Cloudové služby nemusejí vždy přinést úsporu nákladů na IT. Na některé problémy spojené s nasazením (především) veřejného cloudu upozorňuje studie společnosti Capgemini a komentáře jejích představitelů na InformationWeek.com.
Jak uvádějí Charlie Li a Jason Hatch z Capgemnini, nejvyšší management často očekává, že úspory nákladů se v důsledku nasazení veřejného cloudu dostaví automaticky. To ale není pravda, způsob přechodu je třeba pečlivě plánovat. Vyjít lze např. z toho, v čem je neefektivní stávající struktura on-premise; je-li např. firemní server prakticky neustále vytížen na hranici svých možností, ale nikoliv přetížen, pak cloud bude téměř jistě dražší. Cenový model cloudu je navržen k tomu, aby firma nemusela platit za kapacitu, kterou po většinu času nepotřebuje, a současně jí nehrozil nedostatek zdrojů.
Cloud je tedy určen pro proměnlivé potřeby, což ale současně znamená proměnlivé výdaje. Tradičně se výdaje na IT plánovaly na léta dopředu, nakonec už proto, že značná část nákladů odpovídala postupným odpisům vstupní investice za hardware a softwarové licence. Výhodou cloudu je ale jeho pružnost/agilita. Nemá smysl dělat dlouhodobé rozpočty, respektive k dosažení efektivity je stejně třeba původní plány neustále upravovat a aktualizovat. Rozpočty se skoro nevyplatí připravovat na delší období než na měsíc, někdy je pak třeba plánovat i na úrovni týdnů nebo dokonce dnů.
Další důležitou otázku představují kompetence. Nákup prostředků v cloudu je snadný, mohou ho podle potřeb realizovat nezávisle na sobě jednotlivá oddělení i zaměstnanci – obvykle se stačí přihlásit ke službě a odeslat požadavek. To je samozřejmě výhodné z řady důvodů, nicméně výsledkem může být namísto očekávaných úspor nekontrolovatelný růst nákladů.
Nástroje pro řízení a údržbu služeb v rámci cloudu se liší od prostředí on-premise. Pro potřeby konkrétního podniku nemusí cloud zdaleka fungovat bezúdržbově. V důsledku toho pak s nasazením cloudu může dojít k nárůstu složitosti celého prostředí, vyšším platbám za licence softwaru (které eventuálně nemusejí být ani využívány) nebo bude dokonce nutné přijmout další správce. Provoz heterogenního prostředí se tak může snadno prodražit.
Samozřejmě současně existují doporučené postupy, jak většině výše uvedených problémů předejít nebo jejich dopad minimalizovat. Velmi důležité je např. do detailu analyzovat a pochopit způsob, jakým způsobem je daná aplikace/služba využívána. Od toho se pak odvíjí odpověď na otázku, zda má vůbec smysl ji v současnosti migrovat do cloudu, eventuálně jaký cenový model zvolit. Ihned po nasazení do cloudu je nutné dále sledovat využívání („konzumaci“) a vypnout nepotřebné servery/kapacity. Prostředí Amazon AWS i Microsoft Azure poskytují pro monitoring vlastní nástroje a podporují i nasazení specializovaných nástrojů třetích stran.
Zdroj: InformationWeek
