Antiferomagnetická paměť: revoluce v ukládání dat?

Pavel Houser , 18. leden 2016 09:00 0 komentářů

K ukládání informace by mohlo jít užívat také antiferomagnetické látky; i jejich magnetizaci lze totiž ovládat elektrickým proudem. Na příslušném výzkumu se podíleli rovněž čeští vědci.

Feromagnetické („klasicky magnetické“) látky mají spiny, respektive magnetické dipóly jednotlivých atomů, uspořádány souběžně, takže zvyšují intenzitu vnějšího magnetického pole. Udrží své vlastnosti i bez vnějšího pole, tj. fungují jako permanentní magnety. Pomocí elektrického proudu lze ale spiny ve feromagnetických látkách otáčet. Na tomto principu funguje ukládání dat ve stávajících feromagnetických pamětech.

Antiferomagnetické látky mají spiny/magnetické dipóly uspořádány také pravidelně, ale spiny sousedních částic jsou protisměrné a celkový magnetismus tedy nulový. Do této skupiny patří hlavně různé slitiny kovů i jejich oxidy. Až dosud nebylo známo, jak by takovou strukturu bylo možné pomocí elektrického proudu efektivně ovládat.

Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa nedávno navrhli postup vycházející z relativistické i kvantové fyziky. Podle tiskové zprávy je i přes složitý vlastní princip výsledný efekt poměrně jednoduchý: „Pokud necháme procházet obyčejný makroskopický elektrický proud určitými antiferomagnetickými krystaly, utvoří se virtuální mikroskopické elektromagnety spontánně u každého atomu, a to tak, že působí opačně na atomech s opačnými spiny. Když se elektrický proud vypne, tak tyto virtuální mikro-elektromagnety zmizí. Takto je možné praktickým způsobem zapsat a uložit data v antiferomagnetu,“ uvádí tisková zpráva Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Pro demonstraci antiferomagnetické paměti byl použit krystal CuMnAs, zápis i čtení dat probíhaly při pokojové teplotě, použité elektrické proudy měly velikost srovnatelnou s feromagnetickými paměťmi. Autoři výzkumu publikovali své výsledky v časopisu Science.

Prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR shrnuje možné výhody antiferomagnetických pamětí následovně: „Oproti feromagnetům nemohou být data uložená v antiferomagnetech nechtěně vymazána ani velmi silnými magnetickými poli. Antiferomagnety neprodukují vlastní magnetické pole, čímž se eliminuje nekontrolované vzájemné ovlivnění sousedních paměťových elementů. Navíc tajná data nelze z antiferomagnetu přečíst běžnými magnetickými skenery. Tyto výhodné charakteristiky antiferomagnetů pro ukládání dat jsme již v našich experimentálních součástkách prokázali. Další předpokládanou výhodou je vysoká rychlost, kterou mohou být data zapsána v antiferomagnetických pamětech.“


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Intel Inside aneb všichni jsme načipováni

Petr Zavoral , 10. prosinec 2017 18:20
Petr Zavoral

V Havlově hře Audience přesvědčuje Sládek Ferdinanda Vaňka, aby donášel sám na sebe. Z pohledu letoš...

Více







Kalendář

09. 01.

13. 01.
CES 2018
18. 01.

19. 01.
itSMF 2018
29. 01.

30. 01.
G2BTechEd
RSS 

Zprávičky

Western Digital zruší arbitráž proti Toshibě

ČTK , 11. prosinec 2017 08:00

Japonská společnost Toshiba a americká firma Western Digital se v zásadě dohodly na urovnání sporu o...

Více 0 komentářů

Spotify a Tencent se propojují

ČTK , 10. prosinec 2017 08:00

Přední světová služba pro streamování hudby Spotify a čínská konkurenční firma Tencent Music Enterta...

Více 0 komentářů

Bezpečnostní politika firem brání plně využít potenciál IoT

Pavel Houser , 09. prosinec 2017 08:00

Tři čtvrtiny účastníků průzkumu EY Global Information Security Survey 2017 pokládají za nejpravděpod...

Více 4 komentářů

Starší zprávičky

Globální výdaje na bezpečnost IT porostou v příštím roce o 8 % na 96 miliard dolarů

Pavel Houser , 08. prosinec 2017 10:57

Nejrychleji porostou řešení SIEM, testování IT bezpečnosti a její outsourcing. ...

Více 1 komentářů

Soud EU: Luxusní značky mohou zakázat internetový prodej zboží

ČTK , 08. prosinec 2017 10:00

Oponenti poukazují na to, že omezení prodejů jde proti hospodářské soutěži....

Více 1 komentářů

Agentura pro satelitní systém Galileo přinesla ČR miliardu korun

ČTK , 08. prosinec 2017 08:00

V současné době je na oběžné dráze 18 satelitů, vypuštění dalších čtyř je naplánováno na 12. prosine...

Více 0 komentářů

Cena bitcoinu se vyhoupla přes 15 000 dolarů (aktualizace)

ČTK , 07. prosinec 2017 13:55

Ceně pomáhá očekávané spuštění obchodování s bitcoinovými termínovými kontrakty....

Více 1 komentářů