Microsoft každý rok hledá cestu jak se nejlépe transformovat, faktické změny jsou ale zatím většinou spíše kosmetické. Nebylo by pro Microsoft nejvýhodnější přenechat oblíbenou korporátní strategii bytnění jiným a uznat, že je konečně čas na ozdravný půst, alespoň z hlediska výdajů a množství aktivit? A jak to souvisí s hledáním nového výkonného ředitele? Různá pro a proti lze zvažovat prakticky donekonečna.
Úpadek Microsoftu se věští každou chvíli, už proto bychom měli být k těmto spekulacím obezřetní. U mnoha komentátorů se nelze vyhnout pocitu, že přání je otcem myšlenky. Současná situace ovšem pro Microsoft úplně dobře opravdu nevypadá.
Steve Balmer odchází ze svého postu a za této situace se pochopitelně diskutuje o tom, zda firmu předává v ideální kondici. Vzato čistě optikou finančních výsledků, zisk 5,2 miliardy dolarů za 3. kvartál letošního roku je přece velice slušný, ne? Pamatuji ze 2. poloviny 90. let doby, kdy Microsoft měl takový obrat; jistěže od té doby došlo k inflaci, za další: firma se nepoměřuje jen vzhledem ke své minulosti, ale také ke konkurenci. Zde Microsoft za Ballmera opravdu nezachytil nástup Applu, ale ani Google.
Kdo je dnes hlavním konkurentem?
V posledních měsících tržní kapitalizace Googlu již stabilně přesahuje Microsoft (pohled skeptika: jako akcionář chci vydělávat, pokud někdo jiný vydělává víc, tolik mě to netrápí). Hlavní problém je možná psychologický. Ono by pro pozici firmy nemuselo vadit, že se Microsoftu nedaří průnik na mobilní platformy (smartphony a tablety jsou trend, no a co – Microsoft také dejme tomu nedělá 3d tiskárny nebo fotovoltaické elektrárny), spíše je alarmující, že se to firmě nedaří přes veškerou snahu. Nedokáže uspět v tom, co sama prohlásí za svou prioritu, ba možná tímto úsilím podkopává i své stávající úspěšné podnikání (tabletová Windows 8).
Co je v této souvislosti jistě zajímavé, po rezignaci Steva Ballmera se jako hlavní kandidáti na post příštího výkonného ředitele Microsoftu prezentují Alan Mulally (výkonný ředitel Ford Motor), bývalý výkonný ředitel Skypu Tony Bates a… dřívější ředitel Nokie Stephen Elop.
Z vnějšího pohledu za Elopem neleží právě jednoznačné úspěchy, když nedokázal zabránit úpadku firmy (šlo to?). Zatímco původní dohoda mezi Microsoftem a Nokií se pokládala výhodná pro Microsoft a Elopa označovali za trojského koně, samotný prodej mobilní divize Nokie už možná Microsoftu nic tak zvláštního nepřinesl.
Takže, jak si všímá TechDaily: máme Elopa vnímat jako člověka, po němž zůstává spáleniště, nebo jako mistra úsporných opatření, který firmu v krizi dokáže alespoň nějak postavit na nohy, třeba ořezáním nákladů? Na jednu stranu dokázal Elop úsporami Nokii skutečně vrátit k zisku, na stranu druhou za jeho šéfování tržní kapitalizace firmy výrazně klesla. Co si toho vybrat? TechDaily vypočítává předchozí Elopovy funkce a vývoj příslušných firem, k tomu se ještě dostaneme.
Naděje jménem multiplatformní Office
Teď co se naopak pokládá za Elopovu vizi? Zamýšlená strategie se prý zaměřuje hodně na MS Office. Když už Microsoft nemůže nic dělat s nástupem iOS a Androidu (i když na něm vydělává asi 2 mld. dolarů na licencích ročně – pozn. redakce), proč zde alespoň nevydělávat prodejem kancelářského balíku. Pro iOS sice již MS Office existuje, verze však není optimalizována pro tablety.
Komentář na okraj: Již někdy v letech 1997-98 se spekulovalo o tom, že Microsoft uvede MS Office pro Linux, eventuálně i nějakou multiplatformní verzi napsanou v Javě. Nikdy k tomu ale nedošlo. Oddělení operačního systému a aplikací by tehdy přitom dávalo smysl i vzhledem k tomu, že firma mohla být k tomu přinucena i zvenčí – ve hře bylo rozdělení rozhodnutím soudu. Teď Microsoftu nic podobného nehrozí. Navíc je zde i symbolický význam. MS Office pro MacOS je/byl (a pro Linux mohl být) prostě škatule. Nyní Apple a Google víceméně kontrolují i samotné distribuční kanály aplikací. Microsoft by tak přímo finančně podporoval svou konkurenci (byť existují modely, jak to obcházet, třeba současný MS Office pro iOS). Mnohem lepší pro Microsoft pochopitelně je, že když to funguje naopak a firma třeba sbírá peníze z prodeje zařízení s Androidem.
