Digitální kryptoměna se koncem prázdnin dostala do hledáčku významných západních vlád, diskutovalo se o ní v Německu i v Americe, Británie pro změnu zařadila termín Bitcoin do slovníku Oxford Dictionaries, zatím alespoň v jeho online verzi. Jak se v tomto kontextu jeví budoucnost kryptoměny?
Úspěch, respektive řekněme spíše částečný úspěch, slavil předposlední srpnový týden bitcoin v Německu, nesilnější ekonomice sjednocené Evropy. Německé ministerstvo financí uznalo virtuální měnu bitcoin za regulérní měnu, tedy regulérní soukromou měnu. Co to znamená? Teoreticky tak získal bitcoin v Evropě o něco větší legitimitu a není se třeba obávat, že by se zde začal hromadně zakazovat jako v některých méně liberálních zemích (například v Thajsku). Prakticky to ale sebou nese jistou daň a to doslova neboť z uznaného platidla lze při jeho komerčním využívání (platby v internetových obchodech) vybírat DPH. Jak to bude německá vláda řešit technicky, je zatím otázka a na jej rozřešení si asi ještě pár měsíců počkáme.
Fakt naopak vůbec nic neříká a bezpečnosti měny. Ta se ale zatím stále jeví i přes své výkyvy v mnoha ohledech stabilnější, než různé oficiální státní či mezinárodní platidla.
Bitcoin v hledáčku amerických vládních agentur
Německo ale nebylo jediné, kdo koncem letních prázdnin jednal o bitcoinu. Minulé pondělí se ve Washinghtonu setkali zástupci organizace Bitcoin Foundation s agenty a úředníky řady amerických vládních agentur (mimo jiné, NSA, FBI, Ministerstvo financí) USA, události se zúčastnilo okolo 50 lidí.
Americká vláda se za tím k měně oficiálně nijak nepostavila. Na setkání si ale od Bitcoin Foundation nechala podrobně vysvětlit všechny principy fungování distribuovaného digitálního kryptoplatidla, které leží v žaludku díky své špatné kontrolovatelnosti (soudě alespoň soudě dle jejích dřívějších zpráv) zejména FBI.
Dojem Bitcoin Foundation ze setkání byl spíše pozitivní, to ale v případě fáze shromažďování informací ještě nemusí vůbec nic znamenat. Naopak konečný postoj americké vlády ke měně bude nejspíše určující pro celý bitcoinové ekosystém. USA si zatím drží vedoucí postavení na ITC trhu a sídlí zde většina významných internetových společností, to by v případě odmítnutí bitcoinu mohlo znamenat pro měnu vážný existenční problém. A to ještě pomíjíme ztrátu celého významného místního trhu.
Pro bitcoin v tomto případě naštěstí hovoří dřívější precedenty, kdy různé vládní orgány (například DEA) v praxi přisoudily Bitcoinu hodnotu peněz, nebo cenin. V červnu například došlo v USA k zabavení 11,02 bitcoinů americkému občanovi vládní agenturou pro kontrolu obchodu s drogami. Eric Daniel Hughes byl DEA obviněn z nelegálního prodeje léků, které jsou ve Spojených státech pouze na předpis. Hughes se podle agentury provinil tím, že měl pod nickem Casey Jones přes anonymní undergroundový bitcoinový marketplace Silk Road na jaře distribuoval Clonazepam. Podle všeho jde zatím o první případ vládou zabavené Bitcoin měny v nějakém trestním řízení, bitcoin je totiž poměrně anonymní měna a přestože lze poměrně dobře trasovat jednotlivé převody, prokázat někomu přímou souvislost se spácháním nedovoleného obchodu je značně obtížné.
Dalším případem, bylo rozhodnutí soudce v žalobě proti Trendonu Shaversonovi, který založil „investiční“ fond Bitcoin Savings & Trust. Háček fondu byl v tom, že fungoval na Ponziho pyramidovém principu, kdy fond peníze ve skutečnosti dále neúročí, ale vydělává vrcholu pyramidy na později vstupujících členech, takže z určitého pohledu vypadá, jako by skutečně fungoval. Zde soudce jednoznačně posoudil bitcoin jako formu peněz. Dalším významným milníkem jsou pokusy o regulaci měny, USA například po bitcoinových burzách požadují dodržování legislativy o praní špinavých peněz. V tomto ohledu se tedy váhy naklánějí spíše pro Bitcoin. Vyhráno ale ještě zdaleka nemá.
Malá rekapitulace toho, jak bitcoin funguje
Samotná virtuální měna pochází z hlavy originálního anonymního myslitele, který si říká Satoshi Nakamota a spatřila světlo světa v roce 2009. Infrastruktura pro realizování jednotlivých transakcí je zabezpečena přímo uživateli a má podobně jako třeba bit torrent podobu P2P bez centrálního bodu.
Z pohledu obchodujících má výhodu v tom, že nepotřebuje ke zprostředkování žádnou třetí stranu (držitele bankovní licence). Jinými slovy, dokud budou existovat uživatelé sítě provozující své uzly, budou se zpracovávat také transakce. Další výhodou je anonymita transakcí, která vede k tomu, že je měna využívána k platbám za nelegální zboží. Uživatelské virtuální peněženky ani transakce nejsou vedeny pod žádnými identifikačními údaji (pouze neříkajícími řetězci). Také nelze rozlišit mezi platebními transakcemi a přesuny mezi peněženkami jedné osoby.
První masivní vlna zájmu o novou měnu přišla v první polovině roku 2011, kdy mnoho lidí ocenilo právě rychlou návratnost jejího generování.
Originální je způsob tvorby (generování) nové měny, ta se navyšuje stále stejně podle pevně daného algoritmu a to jako odměna uživatelům za realizování kryptografických výpočtů pomocí uživatelských GPU, které jsou potřebné například právě k bezpečnému ověřování transakcí kryptografické integritě celého systému. Samotné odměny za těžbu jsou naprogramovány tak, aby se v čase postupně snižovaly.
Množství měny, která se uživatelům generuje, je přímo úměrné výkonu jeho hardware v poměru ke všemu ostatnímu HW výkonu dalších uživatelů. Čím více lidí, nebo výkonného hardware na druhé straně, tím nižší je tak celkový zisk. Měnu lze směnit za dolary a eura prostřednictvím virtuálních směnáren jako je například www.mtgox.com.
