Absolvent techniky může nastoupit i za 40 tisíc, humanista tolik nedostane
I přesto, že nezaměstnanost klesá a firmy jsou stále otevřenější k přijímání čerstvých absolventů škol, stále je mnoho těch, kteří hledají práci těžko. Jde především o absolventy humanitních škol bez znalostí cizích jazyků. Kandidáti o práci, kteří mají technické vzdělání, a navíc hovoří anglicky či dalším světovým jazykem, si mohou aktuálně z pracovních nabídek vybírat. Vydělat si mohou až 40 000 Kč měsíčně.
Podle analýzy personální agentury Grafton Recruitment je otevřených pozic určených přímo pro absolventy všeobecně málo. Často však zaměstnavatelé absolventy přijmou v případě, že dlouhodobě nemohou najít vhodného kandidáta s praxí. Týká se to však téměř bez výhrad absolventů s technickým vzděláním. Šance získat práci mají absolventi technických škol 7x vyšší než absolventi škol humanitních. Například v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích aktuálně Grafton Recruitment neregistruje pro absolventy s humanitním zaměřením žádnou pozici, naproti tomu pro absolventy technických oborů jich mají v databázi několik desítek.
„I když existuje celá řada programů podporujících zaměstnanost absolventů, vidět je jasný trend – pokud neznají cizí jazyky, ani podpora jim nepomůže,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment s tím, že právě pro absolventy humanitních oborů dnes představují jako ideální zaměstnání podnikové služby. Zde však je znalost jazyků zcela klíčová.
Nejvhodnějšími a také nejčastějšími pozicemi pro absolventy jsou v současné době dle odborníků Grafton Recruitment konstruktér, vývojář, tester, pracovník v administrativě či v zákaznických službách, finanční analytik, HR administrátor, logistik, účetní, inženýr kvality, technolog, elektroinženýr, technolog, obchodník, nákupčí, operátor v centru služeb či produktový manažer. Většina pozic je přitom spíše technická a téměř každá vyžaduje znalost alespoň anglického jazyka.
Mzdy absolventů se mohou lišit o desítky procent
Nejvyšší nabízená mzda pro absolventa VŠ technického směru se v závislosti na regionu pohybuje mezi 30-40 tisíci korun hrubého měsíčně. Například v Ústí nad Labem si vedoucí směny nebo inženýr vydělá 35-40 tisíc korun, v Brně si zkušební technik přijde na 35 tisíc, v Hradci Králové a v Českých Budějovicích dosáhne konstruktér na 30 tisíc, ve Zlíně produktový inženýr na 32 tisíc a v Ostravě programátor Java/C++ na 35 tisíc.
Humanitně zaměřený vysokoškolský absolvent by měl počítat s nižší nástupní mzdou, která se podle informací z regionů pohybuje maximálně mezi 25-32 tisíci korun hrubého měsíčně. Například v Praze může absolvent se znalostí dvou cizích jazyků dostat až 32 tisíc v HR administrativě v podnikových službách, v Brně si v zákaznické podpoře vydělá až 28 tisíc, ve Zlíně na stejné pozici až 26 tisíc a v Českých Budějovicích činí obvyklá mzda pro absolventa v roli účetního, controllera či právníka až 25 tisíc Kč.
Úroveň absolventů a připravenost pro praxi
Podle jakých kritérií zaměstnavatelé uchazeče z řad absolventů hodnotí? Především podle typu studia, včetně úrovně konkrétní školy a jazykové vybavenosti a případného osobního pohovoru. Dále se řada firem rozhoduje také podle praxe při studiu, stáže v zahraničí, tématu diplomové práce, zájmů při škole a tzv. měkkých dovedností.
„V poslední době je stále patrnější rozdíl mezi absolventy z různých VŠ, stejně jako mezi magisterskou a bakalářskou úrovní,“ říká Jitka Součková a dodává: „Správná volba vysoké školy se tedy stává skutečně důležitým kariérním krokem, podobně jako je typické na západ od našich hranic.“ Dle analýzy Grafton Recruitment má část absolventů nepřiměřené finanční nároky a příliš vysoké sebevědomí – jejich cílem je co nejdříve zakotvit na manažerské pozici. U absolventů je přirozená vyšší míra fluktuace, řada odborníků doporučuje pracovníkům s krátkou praxí měnit místo častěji než těm zkušeným, aby se rychleji rozvíjeli. Výhodou absolventů naopak je, že si nepřinášejí špatné návyky z předchozích zaměstnání a existuje možnost si je „vychovat“ a rozvíjet dle potřeb firmy.
