Kybernetické útoky jsou stále sofistikovanější. Odborníci, kteří pečují o kritickou páteřní infrastrukturu, proto potřebují častější a realističtější trénink. Novinářům to u příležitosti cvičení v brněnském kybernetickém polygonu řekl Radim Ošťádal z Národního centra kybernetické bezpečnosti. Centrum je součástí Národního bezpečnostního úřadu.
Důležité nejsou podle expertů jen technické znalosti a vybavení, ale i takzvané měkké dovednosti, třeba dělba práce a schopnost koordinace.
„Je velmi důležité si rozdělit, co má který člen týmu na starost. Stávalo se, že se dva členové zaměřili na jednu oblast a nevěnovali pozornost nějaké jiné, možná ještě důležitější, a bylo to proto, že se na začátku nedokázali efektivně domluvit,“ řekl ČTK vedoucí bezpečnostního týmu Masarykovy univerzity Jan Vykopal, který vyhodnocoval výsledky dřívějších cvičení.
Trénink v polygonu umožňuje navodit podmínky, které se blíží realitě. Scénářem je tentokrát obrana bezpečnostního systému chránícího železniční síť a transportu s jaderným odpadem před útoky hackerských aktivistů. Experti ze státní sféry, firem i bezpečnostních složek jsou rozdělení do šesti týmů. Musejí zvládat také simulované informování veřejnosti a komunikaci s novináři.
„Letošní scénář jsme udělali složitější, obsahuje více zařízení a služeb. Týmy musí zvládnout nejen jejich obranu, ale musí být schopny také komunikovat s okolím a mít právní povědomí o dopadech svých rozhodnutí,“ popsal Vykopal. V polygonu jsou pozorovatelé z Finska a Estonska.
Do kritické informační infrastruktury spadají například systémy mobilních operátorů, bank a elektráren i sítě kontrolující dopravu. Podobná cvičení zaměřená na obranu infrastruktury jsou běžná po celém světě, vysoce ceněná jsou například cvičení organizovaná NATO.
