První zájemci o dotace na budování rychlých internetových sítí dostanou peníze z fondů EU na konci roku 2017. Vyplývá to z harmonogramu ministerstva průmyslu a obchodu. Celkem Česko na tyto projekty získalo 14 miliard korun z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Podle předsedy hospodářského výboru Sněmovny Ivana Pilného nabral projekt kvůli kompetenčnímu sporu MPO a ministerstva vnitra zpoždění, ministerstvo to ale odmítá. „V žádném případě nejde o zpoždění přidělování dotací na budování vysokorychlostního internetu. I v případě, že by nedošlo ke kompetenčním sporům by harmonogram vyplácení dotací zůstal stejný,“ uvedl mluvčí MPO František Kotrba.
Harmonogram MPO počítá s tím, že v první polovině příštího roku bude Český telekomunikační úřad sbírat data o existující infrastruktuře a první výzvy pro uchazeče o dotace zveřejní v říjnu. V prvním čtvrtletí roku 2017 chce projekty vyhodnotit, aby mohla v březnu začít výstavba.
Rozjezdu dotačního programu vedle sporu ministerstev o to, kdo bude peníze rozdělovat, bránily i dohady o to, jak má vypadat koncepční materiál Národní plán rozvoje sítí nové generace, který ministerstvo průmyslu nedávno dokončilo v sedmé verzi a mělo by jej zřejmě ještě do konce roku předložit do vlády. Podle Pilného je dokument stále v plenkách a pokud ČR nevytvoří kvalitní strategii, mohou být dotace použity na jiné projekty.
„Prohlášení, že první dotace na výstavbu vysokorychlostního internetu budou čerpány až na konci roku 2017 je varovné. Komentář, že se o peníze z EU nemusíme bát, protože je lze čerpat až do konce roku 2023 vypovídá o zkresleném pohledu úředníků na věc. Ohroženo není jen 14 miliard evropských dotací, ale zejména konkurenceschopnost našich podniků a zahraničních investic do nových technologií,“ podotkl Pilný.
Cílem plánu rozvoje internetových sítí je pokrýt Česko internetem o rychlosti alespoň 30 Mbit/s. V současnosti je takové připojení dostupné pro 64 procent domácností, což je více než je průměr EU. Na venkově jsou to ale pouze tři procenta, zatímco unijní průměr je 18 procent.
