Evropa dala smlouvě ACTA sbohem a šáteček

Karel Wolf , 04. červenec 2012 15:00 0 komentářů
Rubriky: Internet

Ač tomu prakticky moc nenasvědčovalo a vše vypadalo spíš jako hra o čas, Evropská unie se nakonec smlouvy ACTA přeci jenom na poslední chvíli zalekla a Evropský parlament ji s definitivní platností odmítl ratifikovat.

Před samotným odmítnutím, pro které hlasovalo 478 z celkového počtu 682 poslanců, komise pro otázku přijetí smlouvy ACTA shlédla pět negativně znějících nezávislých posudků smlouvy. Pouze 39 poslanců se při závěrečném hlasování vyslovilo pro přijetí, 165 se hlasování zdrželo.

Předmětem smlouvy ACTA je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena (zatím) svobodným médiem – Internetem. Jaké důsledky by vznikly s prosazením smlouvy pro občany? (podle kanadského profesora Michaela Geista, experta na autorská práva):

  1. Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit blokaci přístupu svých klientů k nelegálnímu obsahu.

  2. I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“

  3. Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky s nelegálním obsahem.

  4. Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).

Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA

V roce 2006 započala předběžná jednání USA, Kanady, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru ke smlouvě.

Účastnit se odmítla Čína a Indie, jako důvod obě země uvedly, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými hráči IT sektoru (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance.

Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur). Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky.

Hypotetická pozitiva ACTA

  1. Samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, Indii a další rychle se rozvíjející asijské a latinskoamerické či africké ekonomiky. Výroba padělků v těchto zemích představuje někde i 10 % HDP a je přímo i nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.

  2. Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni. Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro rozvojové země.


Komentáře

RSS 

Komentujeme

Biometrie podle mozku

Pavel Houser , 29. březen 2017 10:00
Pavel Houser

Budou na bankomatech jakási sluchátka pro čtení EEG? Palaniappan Ramaswamy se ve své vědecké práci i...

Více






RSS 

Zprávičky

Uber se kvůli zpřísnění zákona o taxislužbě stahuje z Dánska

ČTK , 29. březen 2017 15:00

Americký provozovatel internetové aplikace pro alternativní taxislužbu Uber Technologies přestane od...

Více 0 komentářů

Kvantové hradlo simuluje přenos kvantových peněz mezi bankami

Pavel Houser , 29. březen 2017 13:00

Vědci z Olomouce jako první ověřili, jak mohou fungovat kvantové peníze. ...

Více 0 komentářů

ČR se v únoru posunula mezi méně bezpečné země

Pavel Houser , 29. březen 2017 11:00

Nejrozšířenější malwarovou rodinou byl v únoru ve světe i v ČR botnet Kelihos. ...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Musk založil firmu pro propojení lidských mozků s počítači

ČTK , 29. březen 2017 09:30

Neuralink chce vyvíjet mozkové implantáty, které budou přidávat lidem umělou inteligenci.

...

Více 0 komentářů

Váhový software vyžaduje certifikace

Pavel Houser , 29. březen 2017 09:00

Pokladní software myCASH společnosti Kvados uspěl....

Více 0 komentářů

DDoS útoky zločincům v průměru vynášejí

Pavel Houser , 29. březen 2017 08:00

Provedení DDoS útoku stojí pouze 7 dolarů za hodinu (175 Kč), přičemž postižená firma může přijít o ...

Více 0 komentářů

Český prezident měl prý v počítači dětskou pornografii

ČTK , 29. březen 2017 07:00

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstalov...

Více 2 komentářů