Společným jmenovatelem Fujitsu Fora 2017 v Mnichově byla témata Workplace 2025, Digital Co-creation, umělá inteligence (AI) a Cyber Threat Intelligence, která se všechna týkají digitální transformace.
Za vším stojí tzv. digital disruption, tj. technologie, které slibují změnu ve způsobu podnikání. Vznik jim dala éra hyperkonektivity.
Propojit, spolupracovat, inovovat
Digital Workplace 2025 má za nejdůležitější prvek člověka jako uživatele, který je (resp. bude) velmi mobilní, sociální (bude komunikovat digitální cestou), inteligentním a přirozeným způsobem. Inteligence v tomto podání neznamená, že je na něm, aby zvládl technologie. Technologie se naopak musejí přiblížit jemu, aby se mohl snadno připojit, spolupracovat s ostatními a byl schopen se rychleji podílet na inovacích, a v tom bude pomáhat umělá inteligence (AI) a rozšířená realita. Vše musí být zabezpečené, s uživatelsky jednoduchou autentizací pro zajištění bezpečnosti. Pracovník budoucnosti má využívat mobilní pracovní prostředí, kde se technologie stěhují společně s ním, za ním. Pracovní prostředí zítřka má být inteligentní, lifestylové, vícegenerační, s nízkým dopadem na životní prostředí, nemá klást překážky a hranice ani změnám v podnikání, ani v technologiích, ani demografii.
Co se týče jednotlivých odvětví průmyslu, mají čtyři formulovaná témata různou váhu, například prvky umělé inteligence v podobě speech-to-text (voice-to-text) bude mít větší důležitost ve zdravotnictví, autentizace v podobě elektronického podpisu zase v přepravě zboží apod. Požadavky na digitální transformaci přitom musejí přijít ze strany vedení organizací, aby je jejich IT následně zapracovalo.
Společnost Fujitsu se při formulování čtyř vyřčených témat řídila průzkumem, který provedla celosvětově u více než 1 650 organizací na světě.
PACT – čtyři podmínky transformace
Digital Co-creation si například podle Duncana Taita, který má ve Fujitsu funkci Corporate Executive Officer and Head of EMEIA and Americas, vyzkoušela sama na sobě při spolupráci s firmou Siemens Gamesa, pro výrobní kontrolu vrtulí větrných elektráren. Pro analýzu big dat ze skenů vrtulových listů využívají strojové učení a pro automatizaci zpracování skenů využívají i AI. Pracovník se díky tomu může zaměřit na důležitá data. Dalším příkladem digitální vize je pilotní projekt na sledování zdraví pacienta v domácím ošetřování s využitím IoT ve spolupráci se Sink Maartenskliniek. Podobných příkladů ještě uvedl více. Pouhé vlastnictví správné technologie však k uskutečnění digitální vize podle Duncana Taita nestačí. Je třeba naplnit kompletní řetězec lidé-akce-spolupráce-technologie (PACT, people, actions, collaboration, technology), které jsou podle něj také čtyřmi klíčovými prvky úspěšné digitální transformace. A nakonec technologiemi, které stojí v propojeném světě za možností poskytnout lepší nabídku zákazníkům, jsou cloud, IoT, AI a bezpečnost.
Fujitsu a Lenovo
Duncan Tait také stručně zmínil změnu vlastnické struktury, kdy 51 % Fujitsu Client Computing koupila společnost Lenovo a dalších 5 % Rozvojová banka Japonska.
Fujitsu fellow a kvantové výpočty
Na Fujitsu Foru opět vystoupil Dr. Joseph Reger, Fujitsu CTO a fellow.
Odpovídal na dotazy, první se týkal AI. Umělá inteligence podle něj není hračka na hraní, její využití je podmíněno strojovým učením a je velmi dobře začlenitelná do aplikací. Strojové učení zase spočívá v hledání vzorů a v současné době už je velmi úspěšné.
„Ohledně kvantových počítačů je zajímavé se podívat, kdo do nich investuje, řekl Dr. Joseph Reger,“ a velmi názorným způsobem vysvětloval základní principy kvantové mechaniky, které jsou základem kvantového počítače. Zatímco základní výpočetní jednotka současných počítačů, bit, nabývá dvou stavů, kvantový princip je v podstatě vlnění, jak formuloval okolo roku 1924 Schroendinger v pravděpodobnostní vlnové rovnici. Tam, kde složitost úlohy roste exponenciálně, náročnost výpočtu pro současné počítače také roste exponenciálně, zatímco pro kvantový počítač, který pracuje se superpozicí částic, roste náročnost „výpočtu“ lineárně. Rozlousknutí šifry s veřejným klíčem by současnému nejvýkonnějšímu počítači trvalo delší dobu (cca 1,5x), než jaká je doba života našeho vesmíru, kvantovému počítači jen šest vteřin.
Předpokládané využití kvantových počítačů je kromě šifrování/dešifrování, kombinatorické optimalizaci a minimalizaci funkcí pro návrh molekul nových specifických materiálů, vývoj léků, radioaktivní léčbu nebo vývoj chirurgie na molekulární bázi. Zatímco běžnému počítači by odhalení buňky zasažené rakovinou trvalo zhruba půl roku (a do té doby by pacient zemřel), kvantový počítač by to samé zvládnul prakticky ihned a k mikrochirurgickému (spíše nanochirurgickému) zákroku by se mohlo přistoupit v řádu minut.
Fujitsu sice kvantový počítač nemá, vyvinul však supervýkonný počítač 17tisíckrát výkonnější (pro konkrétní úlohy) než současné počítače. Dosáhli matematickými fígly a fíglem v jeho konstrukci, kterou přizpůsobili některým principům kvantové mechaniky.
Výstava v sále
Přednášky na Fujitsu Forum 2017 doprovázela výstava v sále, kde bylo možno vidět jak produkty společnosti, tak řešení pro prakticky každou oblast průmyslu, od retailu přes finančnictví, strojírenství, až po bezpečnost.
