Prvních 25 let: Od analogových počítačů k IQ151 a PC-XT
První opravdové počítače byly sestrojeny na konci první poloviny 20. století (elektromechanické počítače Z1 a Z2 Konráda Zuseho v r. 1936, elektromechanický počítač MARK 1 Howarda H. Aikena v r. 1944). Avšak skutečný rozvoj počítačů odstartoval na začátku padesátých let. Přes odmítavý postoj oficiální státní ideologie ke kybernetice, do níž byly zahrnovány i počítače, Československo přispělo k jejich výzkumu, vývoji a výrobě.
Prvořadou zásluhu na tom má profesor Antonín Svoboda, absolvent ČVUT z r. 1931. V období 2. světové války pracoval v emigraci v USA na vývoji systémů protiletecké obrany. Po návratu do poválečného Československa se pokoušel o založení vlastního vývoje počítačů.
Podceňování IT má v ČR dlouhou tradici
Význam vývoje a nasazování výpočetní techniky se u nás až do poloviny 60. let tragicky podceňoval. Na výzkum a vývoj se nedostávalo prostředků, takže se potenciální uživatelé výpočetní techniky orientovali na dovoz ze zahraničí. Prvním do Československa přivezeným počítačem byl německý počítač ZUSE Z11. Následovaly sovětské počítače URAL 1 a 2, německé LGP 30, anglické ICL, dánský GIER, švédský DATASAB, IBM 1410 a další. V r. 1964 bylo v Československu instalováno 14 různých typů počítačů.
První záblesky
První předzvěstí vzniku katedry počítačů na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického bylo vytvoření kabinetu pro samočinné počítače roku 1963 na tehdejší katedře automatizace a měření. Vedením tohoto kabinetu byl pověřen Oldřich Koníček. V září 1964 vznikla samostatná katedra počítačů, která zajišťovala výuku tří předmětů: Matematika pro automatizaci, Číslicové počítače a Analogové počítače. Katedra se postupně rozšiřovala, měla vlastní počítače a spolupracovala mimo jiné s národními podniky Tesla. V druhé polovině 60.let se například vyučovalo programování v jazyce symbolických adres a později i v jazycích FORTRAN,COBOL a ALGOL.
V roce 1973 měla katedra 47 pracovníků, z toho 19 učitelů. V roce 1974 je na katedru počítačů dodána základní sestava počítače TESLA 200 na vývoji jehož vybavení se katedra podílela. V roce 1976 získává katedra na základě spolupráce se ZPA Čakovice počítač ADT 4000, který je později doplněn hybridní částí na systém ADT 7000. V roce 1978 je založena mikroprocesorová laboratoř vybavená vývojovým systémem INTEL MDS 210 a další základní elektronikou.
Zánik analogu
Na konci kalendářního roku 1982 má katedra 1 profesora, 5 docentů a 16 odborných asistentů. V průběhu 80. let se podstatně mění vybavení katedry výpočetní technikou. Zcela zaniká analogová technika a postupně se instalují číslicové počítače SPU-800, JPR, BDT a SM 4-20 – vesměs počítače tuzemské výroby.
V r. 1985 vzniká učebna s 10 tuzemskými minipočítači PP01 napojenými prostřednictvím sběrnice RS 232 na server s operačním systémem CP/M. I když zřízení učebny představovalo v té době velký pokrok, záhy se projevily potíže s provozem a bylo zřejmé, že je třeba hledat jiné řešení. To se objevilo v r. 1988, kdy po tříletém vývoji vznikla učebna s 10 počítači tuzemské výroby IQ 151 vybavenými vlastním komunikačním modulem s přenosovou rychlostí 250 Kbit/sec a s centrálním počítačem s operačním systémem CP/M.
Dalším vývojovým stupněm byla učebna s počítači typu PC-XT vyrobenými v ZPA Nový Bor (známými pod názvem Honza) propojená sítí FELAN vyvinutou pracovníky katedry a výpočetního střediska. Operačním systémem byl MS-DOS a jeho využívání bylo orientováno na programovací jazyk TurboPascal. Učebna byla uvedena do provozu v zimním semestru 1990. Ve školním roce 1989/90 bylo na katedře počítačů 72 zaměstnanců (z toho 48 učitelů) a katedra zajišťovala výuku 29 předmětů.
Vzniklo s využitím materiálů FEL ČVUT k výročí 50 let informatiky na ČVUT.
