Návrh ministerstva vnitra původně počítal se sankčními úlevami pro malé obce, vláda toto omezení ale zrušila.
ODS chce, aby od sankcí za porušení nových unijních pravidel ochrany dat (GDPR) byly osvobozeny obce a kraje. Pro firmy chce pokuty zmírnit a zavést je příští rok. Těmito úpravami podmiňuje souhlas s vládním návrhem zákona o zpracování osobních údajů, který kabinet schválil. Novinářům to řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Ten zákon je stoprocentně nekvalitní, je příliš široký, nicméně nemáme čas k tomu, abychom ho detailně změnili a přepsali,“ uvedl Stanjura. Požadované změny jsou podle něj podmínkou k tomu, aby byl zákon přijat alespoň do poloviny roku s ohledem na to, že nařízení GDPR nabude účinnosti od 25. května. Zrychlené schválení normy v prvním čtení ODS odmítne.
Návrh ministerstva vnitra původně počítal se sankčními úlevami jen pro malé obce, kterým by hrozila maximálně pokuta do 15.000 korun. Vláda toto omezení ale zrušila. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO) mají pokuty zůstat „ve výši, jak je stávající hranice, tedy milion až pět milionů korun pro právnické subjekty“. Úřad pro ochranu osobních údajů podle jeho předsedkyně Ivany Janů bude volit přiměřené sankce. Platný zákon mu umožňuje uložit pokuty až do deseti milionů korun.
ODS se to nelíbí. „Ty sankce jsou příliš vysoké a měly by být odstupňovány podle velikosti podniku,“ uvedl Stanjura. Směrnice EU podle něj umožňuje snížit sankce na minimum pro podnikatele a pro veřejný sektor je zrušit.
Občanští demokraté také chtějí, aby sankce byly pro firmy zavedeny postupně, a to buď poloviny příštího roku, nebo od začátku roku 2020.
Vlastní opatření navrhli lidovci. Chtějí zrušit pokuty pro obce, úřady nebo neziskové organizace. Chtějí podobně jako ODS při projednávání vládní předlohy pamatovat na úlevy pro drobné živnostníky, řekl dnes novinářům místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Také on vyloučil schválení zákona v prvním čtení. Lidovci i občanští demokraté kritizovali to, že vláda předložila návrh zákona až nyní na poslední chvíli, přestože nařízení bylo přijato už před dvěma lety.
GDPR má za cíl pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týkat se bude veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce budou muset přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech budou muset jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.
