Ještě před několika lety se dovednosti, jako je těžba kryptoměn nebo komerční pilotování dronů, v pracovních nabídkách prakticky neobjevovaly.
Budoucnost, ve které vás robot připraví o práci, pravděpodobně ještě neklepe na dveře, tedy pokud patříte mezi pracovníky, kteří uvádí, že investují do zvyšování kvalifikace pro své budoucí uplatnění. Podle globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad, který vyhodnocuje vyhlídky více než 13 600 pracujících ve 34 zemích, si více než polovina dnešních zaměstnanců uvědomuje, že pro budoucí působení na trhu práce potřebuje odlišný soubor dovedností, zejména z oblasti technologií.
„Tuto skutečnost si neuvědomují pouze administrativní pracovníci, potřebu dostatečných digitálních dovedností vnímají jako důležitou pro udržení své zaměstnatelnosti i zaměstnanci působící v ryze analogových odvětvích, jako například ve službách, maloobchodě či dokonce v zemědělství,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka personální agentury Randstad, a dodává, že dokonce celých 80 % Čechů v průzkumu uvedlo, že se v následujícím období chtějí na získávání nových dovedností zaměřit. 37 % respondentů se přitom věnuje vzdělávání po vlastní ose, nikoliv v rámci rozvojového plánu v zaměstnání, jen necelých 9 % tak ovšem činí aktivně a systematicky. 76 % respondentů si myslí, že by jim měl příslušné školení poskytnout jejich zaměstnavatel.
Problematika vzdělávání zaměstnanců se pro firmy do budoucna stane jednou z hlavních oblastí, která je bude v souvislosti s technologickým vývojem zaměstnávat. Již nyní v řadě společností panuje dilema, zda si zaměstnance na nové kompetence vyškolit anebo se poohlédnout po vhodnějších kandidátech. „Vzhledem k situaci na trhu práce a nezaměstnanosti, která stále láme rekordy, je pro ně v každém ohledu výhodnější investice do rozvoje stávajících lidí – a u části českých firem tento trend v letošním roce již pozorujeme,“ říká Alžběta Honsová. Podle časopisu Training Industry se ovšem zcela nelogicky globální výdaje na firemní vzdělávání v posledních dvou letech od dosažení dvojciferného růstu v roce 2015 významně zpomalily. V letech 2016 a 2017 dosáhl růst pouze 1 % a 0, 8 %.
„Velkou výzvou při plánování rozvoje znalostí a dovedností zaměstnanců je určení, co přesně budou potřebovat umět. S určitou přesností to lze určit u stávajících profesí, řada dalších profesí ale do budoucna vznikne nově,“ podotýká Alžběta Honsová. Například ještě před několika lety se dovednosti, jako je těžba kryptoměn nebo komerční pilotování dronů, v pracovních nabídkách prakticky neobjevovaly. S rostoucím množstvím Bitcoinů a dalších kryptoměn se však de facto etablovala zcela nová profese, kterou dnes lze snadno v inzerátech na pracovních portálech objevit. Stejně tak nové profese přinesl rozvoj využití dronů v zemědělství, integrovaném záchranném systému či při kontrole infrastruktury anebo příchod robotické automatizace a umělé inteligence do segmentu podnikových služeb. Dle oborové asociace ABSL zde dnes již firmy poptávají například trenéry chatbotů anebo designéry robotického software. S rozvojem technologií v nově vznikajících i v tradičních odvětvích pak přichází a budou přicházet další a další futuristické pracovní pozice. Manuální a opakovanou rutinní práci naopak již dnes přebírají stroje anebo počítače a do budoucna tomu nebude jinak
Jak by se tedy měli zaměstnavatelé a zaměstnanci lépe připravit na změny v budoucnu? Firmy mohou začít tím, že se pokusí identifikovat růstové segmenty a predikovat potřebné zdroje i jejich podobu a kompetence. Pracovníci by si naopak měli osvojit koncept průběžného učení a vzdělávání. S tím jak se jednotlivá odvětví rychle transformují, se také dovednosti stávají rychleji irelevantními. Pronikání technologií a automatizace do všech oborů lidské činnosti je reálné a ohrožuje zejména ty, kteří se nechtějí pohnout kupředu. Ti, kteří se přizpůsobí, nejen že přežijí, ale otevřou se před nimi nové zajímavé příležitosti.
