Evropa dala smlouvě ACTA sbohem a šáteček
Ač tomu prakticky moc nenasvědčovalo a vše vypadalo spíš jako hra o čas, Evropská unie se nakonec smlouvy ACTA přeci jenom na poslední chvíli zalekla a Evropský parlament ji s definitivní platností odmítl ratifikovat.
Předmětem smlouvy ACTA je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena (zatím) svobodným médiem – Internetem. Jaké důsledky by vznikly s prosazením smlouvy pro občany? (podle kanadského profesora Michaela Geista, experta na autorská práva):
Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit blokaci přístupu svých klientů k nelegálnímu obsahu.
I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“
Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky s nelegálním obsahem.
Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).
Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA
V roce 2006 započala předběžná jednání USA, Kanady, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru ke smlouvě.
Účastnit se odmítla Čína a Indie, jako důvod obě země uvedly, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými hráči IT sektoru (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance.
Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur). Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky.
Hypotetická pozitiva ACTA
Samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, Indii a další rychle se rozvíjející asijské a latinskoamerické či africké ekonomiky. Výroba padělků v těchto zemích představuje někde i 10 % HDP a je přímo i nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.
Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni. Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro rozvojové země.
