost:
meri se jen a pouze doba kdy je aplikace kriticky nezalatana... to je jedine rozumne a meritelne kriterium. komerce tu selhava na cele care.

cena:
cenu dela vysoka konkurence. jakmile mate "sve jiste" co vam brani mit "svou" i cenu...

PS: to uz je tu druhy clovicek ktery je uplne mimo (po tom panovy z PPLky.)

blast #5
blast 01. říjen 2007 16:36

## PS: to uz je druhy clovicek co je uplne mimo (po tom panovi z PPLky)

ano, ja taky nad tema takzvanyma `TOP` manazerama zasnu

#6
04. červen 2008 06:30

Este doplnim dost podstatnu vec: aj k open source aplikaciam sa sa poskytovat platena podpora - zoberme si napr. formu akou funguju Red Hat, Canonical, Novell...

blast #2
blast 01. říjen 2007 16:37

## PS: to uz je druhy clovicek co je uplne mimo (po tom panovi z PPLky)

ano, ja taky nad tema takzvanyma `TOP` manazerama zasnu

Dalibor #3
Dalibor 02. říjen 2007 10:28

Pan Fleissig možná si neuvědomuje, že i v rámci open source je možné "udělat" klíčovou firemní aplikaci na zakázku od renomované firmy se zárukami fungování. Subjekt tak zaplatí za práci zhotovitele, ale neplatí za licence. Je tak schopen ušetřit nemalé částky. A má to se zárukou, která není určitě menší než u aplikací close source. Jistě, že pokud subjekt má možnosti vytvořit aplikaci OSS vlastními silami za mzdu vývojáře, ušetří ještě víc - ale uznávám, že to ve většině firem takto asi nefunguje.

Stanislav Fleissig #4
Stanislav Fleissig 02. říjen 2007 21:44

Dobrý den,

děkuji všem zúčastněným za komentář ke článku. Každý názor, byť třeba z druhé strany je určitě zajímavý.
Rád bych zopakoval co je již uvedeno a to, že nejsem globálně proti opensource, ale myslím, že je vhodné jej využít jen v určitých oblastech. Působíme v oboru ECM (Enterprise Content Management) a tato řešení jsou většinou pro zákazníka komplexní a kritické aplikace stejně jako ERP systémy.
Rád bych viděl IT manažery středních a velkých firem, kteří se v této oblasti pustí do open source.
Co se týká vývoje, tak jsem přesvědčen o tom, že interní vývoj profesionálního ECM řešení rozhodně není pro zákazníka levnější cesta. Produkty jako např. Livelink (Open Text) a IBM/Filenet jsou výsledkem mnohaleté práce nemalého počtu vývojářů. A už jen zajistit vývoj nových verzí k udržení kompatibility s okolními technologiemi by zákazníka stála mnohem větší prostředky.
Pokud máte zájem, klidně mne přímo kontaktujte a můžeme si vyměnit názory na danou věc, tentokrát jinak než anonymně.

S pozdravem,

Stanislav Fleissig

RO #7
RO 05. říjen 2007 09:57

mel jsem za to ze se claneka a tedy cela debata nese v duchu "je oss/foss prinosem pro firmy?"

nikolivek "existuje oss alternativa ke komercnim ECM...?"

pokud by jste toto zdelil na zacatku minimalne ja bych se do vas nestrefoval. je nekolik oblasti kam oss zatim nedosahuje a/nebo neni /snad prozatim) dustojnou alternativou. neni to jen ECM a mozna i ERP, ale i treba CAD/CAM ci profesionalni grafika.

ve vsi ucte, je vsak malo firem, kterym by tyto produkty mohli poskytnout vyhodu na trhu. A myslim, ze pro ten zbytek je OSS/FOSS _rozhodne_ prinosem.

RSS 

Komentujeme

Biometrie podle mozku

Pavel Houser , 29. březen 2017 10:00
Pavel Houser

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i...

Více






RSS 

Zprávičky

Uber se kvůli zpřísnění zákona o taxislužbě stahuje z Dánska

ČTK , 29. březen 2017 15:00

Americký provozovatel internetové aplikace pro alternativní taxislužbu Uber Technologies přestane od...

Více 0 komentářů

Kvantové hradlo simuluje přenos kvantových peněz mezi bankami

Pavel Houser , 29. březen 2017 13:00

Vědci z Olomouce jako první ověřili, jak mohou fungovat kvantové peníze. ...

Více 0 komentářů

ČR se v únoru posunula mezi méně bezpečné země

Pavel Houser , 29. březen 2017 11:00

Nejrozšířenější malwarovou rodinou byl v únoru ve světe i v ČR botnet Kelihos. ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Musk založil firmu pro propojení lidských mozků s počítači

ČTK , 29. březen 2017 09:30

Neuralink chce vyvíjet mozkové implantáty, které budou přidávat lidem umělou inteligenci.

...

Více 0 komentářů

Váhový software vyžaduje certifikace

Pavel Houser , 29. březen 2017 09:00

Pokladní software myCASH společnosti Kvados uspěl....

Více 0 komentářů

DDoS útoky zločincům v průměru vynášejí

Pavel Houser , 29. březen 2017 08:00

Provedení DDoS útoku stojí pouze 7 dolarů za hodinu (175 Kč), přičemž postižená firma může přijít o ...

Více 0 komentářů

Český prezident měl prý v počítači dětskou pornografii

ČTK , 29. březen 2017 07:00

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstalov...

Více 2 komentářů