Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let téměř 130 milionů korun, některé se ale nepoužívají, uvedl dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 milionů korun, informoval o něm finanční úřad. Problémy podle kontrolorů působilo také opožděné vytvoření strategii elektronizace zdravotnictví. O prověrce dnes ČTK informoval mluvčí NKÚ Václav Kešner. Ministerstvo zdravotnictví kvůli registrům podá trestní oznámení, uvedla jeho mluvčí Gabriela Štěpanyová.
Za téměř 130 milionů korun vzniklo od roku 2009 do loňska 43 zdravotnických registrů, jejich roční provoz stál víc než 70 milionů korun. Kvůli chybějící strategii elektronizace byly například vytvořeny dva registry za více než 4,7 milionu korun, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Z nich Registr intenzivní péče nebyl spuštěn, protože nemocnice do něj nevložily svá data. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy přitom registr pořídilo bez pověření ministerstva, nenutily ho k tomu ani zákony. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 2,5 milionu korun.
Nedostatky ve výběrových řízeních kontroloři našli třeba u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. Koordinační středisko je zadalo vytvořit pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto systémů nijak netýkala. Podle NKÚ tak porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň za více než 24 milionů korun.
Koordinační středisko zdravotnických systémů porušovalo předpisy své i ministerstva, zákon o veřejných zakázkách i rozpočtovou kázeň, ukázaly podle Štěpanyové audity. Středisko podle nich uzavíralo smlouvy na služby a čerpalo je nad schválený rozpočet, některé smlouvy byly nevypověditelné. Ministerstvo zdravotnictví proto podá trestní oznámení na neznámého pachatele, sdělila ČTK mluvčí. Středisko bylo zrušeno k loňskému 1. únoru.
Dozor nad informačními systémy převzal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který kvůli nápravě vztahů s dodavateli systémů provedl více než sto výběrových řízení. Měsíční náklady na provoz registrů se tak snížily ze zhruba 14 milionů korun téměř na třetinu, uvedla Štěpanyová.
Komplikace podle NKÚ provázely také vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, který začal předloni vytvářet ÚZIS. Získávat má anonymizované údaje od zdravotních pojišťoven, do ukončení kontroly se ho ale nepodařilo spustit v ostrém provozu. Ministerstvo ale dnes uvedlo, že tento registr byl uveden do ostrého provozu letos v lednu.
Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo ministerstvo až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala, uvedl NKÚ. Strategie vznikla po osmi letech od zahájení prací až v roce 2016 a počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví. „Toto centrum mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce kontroly nevzniklo,“ doplnil kontrolní úřad.
Ministerstvo připustilo, že příprava koncepce pro sběr a hodnocení zdravotnických dat začala ze strany koordinačního střediska zdravotnických systémů až po zásadních investicích do této oblasti. Resort ale podle Štěpanyové nyní pracuje na třech hlavních částech Národního zdravotnického informačního systému. Spolu s registrem hrazených zdravotních služeb jsou to registr zdravotnických pracovníků a registr poskytovatelů zdravotních služeb.
