Nejen Česká republika má problémy s daňovými výpadky. Senát USA právě zkoumá, jak se placení daní vyhýbají největší IT společnosti. Jde přitom o firmy, které nesídlí v daňových rájích, i tak prý ale dokáží svou daňovou povinnost snížit díky off-shore bankovním operacím a mezer v daňových zákonech.
Carl Levin, senátor za stát Michigan, situaci kritizuje. Některé nadnárodní firmy firmy podle něj na jedné straně využívají bezpečnosti a stability americké ekonomiky a produktivitu a odbornost místní pracovní síly stejně jako kupní sílu zdejších spotřebitelů. Výsledkem jsou pak extrémně ziskové produkty, jenže další účetní operace a triky přesunou tyto zisky do zahraničí. Firmy zaměstnávají za tímto velké množství poradců, takže příslušné postupy jsou technicky legální.
Levin může leda tak zástupce firem zvát do Senátu a tam jim klást nepříjemné otázky. Tvrdí, že celý high-tech sektor vyrůstá z ekosystému, k jehož údržbě stát potřebuje daňové příjmy.
Odpovídat zatím museli zástupci Microsoftu a HP, i když prý existují i významnější případy. Odhaduje se, že Apple v letech 2009, 2010 a 2011 prováděl operace přesouvající mimo USA zisk vždy kolem 35,4 miliardy dolarů, pro Google se toto číslo odhaduje na 24,2, u Microsoft na 21 miliard. Microsoft měl například prodávat duševní vlastnictví vztahující se k jeho produktům svým pobočkám v Singapuru či Irsku. Ty pak díky tomu vykázaly mnohem větší zisky, než byla účetní cena příslušných práv – a pokladna USA neviděla z rozdílu nic. Pro prodej v USA se zase prý používají triky s pobočkou na Portoriku. Výsledkem je, že ze skoro poloviny svých prodejů v USA prý Microsoft neplatí daně (alespoň tedy americkému státu).
Microsoftu v reakci pouze uvedl, že firma se pohybuje v mezích zákona. Podobně jako i u jiných amerických firem má i v případě Microsoftu platit, že pro úspěch je potřeba fungovat v mezinárodním měřítku, ať už převody do zahraničí označíme jako investice nebo daňové optimalizace. Navíc větší operace v zahraničí mají přinášet prospěch i USA např. v důsledku růstu zaměstnanosti.
HP, Microsoft, Apple a další IT firmy údajně lobují za to, aby dostaly nějaké daňové prázdniny, respektive mohly převést off-shore majetek zpět do USA s jednorázově nízkým zdaněním. Opět se argumentuje, že reinvestování těchto peněz v USA by vytvořilo nová pracovní místa. S podobným postupem souhlasila americká administrativa v roce 2004, kdy byl přijat zákon Homeland Investment Act. Do USA mělo v důsledku toho přitéci 362 miliard dolarů a vznik více než milion nových pracovních míst – prý. Z HP údajně se vrátilo zpátky do země 14,5 miliard, ovšem firma v příštích letech v USA naopak asi 14 000 míst zrušila. Peníze šly na bonusy managementu, dividendy a zpětný odkup akcií.
Dell takto převedl do USA 4 miliardy dolarů, z nich za 100 milionů vybudoval novou továrnu ve Winston-Salemu, ovšem na zpětný odkup akcií byly použity 2 miliardy.
Zdroj: The Register
Jakkoliv daňovému ráji lze těžko konkurovat, problém by na první mohlo zmírnit snížení firemních daní, které jsou v USA relativně vysoké (stejně jako u nás). je to ovšem otázka, daňová zátěž se liší podle jednotlivých států, a nichž některé se tak statutu daňových rájů blíží. Firmy v USA dnes také mnohdy reálně odvádějí relativně nízké daně, protože v rámci protikrizových opatření byla přijata legislativa umožňující některé velké investiční výdaje neodepisovat, ale dát si je do nákladů najednou.
Možnou cestou je samozřejmě „daňově hodné“ firmy upřednostňovat při státních zakázkách. V této souvislosti se spekulovalo, že například jmenování Meg Whitmanové do čela HP je motivováno právě snahou získat v USA více z koláče státních zakázek; konkurenční dodavatele PC apod. v tomto případě znevýhodňuje, že mateřské firmy jsou vesměs registrovány ve východní Asii.
