Každá firma chce svým zaměstnancům dopřát takové IT vybavení, které zajistí jejich efektivitu a spolehlivost při práci (pochopitelně za co nejnižší možný náklad, pokud možno). Zaměstnanci často disponují vlastním kvalitním notebookem či tabletem a pořizovat jim podobné IT vybavení i do práce znamená nadbytečné výdaje. Jak je to ale s těmi skrytými výdaji, které BYOD přináší?
České společnosti dnes po vzoru svých zahraničních kolegů řeší, zda na tomto vybavení ušetřit a umožnit zaměstnancům používat vlastní počítače. Jenže s tím jsou spojena nejrůznější úskalí a nespočívají pouze v problematickém zabezpečení.
V poslední době se trend BYOD (Bring Your Own Device) skloňuje v prakticky každém IT oddělení větších firem. Mnohé zaměstnance frustruje to, že musí pracovat na jiných strojích, než jsou zvyklí ze svého osobního života. Raději by pracovali na počítačích, které jim vyhovují a které si sami vybrali. Hlavním důvodem pro ně bývá ergonomie, ale i výkon nebo výdrž přístroje. Neuvědomují si však rizika, která zaměstnavatel musí v případě celoplošného povolení BYOD podstoupit, sem totiž vedle obligátního zabezpečení spadají například softwarové licence a limity pro jejich použití.
Méně zkušení uživatelé často o potenciálních hrozbách nemají dostatek informací a nedisponují ani příslušnými zkušenostmi. Pouhým otevřením přílohy e-mailu mohou způsobit problémy celé podnikové síti. V případě firemních počítačů, které jsou spravovány IT oddělením, je toto riziko minimální. Toto oddělení by v případě využití trendu BYOD muselo dohlížet i na soukromé přístroje zaměstnanců. Současně je nutné zajistit také ochranu osobních dat zaměstnanců, kteří mají na svých počítačích uložené osobních fotografie a dokumenty, které mohou být zneužitelné.
Notebook není auto
Podle několika lokálních průzkumů, které se k nám dostali v první polovině tohoto roku, dnes naprostá většina firem v České republice zaměstnávající více než 200 lidí BYOD nevyužívá. Prozatím si pouze některé z nich nechávají zpracovat studie rizik a výhod tohoto systému a zvažují jeho zavedení. Do budoucna by totiž díky němu mohly ušetřit značnou část pravidelných nákladů. Zatím se však management společností obává především zmíněných bezpečnostních rizik. Svoji roli hraje také nákup softwarových licencí. Kromě pořízení specializovaných aplikací se někdy liší licence pro soukromé a komerční využití. Otázkou pro IT oddělení proto zůstává především to, jak ošetřit zodpovědnost za používání legálního software při práci.
I další výhody BYOD jsou přinejmenším dvousečné, trend sice bývá často spojován s větší volností zaměstnanců a jejich flexibilitou, na druhou stranu však může ve finále vystavovat mnohem většímu stresu. Kvůli nepřetržité dostupnosti řeší pracovní záležitosti mnohdy i ve svém volném čase, což může mít v důsledku negativní vliv na produktivitu práce i vztah k zaměstnání.
Otázkou také zůstává, zda zaměstnance za použití vlastního zařízení nějakým způsobem odměnit. „Pokud zaměstnanci využívají k pracovním potřebám soukromý vůz, je logické, že si nechávají proplácet náklady na pohonné hmoty, ale i za jeho opotřebení a s ním související servis. Minimální výši těchto náhrad určuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Používání vlastní IT techniky a náklady spojené s jejím využitím k pracovním účelům ale prozatím legislativa neupravuje,“ upozorňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata.
SMB často licence neřeší vůbec
BYOD v České republice tak zatím získává oblibu zejména u nových menších firem do deseti zaměstnanců. Ty naopak BYOD využívají velmi často. Protože malé firmy většinou nemají vlastního IT administrátora, problematiku bezpečnosti a softwarových licencí mnohdy podceňují. Před podnikateli se tak otevírá otázka, zda bude výhodnější investovat do vlastního hardwaru, nebo do zabezpečení hardwaru zaměstnanců. Největší výhodou BYOD by mohlo být společné podílení se na nákladech. Zaměstnanec by využíval při práci vlastní hardware, zaměstnavatel by zajistil softwarové licence, které by mohl zaměstnanec využívat i pro osobní potřebu.
