Biometrie, ať již jednoduchá, se kterou se můžeme setkat u řady spotřebních produktů – od iPhone, po každý trochu lepší notebook, či kombinovaná, která se využívá při sledování přístupů se nám plíživě dostala do života jako další téměř samozřejmá věc. Jak se to má s její skutečnou bezpečností a hrozí při ní ztráta soukromí či zneužití osobních údajů?
Biometrie je metoda rozpoznávání osob podle jejich specifických biologických charakteristik. Aby rozpoznávání osob fungovalo, musí takový biologický prvek existovat u všech osob, musí být pro každou osobu jedinečný a musí být stálý po celý život jedince. Ideálním rozpoznávacím znakem člověka je například otisk prstu, podle něhož je identifikace velmi rozšířená. Existují ovšem další lidské znaky, které se v biometrii používají. Osobu lze identifikovat například i podle oční duhovky, hlasu, obličeje, žilek na dlani a samozřejmě i DNA.
Spektrum využití
Prvním oborem, ve kterém došlo k praktickému využití biometrie, byla kriminalistika. Ta využívala metodu daktyloskopie, která rozpoznávala zločince podle inkoustových otisků prstů. Daktyloskopie dodnes patří k nejrozšířenějším metodám pro spolehlivou identifikaci osob a slouží často jako nezpochybnitelný důkaz při soudních líčeních.
Protože technologie pokročila, má dnes biometrie velké využití i v běžném životě. Otisky prstů se dnes používají například místo klíčů pro zajištění vstupu do soukromých i firemních objektů. Některé společnosti s náročnějšími provozy a citlivými technologiemi otisky používají také k omezení přístupu do rizikových zón nebo do prostor vedení firem. Otisk prstu se běžně využívá i ke sledování docházky zaměstnanců. Tato metoda je mnohem spolehlivější než kupříkladu magnetická karta nebo bezkontaktní čip, které lze snadno zneužít.
„Biometrie je i v Česku oblíbenou a cenově dostupnou metodou pro sledování přístupů a evidence docházky do firem. Identifikace osob přes otisk prstu trvá v dnešní době řádově několik stovek milisekund, a vše je tedy velmi pohodlné, rychlé a hlavně spolehlivé,“ prohlašuje Roman Straško z firmy IReSoft, která nabízí vlastní biometrický docházkový systém. Biometrie se nepoužívá jen pro identifikaci a řízení vstupů do objektů, ale dá se s ní nahradit i přístupové heslo kdekoliv je třeba. Otisk prstu se běžně využívá pro odemknutí notebooků či počítačových systémů. Otisky prstů a biometrie obličeje jsou také součástí biometrických pasů České republiky.
A co spolehlivost
Moderní biometrické čtečky na otisk prstu nelze jen tak ošálit. I když na čtečku přiložíte mokré, špinavé nebo mastné prsty, čtečka je většinou bez problému rozpozná. Velmi přesné, i když finančně mnohem nákladnější, jsou i čtečky oční duhovky a biometrie tváře či rozpoznávací zařízení dle hlasu. Problémy s identifikací osob mohou vzniknout u lidí, kteří si nemohou udržovat povrch prstů v kondici, jako například u masérů či uklízeček. Pro tyto případy je vhodnější 3D snímání krevního řečiště či použití jiných biometrických údajů. „Alternativním řešením je identifikace čipem a potvrzením pomocí otisku prstu. Proto všechny námi dodávané čtečky mají integrovanou čtečku čipů,“ dodává Straško. Nejspolehlivějším biometrickým údajem je samozřejmě DNA. Její využití ale patří do již zmíněné kriminalistiky, nikoliv do komerční sféry.
Jaké je riziko zneužití?
Podle Romana Straška je použití biometrických docházkových nebo přístupových systémů dostatečně bezpečné. Základním principem totiž není ukládání a porovnávání celého otisku prstu, ale pouze takzvaného hashe. Hash je vypočítán z vybraných bodů (takzvané markanty) pomocí matematické funkce a není možné z něj nikdy zpětně zrekonstruovat otisk prstu, natož určit identitu osoby.
Možná budoucnost
Počet biometrických čidel a jejich využití strmě roste. Společnost Apple například využila otisk prstu pro odemykání nové řady telefonů iPhone. Jeden telefonní operátor zvažuje využití rozpoznání dle hlasu zákazníka při volání na infolinku. O využití biometrických prvků se také mluví v bankovním sektoru či ve stavebnictví (využití otisků prstů místo domovního klíče).
Budoucí objevy v oblasti biometrie budou samozřejmě nejdříve využity v kriminalistice či bezpečnostních složkách států. Jak ale historie již potvrdila, inovované prvky biometrie se stále více adaptují i v běžném životě. Možná brzy nastane doba, kdy bude k nastartování auta běžně stačit pouze otisk prstu nebo upřený pohled majitele.
