Dánský ministr financí Kristian Jensen varoval před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy.
Záměr donutit nadnárodní internetové firmy, aby v Evropské unii odváděly více na daních má první trhliny. Ukázalo to jednání ministrů financí EU, kteří se v pátek a sobotu neformálně sešli v Tallinnu. Výhrady k návrhu mají hlavně ministři z menších členských zemí unie, kteří se obávají ekonomických dopadů, uvedla agentura Reuters. Jedním z témat jednání bylo právě zdanění firem v prostředí digitální ekonomiky.
Francie tlačí na to, aby velké internetové firmy byly nuceny odvádět daně podle dosaženého obratu, nikoliv ze zisku jako dosud. Smyslem je zvýšit daňové příjmy od firem jako je Google nebo Facebook, které Evropská komise už víckrát nařkla, že v EU odvádějí na daních příliš málo.
Takový návrh získal podporu asi třetiny z 28 vlád členských zemí EU. Pokud se však má snížit riziko, že se objeví právní nejasnosti, bude muset mít podporu všech zemí.
„Měli bychom být velmi opatrní,“ řekl dánský ministr financí Kristian Jensen. Varoval tak před rizikem přijetí zákonů, které by mohly inovativní firmy vyhánět z Evropy. Při příchodu na jednání řekl, že k zavádění nových daní byl vždy skeptický.
Estonské předsednictví po schůzce uvedlo, že ministři se dohodli na vypracování nových pravidel pro zdanění firem, které používají digitální technologie. Ve shodě by chtěli být na schůzce, kterou plánují na prosinec. „Pro nás je důležité dohodnout se na nových mezinárodních daňových pravidlech, která berou v úvahu i podnikatelský model digitální ekonomiky. Tím bude garantováno rovnoprávné zdanění všech firem bez ohledu na jejich umístění nebo místo podnikání. Doufám, že dnešní diskuse nám pomohla dostat se o krok blíž k vhodnému řešení,“ uvedl dnes estonský ministr financí Toomas Toniste.
Problém s návrhem Francie má ale i Lucembursko. Jeho ministr Pierre Gramegna sice připustil, že se zdaněním velkých internetových firem je problém, současně ale řekl, že daň z obratu by nepříznivě zasáhla ztrátové firmy, které jinak daň platit nemusejí. Jakékoliv řešení na úrovni EU podle něj musí získat podporu i na globální úrovni, jinak je v sázce konkurenceschopnost Evropy. Pro Evropu podle něj „nedává žádný smysl“, aby dělala nějaké změny, když v této záležitosti nebude shoda na celosvětové úrovni.
Česká republika a Malta tvrdí, že jednání o dani z tržeb budou na technické úrovni velmi komplikovaná. Estonsko prosazuje alternativní plán, který předpokládá, že rozhodující pro placení daní by nebylo pouze to, kde má daná firma fyzicky sídlo, ale kde je digitálně přítomna. Estonský ministr řekl, že řešení na globální úrovni by bylo nejlepší.
Další členské státy byly k návrhu Francie vstřícnější, například nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem návrh Paříže označil „za velmi dobrou iniciativu“. Podpořila jej i Belgie, i když ministr financí Johan Van Overtveldt upozornil, že je nutná technická práce. Návrh už podpořilo Německo.
Francouzský ministr Bruno Le Maire vyzval Evropskou komisi, aby formální text návrhu předložila do poloviny roku 2018. Komise v následujících dnech předloží možné návrhy, jimiž by se měl 29. září zabývat summit EU věnovaný problematice digitálního trhu a souvisejícím otázkám.
Zpráva europoslance Paula Tanga z tohoto týdne uvádí, že země EU v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových firem Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard Kč). Jako důvod zmiňuje fakt, že velké internetové firmy podléhají v EU nepřiměřeně nízké daňové zátěži. Nadnárodní internetové firmy podle dokumentu „minimalizují daňovou zátěž v EU tím, že všechny své příjmy směrují do zemí, kde jsou daně nízké, jako je Irsko a Lucembursko“. Tang se zaměřuje na Facebook a Google, protože obě tyto firmy využívají ke zdanění právě Irsko.
