Průšvihy datových schránek

Datové schránky jsou od 1. listopadu povinné. Jak se dalo čekat, převážná většina firem se necítila příliš motivována k jejich dobrovolné aktivaci, a už vůbec ne ve zkušebním provozu od prvního července. Jaký chaos s jejich nuceným zavedením nastal? A jak z něho ven?

Datová schránka: doručené (klikněte pro zvětšení).

V říjnu byly podle údajů z obchodního rejstříku obeslány obálkou se žlutým pruhem a přihlašovacími údaji k datové schránce plošně všechny právnické osoby (mimo některých skupin – např. neziskové organizace, občanská sdružení nebo advokáti a daňoví poradci). Těm z nich, kdo si schránky neaktivovali sami, byla schránka k 1. listopadu aktivována automaticky a nadále s nimi budou úřady komunikovat už pouze prostřednictvím datových schránek. Poslaná zpráva se za deset dnů považuje za doručenou (nahrazuje doporučené zásilky, včetně těch do vlastních rukou) a po devadesáti dnech se navíc zprávy z datové schránky mažou.

Problémy, problémy, problémy

V zavádění datových schránek je příliš mnoho „ale“. První neobratnost státní správa prokázala, když ohlásila plán na zavedení datových schránek, aniž by měla zaregistrované příslušné domény. Výchozí portál k datovým schránkám tak sídlí poněkud trapně na adrese datoveschranky.info a stránka určená k přihlašování má zase ultradlouhé mojedatovaschranka.cz. Některé z falešných domén zaregistrovaných při této příležitosti se už dokonce pokusilo o podvrhy certifikátů a zástupci ministerstva vnitra důrazně upozorňují, že jinde než na oficiálních stránkách není radno zadávat přihlašovací údaje.

S tím souvisí počáteční potíže s certifikáty, zajišťovanými certifikační autoritou Post Signum. Ty nejsou mezi standardním souborem certifikátů běžných prohlížečů, proto je potřeba provést jejich import (a nenechat se zlákat bezhlavým odkliknutím položky „přidat výjimku“, protože u prostředku oficiální komunikace s českými úřady by skutečně nebylo radno riskovat podvržení certifikátu). Přidání kořenového certifikátu do prohlížeče sice není příliš složité, ale není to ani nic triviálního a je v tomto případě s podivem, proč české úřady neinvestovaly do některého uznávaného certifikátu.

Zdarma. Ale pozor

Založení datové schránky a odesílání zpráv je pro právnické a fyzické osoby zdarma. Ale pokud budete chtít komunikovat s úřady (s nikým jiným to vlastně ani nejde, vzájemná komunikace mezi fyzickými a právnickými osobami přes datovou schránku možná není), musíte si pořídit elektronický podpis, což je investice v řádu stokorun. Podstatnější výdaje vás ale čekají, pokud budete chtít zprávy z datové schránky archivovat. Běžně se totiž po 90 dnech samy smažou.

Archivace datových zpráv probíhá prostřednictvím aplikace elektronické archivní nebo spisové služby. Tyto aplikace nabízí různí dodavatelé informačních systémů nebo komplexních řešení pro práci s datovou schránkou, ani v jednom případě to však pochopitelně není zadarmo. Úřady přitom během přechodného období v následujících třech letech budou dokumenty vyřízené elektronickou poštou skladovat i v papírové podobě.

Pro některá jednání budou navíc firmy potřebovat písemný originál datové zprávy, jehož vytištění a ověření na Czech Pointu stojí 30 Kč za stránku. Např. přihlášku do výběrového řízení je nutno podávat v zalepené obálce. Úředníci však tvrdí, že úřad má povinnost uznat i podání zalepené do obálky na nosiči CD.

Jde to bez Windows? A bez počítače?

Datová schránka: přihlášení (klikněte pro zvětšení).

Hlavním prostředkem ke zpracování zpráv v datové schránce je (nesvobodný a uzavřený) software 602 XML Filler. Je to program určený nativně pro Windows, v rámci přístupnosti schránek i na jiných operačních systémech byly uvolněny i verze pro Linux a Mac OS X. Principem je „obalení“ programu emulátorem Wine, což je řešení komplikované a nevyhovující (např. je v současnosti k dispozici pouze pro 32bitové unixové systémy). Objevila se proto aktivita směřující k vytvoření otevřeného software pro datové schránky. (Stávající návod na zprovoznění datových schránek v Linuxu najdete zde.)

Některé právnické osoby (např. bytová družstva) však mají ještě větší problém. Vůbec nedisponují počítačem, protože ho ke svému fungování nepotřebují. Podle mluvčí České pošty je v takovémto případě možné vybírat si schránku na jakémkoli počítači s přístupem k Internetu (dodejme, že všechny funkce datové schránky budou přístupné jen tam, kde je nainstalován 602 XML Filler).

Co bude dál?

KSČM navrhuje souběh datových schránek a starého způsobu doručování, tento systém však pravděpodobně kvůli vysokým nákladům zaveden nebude. Ministr vnitra Martin Pecina minulý týden připustil rozdělení zavádění datových schránek do etap v závislosti na tom, kolik subjektů začne během tohoto měsíce datové schránky používat. Veřejné oznámení, zda systém funguje, chystá Pecina po dvou týdnech ostrého provozu, tedy na pondělí 16. 11. Pokud bude procento doručených zpráv příliš nízké, ministerstvo by navrhlo vládě změnu zákona umožňující odsunutí povinnosti používání datových schránek pro právnické osoby (nikoli však pro úřady). Podle předběžných údajů se však procento doručení pohybuje kolem 80 %, odložení se tak pravděpodobně nedočkáme.

Zainteresovaní většinou považují za optimální jejich ponechání jako dobrovolného, nikoli jediného prostředku komunikace právnických a fyzických osob se státní správou. Podobný přístup je ve většině zemí, kde se datové schránky zaváděly – Česká republika je první, která zavedla datové schránky pro všechny právnické osoby povinně.