Podobně by Elop prý chtěl nabídnout pro jiné platformy i další aplikace Microsoftu, např. Visual Studio.
Dost logicky působí Elopovi přisuzovaná snaha prodat aktiva, která nesouvisejí s hlavním podnikáním Microsoftu. Dosud se firma poněkud nekontrolovaně rozšiřovala. Co vlastně Microsoftu přinesl třeba Skype? Co investice do vývoje Bingu? Ztráty Microsoftu z on-line divize se sice v posledních letech snížily, to ale asi není důvod dále tlouct hlavou do zdi.
Komentář na okraj: Zde snad stojí za zmínku, že on-line aktivity Microsoftu se datují až do poloviny 90. let k síti Microsoft Network. Posléze přišly masivní investice do vývoje a propagace vlastního internetového prohlížeče. Ten nakonec svou dominantní pozici vyklidil, předtím vedl k antimonopolnímu řízení proti firmě. K čemu to ale Microsoftu všechno bylo, jaký z toho měl profit i ve chvíli, kdy Internet Explorer byl jako primární browser používán na dejme tomu 80 % všech desktopů?
Doširoka rozkročeni, ale přesto ne zrovna stablní
Neúspěchů je zde ve skutečnosti celá řada. Co vlastní tablet, který se neujal? Méně viditelné, ale stejně nevydařené byly investice do on-line reklamních systémů, v dávnější minulosti i třeba do kabelových či chytrých televizí.
Zde třeba dodat, že zpětně velmi úspěšná byla investice Microsoftu do Facebooku. Také nelze pomíjet, že Microsoft investuje nejenom v souvislosti s rozvojem svého podnikání, ale i prostě proto, že s hotovostí něco dělat musí – jiná možnost by byla platit dividendy, čemuž se relativně vyhýbá třeba i Apple. Důvody mohou být různé, daňové (rozdíl v cenách prodaných/koupených akcií se daní jinak než dividenda) nebo i třeba manažersko-prestižní, vyplavením dividend ztratí vedení firmy moc o těchto penězích dále rozhodovat.
I s těmito výhradami je ale logická úvaha, zda by pro firmu nebylo výhodnější záběr svého podnikání spíše zúžit – Apple ani Google také nedělají všechno.
Uvádí se, že Elop by třeba prodal i divizi vyvíjející Xbox, i když tu nelze považovat za kouli na noze Microsoftu – na druhé straně se zbytkem podnikání firmy skutečně příliš nekoresponduje. (XBox dopadl relativně dobře, přehrávač Zune nedobře; nikdo ale není neomylný, MP3 přehrávače zkoušela i firma od běžných uživatelů tak vzdálená, jako je Cisco.) Vlastně se Elopovi přisuzuje snaha přestat se zabývat čímkoliv, co není software nebo nesouvisí s mobilními zařízeními.
Microsoft na prodej?
Nyní zpět ke komentáři na TechDaily – upozorňuje, že řada firem, kde Elop působil, byla prodána (Lotus, Macromedia). Kdo by ale měl na Microsoft? Je to snad tak, že Elop nebyl trojským koněm Microsoftu v Nokii, ale je jakýmsi univerzálním manažerem, který dokáže ořezat náklady, zařídit nějakou transakci a pak se už jen všichni hádají, zda šlo o úspěch?
Zase bychom se v úvahách o tom, co by Elop provedl v čele Microsoftu, měli džet při zdi. TechDaily v tom všem vychází jen z toho, co napsal Bloomberg a Financial Times, je otázka, zda se (víceméně) jediná zpráva dá brát zase kdovíjak vážně. Na druhé straně prý podobné vize, tj. osekání firmy, sdílí prý i Pavel Ghaffari, manažer obrovského investičního portfolia spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena. Sražením provozních nákladů by Microsoft prý mohl zvýšit svůj zisk až o cca 40 %.
Dodat lze, že úspěšný byznys se uzavírá spíše rychle a najednou, spekulace a úvahy transakcím příliš nepřejí. Jenom si vzpomeňte, jaké problémy si způsobilo HP přešlapování kolem toho, zda se podobně jako IBM zbaví divize osobních počítačů. Takže za vším kromě snahy znejistit akcionáře Microsoftu může stát právě i pokus diskreditovat Elopa.
Když už jsme nicméně u spekulací, přidám ještě jednu. Nedaří se dnes Microsoftu nejlépe u serverových produktů pro podnikové zákazníky? Nestálo by za pozornost osekat podnikání tak, že by Windows i Office již víceméně dojížděly (samozřejmě holt takto otevřeně se to neřekne)? Pak by Microsoftu skutečně nemuselo moc záležet na tom, co běží na tabletech, asi jako si nekonkurují Apple a Oracle (chtělo by se napsat nebo Oracle a Google, ale aby vše bylo ještě zamotanější, zde je zase spor o Javu).
